Když se před pěti lety potkali při kempování na opuštěném ostrově na Filipínách třicátníci Lucie Chmelová a Tanguy Yu, měli o svých snech již jasno. On se toužil stát farmářem a ona chtěla žít na tropickém ostrově.
Po delších úvahách a dvou letech společného života v Paříži se rozhodli zbavit hektického života, přestěhovat se do tepla a věnovat alespoň část svého času projektu na ochranu životního prostředí.
 |
Lockdown jen potvrdil, že jejich rozhodnutí vytvořit si malý privátní a soběstačný ráj bylo správné. V září 2019 se přestěhovali na Bali a rozhodli se založit moderní farmu a žít udržitelně.
Prvním krokem bylo vlastní nízkonákladové bydlení, které nezanechá v krajině jizvu. „Hledali jsme pozemek, který bude daleko od turistického ruchu. Podmínkou bylo nestavět na rýžovém poli. Těch na ostrově vlivem výstavby vil pro expaty nezadržitelně ubývá,“ vysvětluje Lucie.
Původně hledali menší kus půdy, ale parcela, kterou našli, byla jednoduše perfektní. „Patnáct set metrů čtverečních v klidné lokalitě rozdělené na dvě části. Na jedné straně plantáž s šedesáti banánovníky a na druhé jen plevel a bažina. U moře jsme za pět minut chůze, do nejbližšího obchodu to máme deset minut a k doktorovi dvacet. Stejně daleko máme třeba i k vodopádům, u kterých jsem si bydlení vysnila už v dětství,“ přiznává Lucie.
Protože indonéské zákony neumožňují vlastnictví půdy cizincům, mají pozemek pronajatý na deset let s možností prodloužení na dalších patnáct. I proto se dvojice rozhodla postavit rozložitelný dům, který je možné jednoho dne „sbalit” a převézt jinam.
Autorem projektu je o dvě generace starší architekt Tony Gwilliam, který zasvětil svůj život ekologickým stavbám a na ostrově již realizoval celou řadu projektů. Na půdorysu šest krát dvanáct metrů vznikla jednoduchá, prosvětlená a do krajiny otevřená modelová vilka s obytnou plochou sto třicet pět metrů čtverečních.
Dům stírá hranice mezi exteriérem a interiérem a snadno jej lze složit a převézt v kontejneru do jiné lokality. Obydlí tvoří dvě spojené čtvercové ocelové konstrukce, každá o rozměru 6 × 6 metrů. Uspořádání dispozice je na volbě majitele a jeho potřeb.
Lucie a Tanguy si například namísto obřích trampolín, navržených architektem, do domu nainstalovali sítě a vnitřní zahradu. Díky speciálním sítím je interiér chráněn před hmyzem a komáry. Tvůrce se inspiroval americkým vizionářem a architektem Richardem Buckminster Fullerem, který svým konceptem modulárního a levného bydlení předběhl dobu.
„Pracovali jsme na domě nejen svépomocí, ale zapojili jsme i odborníky. Chtěli jsme stavět pouze z materiálů dostupných na ostrově. Je to náš první dům a ani jeden z nás neměl stavařskou zkušenost. Věděli jsme ale, že jsme v dobrých rukách. Ač je Tonymu 83 let, ovlivnil nás svým pohledem na svět a hravostí. Přesvědčil nás, že je důležité být ve spojení s přírodními živly. Tak když teď prší, vlastně prší přímo do domu. Zároveň je celá vilka navržená tak, aby v ní dokonale proudil vzduch, a díky tomu nejsou zapotřebí větráky ani klimatizace, což v tropických zemí stojí spoustu energie,“ vysvětluje Tanguy.
Stavební část trvala pouhé čtyři měsíce. Mladý pár se do domu stěhoval letos v červenci, na projektu však pracovali již od loňského prosince. Celá stavba včetně veškerého vybavení je vyšla kolem 70 tisíc eur.
Dům vypadá krásně a fotogenicky. Skříň, postel, pracovní stůl a dva gauče si dvojice nechala vyrobit u vesnického truhláře ze dřeva, které bylo těženo legální cestou. S jednoduchou zděnou kuchyňskou linkou pomohl soused, tropická koupelna je z na Bali populárního teraca. Více nebylo třeba.
Tanguy a Lucie jsou nejvíce pyšní na to, že dokázali pozemek regenerovat a úspěšně farmaří zcela bez chemie. Jílovitou půdu proměnili v úrodnou zem plnou života. Banánovníky doplnili o dalších třicet druhů ovocných stromů a stovky druhů bylinek a zeleniny.
„Půdu přetváříme pomocí organického kompostu, který získáváme z koňského hnoje a podestýlky. Máme opravdu štěstí, že máme stáje blízko a nevědí, co si s hnojem počít. Každý týden přivezou 60 pytlů. Například banánovníky koňský hnůj naprosto zbožňují,“ dodává pán domu, který na zahradě strávil celý rok a pracoval takřka sám.
Zelené ploty jsou z půl druhé stovky stromů moringy, jejíž listy často používají do smoothie a k vaření. Většině zeleniny a ovoci se navzdory nízké nadmořské výšce a slanému větru, který přichází od moře, daří výborně. Majitelé důkladně hospodaří s každou kapkou odpadní i dešťové vody, což je v lokalitě, kde se střídají půlroční období sucha a dešťů, zcela klíčové. Do budoucna plánuje dvojice organizovat návštěvy jejich moderní farmy, včetně sklizně a jejího zpracování.
Lucie už dnes vaří lahodné marmelády a pracuje na projektu Astungakara way, který pomáhá farmářům a místním komunitám. Valná většina z nich byla závislá na turismu, který covid odstřihl a potřebují pomoc zvenčí. Spousta obyvatel se vrací k farmaření.
Lucie rozjela iniciativu, ve které pomáhá hledat farmářům organicky pěstujícím rýži odbyt a část produkce darovat dál potřebným. Za poslední půlrok vybrali a darovali více než tři a půl tuny rýže pěstované bez chemie. „Opravdu se mi nestane, že bych si posteskla, že mi něco chybí. Právě naopak. Mám pocit, že konečně mám vše,“ líčí Lucie, a připouští, že jediné, co jí možná schází, je sníh.
S nadhledem řeší i každodenní život. „Svoboda, možnost rozhodnutí žít náš život podle našich představ a snů je to, co nám dělá radost. Mnoho lidí jen přežívá a má pocit, že to je ten život, pro který se narodili,“ motivuje sebe i své fanoušky na sociálních sítích, kde vystupuje pod účtem Travel to kiss him. „Když jsme vše prodali a stěhovali se jen s pár kufry, měli jsme pocit neskutečné svobody díky tomu, že jsme nic v podstatě nevlastnili. Čím méně máš, tím máš i méně zodpovědnosti a lpění.“
K přání všeho nejlepšího v novém roce pár připojuje doporučení na nástěnku snů. „Je až k neuvěření, jak se každý rok vyplní. Postup je jednoduchý: z časopisů si vystříháte obrázky a texty, které vás na první pohled zaujmou nebo je chcete v následujícím roce dostat do svého života, a poskládáte koláž jako vizi na příští rok. Je to opravdu zábavná aktivita a silná síla, která napomáhá zhmotnění.“
