Obětaví rodiče našli místo na samotě, obklopené zemědělskou půdou, kde je voda křišťálově čistá, vzduch svěží a bez sebemenších známek městských zplodin. Ve spolupráci s mladou, nadanou a zeleně smýšlející architektkou Nadine Engelbrechtovou se pustili do výstavby nového rodinného hnízda.
Sto dvacet metrů čtverečních není reprezentativním palácem, který má návštěvy šokovat, naopak. Snem bylo postavit ryze funkční a úsporné bydlení, které zohledňuje moderní a současně udržitelné energie.
 |
Uprostřed přírody se celé rodině podařilo zbavit zátěže, městského stresu, chemikálií, pesticidů, herbicidů i fungicidů, které chlapci rozhodně neprospívaly.
Cesta k novému domovu byla náročná. Manželé trávili dlouhé měsíce na parcele. Potřebovali zmapovat přístupovou cestu a zajistit terén pozemku tak, aby na něm mohl vyrůst rodinný dům.
Na opuštěné samotě je život přece jen náročnější. Problémem byla i doprava stavebního materiálu. Majitelé i architektka zvolili pro stavbu masivní kamenné stěny, které propojují dlouhé prosklené stěny.
Celý dům působí dobrodružně, ale křehce zároveň. Kámen pevný jako skála na náročném terénu má kromě očekávatelné funkce nosných stěn ještě přidanou hodnotu. Rodina se vášnivě věnuje horolezectví. Na velkých kamenech ve stěnách lezou pro radost a také zde denně trénují.
Plně soběstačná stavba se třemi ložnicemi, do krovu otevřeným hlavním obytným prostorem s jídelnou a kuchyní byla dokončena loni – jak si nechali na jeden z kamenů ve štítu majitelé na památku vyrazit.
Dům dýchá rurálně elegantní atmosférou. Vládnou zde přírodní materiály, industriální doplňky, jedinečná okna a okenice, staré orientální koberce a tradiční klubová křesílka z dob, kdy zažívalo Nizozemsko, odkud oba manželé pocházejí, vrchol své koloniální éry.
