náhledy
Bydlení pro studentské prominenty. Tak nazývají tyto soukromé koleje sousedé v indonéském městě Bogor na západní Jávě. Je zde plno studentů a mladých lidí. Tropické klima si žádá alternativní přístup i ve společném bydlení, aby se mladým nezavařily mozky.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Červený dům za červenou branou působí na okolí jako magnet. Společné komerční bydlení navrhlo studio mladého architekta Ismaila Solehudina.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Společné polosoukromé studentské bydlení, často přezdívané jako kampoong, v překladu z indonéštiny vesnička, je jednou z nejpopulárnějších forem sdíleného života v jihovýchodní Asii.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Tento 170 metrů čtverečních velký projekt sdružuje celkem jedenáct pokojů, ve kterých má každý malou koupelnu a šatnu.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Srdcem městské vilky v rušené čtvrti v centru přelidněného města je schodiště jako místo společenského dění a setkávání.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Se vstupním vkladem malého pozemku a často se měnícími obyvateli pokojíků bylo nutné popustit uzdu kreativitě. Dispozice i materiálové řešení se přizpůsobilo možnosti, že v budoucnu se třeba dům rozroste o další patra a studentům přibudou noví sousedé.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Větší společenský prostor je věnován jídelně a přípravně jídel. Majitelé se rozhodli pro skromné vybavení. V Indonésii je zvykem jíst v bufetech a restauracích, případně si dovezené a hotové jídlo doma jen zkonzumovat.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Chodby označuje architekt jako prázdné, nevýdělečné prostory bez užitku. Proto raději využil vertikálu a systém schodišť, která slouží mladé generaci i jako místo sdružovaní, posezení při kávě nebo svačině.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Každý pokojík má stejnou výměru, liší se jen uspořádáním. Deset metrů čtverečních komfortně pojme pracovní stůl pro počítač, lůžko, šatní skříň i sprchu s toaletou. Miniaturní „džungle“ na parapetech připomíná populární indonéské dvorky plné zeleně.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Shodné jsou všude i materiály. Kromě atraktivní červené ocelové konstrukce, charakteristické pro celou stavbu, to jsou červené cihly, tmavě šedé omítky a světle šedá keramika.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
S hravostí a lehkostí, s jakou Ismail Solehudin postavil červenou konstrukci, sestavil i cihlový plot, který odděluje parkoviště motorek na nádvoří.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Lehká kovová konstrukce je pozinkovaná speciálním patentovaným materiálem, který se používá na střešní systémy a měl by prodloužit bezúdržbovou životnost „vesničky“ minimálně osmkrát.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Architekti navíc mysleli na to, aby materiál dobře pohlcoval teplo a zvuky, dva klíčové vlivy, které by v přemíře mohly negativně ovlivnit spokojenost společného bydlení.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Důmyslně navrženými průhledy ve střeše vstupuje do nitra interiéru dostatek denního světla. Kaskáda střech navíc opravdu umožňuje kdykoliv v budoucnu další expanzi, jednoduchá konstrukce může ve stejném stylu navázat patrem.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Poloha domu na pozemku
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Půdorys přízemí, ve kterém jsou jen tři pokoje a kuchyňka se společenským prostorem, která volně navazuje na otevřený vstupní dvorek.
Autor: Ismail Solehudin Architecture
První patro s pěticí pokojů a centrálním schodištěm
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Půdorys zatím posledního druhého patra se třemi ložnicemi a možností přístavby třetího patra
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Pohled na fasádu z ulice, od jihu a ze severu od sousedů
Autor: Ismail Solehudin Architecture
Řez domem
Autor: Ismail Solehudin Architecture