Dům z betonu vytápí zbytkové teplo z grafických karet pro těžbu kryptoměn

Majitel domu miluje přírodu, proto si pořídil pozemek uprostřed lesů. Měl i jasnou představu o podobě svého domova: ekologický dům v co největším kontaktu s okolním lesem, s fotokomorou, kde rád tráví zimní večery.

Jasno měl investor i o materiálu, přál si konopný beton. „Pro mě jako architekta to byla obrovská výzva a nelehký úkol. S tímto materiálem jsou v České republice minimální zkušenosti. Naučená švýcarsko-japonská preciznost trpěla (autorka studovala ve Švýcarsku a Japonsku, pozn. redakce), byl to boj a pro mě další skvělá škola,“ popisuje architektka Lina Koníček Bellovičová.

Pozemek má 20 tisíc metrů čtverečních, takže dům je vlastně na samotě.

A pokračuje: „Zároveň mě materiál fascinoval svými vlastnostmi, dlouholetou historií, možností vrstvení a následně i tím, že si takový dům může člověk postavit sám. 

Tak se také stalo, za pomoci rodiny a přátel. Materiál mnoho let petrifikuje a odčerpává ze vzduchu oxid uhličitý. Má výborné izolační schopnosti, je recyklovatelný, odolný vůči škůdcům, ohni i plísním. Stavba je difúzně otevřená.

Konopný beton se označuje i jako HempCrete, tvoří jej směs konopného pazdeří (vnitřky stonku konopí), hašeného a takzvaného hydraulického vápna, cementu a vody.

Projekt autorka přihlásila do soutěže Interiér roku 2020, kde se dostal mezi tři finalisty v kategorii Novostavba.

Domov pro milovníka přírody

Podsklepená stavba pojmenovaná LO House postavená v Chřibské pahorkatině je koncipována jako dva perforované kameny, mezi nimiž vzniká volný prostor. Vše je ukryto pod deskou.

Kolem obytného prostoru jsou dvě ložnice s koupelnou se vstupem do domu. „Okna v obytném prostoru se zasouvají do předstěny v interiéru tak, aby se bezbariérově propojil interiér a exteriér. Do suterénu se vchází odsunovací terasou, pak je technická a společenská místnost, fotokomora a sklad,“ popisuje architektka Bellovičová. Dům má hodně netradiční vytápění, slouží zde zbytkové teplo z grafických karet pro těžbu kryptoměny, které jsou umístěny v technické místnosti.

Aby mohl majitel trávit venku co nejvíce času i za deště, má dům terasu schovanou pod střechou po celém svém obvodu. Střechu „kryje“ zelený koberec, aby dům co nejlépe splýval s přírodou, a zároveň byl izolovaný.

Je navržený tak, aby byl jeho prostor maximálně využitý a minimálně narušoval okolní přírodu svojí přítomností. Postupem času by měl splynout s okolím.

Bezbariérové přízemí má stěny mezi jednotlivými místnostmi vytvořené z vysokých skříní, které schovávají vše důležité pro fungování domácnosti. Vytápěná anhydritová podlaha propojuje všechny místnosti.

Odtah par na ostrůvku je odvedený podlahou ven.

Atypickou kuchyň vyrobenou z válcované oceli na míru pomáhal vyrobit sám majitel a jeho kamarád. Odtah par na ostrůvku je odveden podlahou ven. Na bocích jsou vysoké skříně z břízové překližky, ve kterých je kávovar, lednice s mrazničkou a trouba.

„Stěny v koupelně jsou pokryté z ručně dělaného marockého štuku. Úložné prostory ve dřevěných skříních skrývají pračku, sušičku, úklidovou místnost, skříň na drogerii a ručníky a shoz na prádlo do suterénu,“ vypočítává Lina Bellovičová.

Vana vyrobená na míru z betonu je velká, protože společné koupání ve vaně je pro majitele tradicí. A to máte vidět, když se sejde více dětí! Hlavní ložnice má svou velkou šatnu. Do budoucna může sloužit jako dětský pokoj s psacím stolem pod oknem.

Díky oknům je dům v co největším kontaktu s přírodou. V každém pokoji najdete minimálně jedno. Největší okna jsou v obytném prostoru a posouvají se za předstěnu. Po jejich otevření se kuchyň s jídelnou najednou ocitne venku, ale pod střechou. Ideální pro léto a letní deště.

Na výrobě atypické kuchyně z válcované oceli se podílel i sám majitel a jeho kamarád.

Na střeše je zemina s kačírkem, rozchodníky a „nálet“ bylin z louky. Střecha tak pomáhá v létě udržovat příjemnou teplotu a dům postupně srůstá s okolím, což byl záměr majitele. 

Plocha přízemí: 80 m², plocha sklepa: 80 m² 

O autorce

Lina Koníček Bellovičová vystudovala architekturu na FA VUT v Brně. Při studiích architektury se zúčastnila Bauhaus Summer School, později absolvovala v ateliéru Studiozurich v Curychu a v japonském Kobe u Tato architects. Po návratu do České republiky si založila vlastní studio. Pracuje na projektech rodinných a bytových domů a urbanistických studií v Česku i zahraničí.

Velká okna v obytném prostoru se zasouvají do předstěny v interiéru tak, aby se bezbariérově propojil interiér a exteriér.

Nový ročník i kategorie

Interiér roku vstupuje do sedmého ročníku, architekti a interiéroví designéři se mohou hlásit už od 15. 11. 2021. Na základě ohlasů architektů, interiérových designérů, členů poroty, ale i přání fanoušků na sociálních sítích, se pořadatelé rozhodli rozšířit soutěž o kategorii Soukromý interiér - Nízkonákladové bydlení.

Nemá smysl proti sobě v jedné kategorii stavět vilu proti startovacímu bydlení mladého páru, protože u obou typů si architekt nebo designér klade docela jiné otázky,“ vysvětluje ředitel a zakladatel soutěže Interiér roku Petr Tschakert.

Autoři z ČR i SR mohou přihlašovat už od 15. listopadu interiéry, které vznikly v průběhu roku 2021. Uzávěrka soutěže je 28. února 2022, vítězové budou vyhlášeni jako vždy v závěru kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum v pražském Centru současného umění DOX, a to 26. dubna 2022.