Patrně většina z nás už „odložila“ za život hned několik mobilů. Kdoví, kde skončily. Jenže víte, že z každého milionu recyklovaných mobilních telefonů lze získat zpět 16 000 kg mědi, 350 kg stříbra, 24 kg zlata a 14 kg palladia? Elektronický odpad je v některých ohledech dokonce bohatší než tradiční těžba: například v tuně smartphonů je 100krát více zlata než v tuně zlaté rudy.
Sběrné místo by měla mít každá obec s více než dvěma tisíci obyvateli.
Podobně „bohatý úlovek“ lze najít v řadě starých elektrospotřebičů. Jejich recyklace je proto významným zdrojem cenných surovin a materiálů. Neměly by tak rozhodně končit na černých skládkách nebo odložené v garážích či sklepech.
„Elektroodpad obsahuje 69 prvků periodické tabulky. Tyto materiály můžeme díky recyklaci vrátit do výroby a významně tak snížit produkci skleníkových plynů,“ upozorňuje Roman Tvrzník, generální ředitel a předseda představenstva Elektrowin. Největší nezisková společnost v Česku zaměřená na sběr elektroodpadu sebrala od svého založení v roce 2005 již více než 500 000 tun odpadu. Jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů.
Pro lepší představu:
- 500 876 tun sebraného elektroodpadu odpovídá hmotnosti 69 Eiffelových věží
- 289 780 tun železa odpovídá množství železa potřebnému pro výrobu 11 898 191 praček
- 10 094 tun mědi je zapotřebí pro ražbu 1 794 503 853 mincí v hodnotě 1 eura
- 13 601 tun hliníku je potřeba k výrobě 906 747 992 plechovek o objemu 0,33 l
Mezinárodní den elektroodpadu vyhlašuje Mezinárodní sdružení kolektivních systémů pro sběr a recyklaci elektronického a elektrického odpadu WEEE Forum.
 |
„Odpad“ může skončit i v muzeu
Dne 14. října se ve světě slaví Mezinárodní den elektroodpadu, v Česku k tomu přibyl letos ještě online Recyklační víkend 22. až 23. října. Pořádá jej Elektrowin ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze.
Pokud tedy máte doma nějaký skutečně muzejní elektro kousek, můžete jej nabídnout do sbírek muzea prostřednictvím události na Facebooku. Více se dozvíte zde. A můžete být i hodně překvapeni, některé staré elektrospotřebiče lze i výhodně zpeněžit na různých aukcích.
Autorem větráku byl Peter Behrens, první průmyslový designér.
Před osmdesáti či devadesáti lety byly spotřebiče typu větrák či fén drahé. K drahým výrobkům se lidé také dobře chovali, proto není divu, že mnohé fungují třeba i po sto letech. Jsou však cenné také díky svému vzhledu.
V roce 2009 se třeba v aukční síň Sotheby’s vydražil větrák AEG vyrobený někdy v letech 1907 až 1914 v přepočtu za 70 tisíc korun. A to byl nefunkční! Autorem větráku byl Peter Behrens, první průmyslový designér, který nastoupil do AEG v roce 1907.
Pokud si nebudete vědět rady, kam s vysloužilým elektrem, spolehlivě vám poradí také aplikace Kam s ním.
