„Od paní hraběnky Marie Kinsky jsme dostali požadavek na návrh interiéru pro Zahradníkův domek. Cílem bylo propojit staré s novým. Vytvořit dojem, že jste na zámku, ale ne přímo v zámku, spíš na venkově. Host by měl vnímat historie i současnost,“ vysvětluje designérka Alexandra Dýcková.
V domku, který stojí na prvním zámeckém nádvoří, vznikly čtyři barevně odlišné apartmány. V každém jsou vždy moderní i historické kusy nábytku z antiku, případně z depozitáře zámku.
 |
Velkou část vybavení tvoří dřevěný nábytek navržený na míru tomuto prostoru a inspirovaný regionem. Například čela postelí i koupelnové obložení jsou navržené podle tvarosloví žďárského zámku a jeho bezprostředním okolí.
V interiéru je kladen důraz na přírodní materiály, jako je dřevo, kov, len. Stěny jsou vymalovány přírodními pigmenty. Všechny textilie jsou na míru navržené daným prostorám.
Zahradníkův domek sloužil původně pro ustájení dobytka a koní úředníků. V 18. století tu zřejmě byla jatka. V roce 1833 bylo stavení rozděleno do dvou obytných částí. V nedávné době zde bylo například informační centrum nebo prodejna motorových pil.
Rekonstrukce objektu probíhala v letech 2018–2021. Apartmány slouží veřejnosti od července 2021. Celý domek prošel rekonstrukcí podle pokynů Národního památkového ústavu. Obnoveny jsou mimo jiné prvky, které dříve nebyly vidět, např. oblouky u oken a dveří, navrácen byl také původní tvar mansardové střechy.
Vždy dva apartmány mají společnou předsíňku, ze které se vstupuje do velkého pokoje s ložnicí a posezením. Každý apartmán má také vlastní prostornou koupelnu s toaletou, v jednom apartmánu se nachází pokoj s přistýlkou.
Prostorné pokoje jsou prosvětlené a zdobí je originální tematické dekorace – lustry, lampy, talíře a plakáty ze starých botanických knih nebo koupelnové obklady.
„Domek se nachází přímo v areálu bývalého cisterciáckého kláštera ze 13. století. Ubytované hosty okouzlí zdejší genius loci a všechny zámecké zážitky jako je návštěva interaktivního Muzea nové generace, prohlídkových tras zámku, výstavy Umění baroka ze sbírek Národní galerie, bohatého kulturního programu nebo nedaleké Zeleného hory (památky UNESCO),“ dodává Alexandra Dýcková.
