Dušanu Jurkovičovi (*1868) se podařilo až neuvěřitelně úspěšně začlenit lidovou kulturu do moderního stavitelství, jeho pestrobarevné stavby tak dodnes působí až pohádkovým dojmem. Řada jeho staveb proto nese označení národní památka, jako první architekt v Československu získal ocenění národní umělec.
Apartmán v patře má dvě ložnice a obývací pokoj s čajovou kuchyňkou.
Pokud někdo obdivuje Jurkovičovu tvorbu, určitě by neměl opomenout vilu Chaloupka, byť stojí nenápadně ukrytá pod stromy ve svahu právě nad Jurkovičovým domem. Z perníku ale není.
Chaloupka s kuchyňskou minulostí
Vila Chaloupka byla původně takzvaným kuchyňským domem stojícím v lesnatém svahu nad kolonádou z roku 1851. Dušan Jurkovič tento domek nechal v roce 1902 přestavět. Ovšem na své náklady, protože akcionáři nechtěli o investicích do přestavby ani slyšet.
A tak Jurkovič celou rekonstrukci navrhl i financoval, a to pro svého přítele a nového správce lázní Cyrila Holubyho. Ten byl spolu s dr. Františkem Veselým a Dušanem Jurkovičem u zrodu budování lázní Luhačovic, tak jak je známe dnes. V Chaloupce bydlel až do svého odchodu z lázní v roce 1918.
Dříve přízemní domek nechal architekt Jurkovič opatřit novým roubeným polopatrem s balkony, přičemž zděnou část od té roubené oddělil pásem hrubých cihel. Nejen ve formě roubení, ale i prostřednictvím střechy se zalomenými vikýři a štíty vtiskl vilce duch lidové karpatské architektury.
Dokonalého prolnutí různých oblastí architektury doplňuje Dušan Jurkovič zakomponováním motivu žudra, které je jinak typickým prvkem pro moravskou lidovou architekturu na Hané a na Slovácku. Malebnost domku dokresluje věžička umístěná nad schodištěm.
 |
Původní dům číslo deset tak získal, i zásluhou své nové půvabné siluety, poetické jméno Chaloupka. Díky úpravám v přízemí vznikl třípokojový byt s kuchyní, v horním patře pak čtyři pokoje pro lázeňské hosty.
Tehdejší správce lázní Cyril Holuby udělal z vily Chaloupka místo setkávání lázeňských osobností, například jedním z prvních hostů po přestavbě byl i spisovatel Alois Mrštík. Dnes je vilka komorním lázeňským hotelem apartmánového typu, ale zároveň i kulturní památkou.
„Současná podoba domu je výsledkem komplexní opravy v letech 1995 až 1997, i po opravách exteriér i interiér opět odpovídají původnímu architektonickému záměru architekta Jurkoviče,“ vysvětluje Ing. Jiří Dědek, výkonný ředitel Lázní Luhačovice.
Zatímco do jiných lázeňských domů si může zajít na kávu či drink i běžný návštěvník lázní, interiéry Chaloupky mohou obdivovat pouze hosté v ní ubytovaní. Stylový interiér je vrací do let, kdy ženy nevyšly bez klobouku a pánové je smekali na pozdrav.
Jurkovičův dům stojí hned u nedávno zrekonstruované kolonády.
Barevná pohádka
I přes krátké působení Dušana Jurkoviče v tomto lázeňském městě se mu podařilo zapsat se do historie mnoha dalších domů. Z nichž nejznámější je jeho práce na přestavbě původního Janova domu, který dnes již nese jméno svého tvůrce, Jurkovičův dům. Dvě staré budovy spojil do jednoho celku, a navíc nadstavil o další hrázděné patro a nové zastřešení i podkroví.
Pro oblibu používání dřevěného hrázdění a dalších prvků byl Jurkovič přezdíván „básníkem dřeva“. Celou budovu potom vně i uvnitř doplnil pestrobarevnou malbou, proto byla ve své době nazývána barevnou pohádkou.
Bazén v Jurkovičově domě působí velmi stylově.
„Během rekonstrukce v letech 2000 až 2002 byla zachována i celá řada původních funkčních prvků mobiliáře navržených Dušanem Jurkovičem jako originální lehátka, věšáky, sedačky, židle, stůl, lavice, květinové podstavce, toaletky se zrcadlem či stolky s keramickou deskou,“ vysvětluje Jiří Dědek.
Půvab a zachovaná architektura Luhačovic lákají dodnes i filmaře, stačí si vzpomenout na Četnické humoresky nebo na Četníky z Luhačovic, i když filmový hotel Popper tu nikdy nestál, to jen Smetanův dům dostal kvůli filmařům jiný název… Scény z interiérů hotelu Popper se však natáčely jinde.
Naopak jeden z dílů Četnických humoresek se natáčel dokonce přímo v interiérech vily Chaloupka, to když si Karel Arazím vyrazil odpočinout do lázní.
Jestřabí křídla
Volně stojící vilka Jestřabí byla postavena v roce 1903 jako novostavba v podobě bloku s příčně rozvinutými křídly po stranách. Odlehčená hrázděná konstrukce umožňuje vyniknout dalším secesním prvkům stavby, která dnes slouží jako komfortní lázeňský hotel.
V jeho blízkosti stojí i Hudební pavilon, navržený architektem Jurkovičem pro lázeňský orchestr, původně umístěný na náměstí.
Odlehčená hrázděná konstrukce umožňuje vyniknout dalším secesním prvkům stavby, která dnes slouží jako komfortní lázeňský hotel.
Dalšími stavbami, které nesou Jurkovičův rukopis v Luhačovicích, jsou Sluneční lázně a Vodoléčebný ústav, které dostávají novou tvář (či se jim spíše vrací původní romantická podoba). Plovárnu navrhl, jak jinak, ze dřeva, s otevřenými kabinami a bílými plachtami. Na terase stála vkusná dřevěná lehátka, v areálu bylo i volejbalové hřiště a další sportovní vyžití. Do bazénu ale prosakovala říční voda a na konci 20. let zde bylo, z důvodu nevyhovujících hygienických podmínek, koupání zakázáno.
Vodoléčebný ústav nechal Dušan Jurkovič přestavět z Jestřabského mlýna, zvedl poschodí pomocí hrázděné nadstavby a sjednotil i střechu objektu. Stavba dlouho sloužila původnímu účelu, ale na rozdíl od minerálních lázní zde byla používána obyčejná voda v nejrůznějších formách většinou k prokrvení a masáži svalů.
Vodoléčebný ústav, kde momentálně probíhá rekonstrukce. Byl přestavěný z Jestřabského mlýna.
Obě stavby jsou kulturními památkami, u kterých nyní probíhá rozsáhlá rekonstrukce s cílem zachránit toto výjimečné architektonické dílo Dušana Jurkoviče. Práce byly zahájeny v březnu 2021 a část areálu bude přeměněna na muzeum skladatele Leoše Janáčka, který v lázních s oblibou pobýval, a Dušana Jurkoviče, jenž stvořil luhačovický genius loci.
„Z nyní nevyužívaných lázeňských objektů vznikne muzejní expozice jako zcela unikátní doklad lázeňství a kulturní atmosféry počátku 20. století,“ popisuje Jiří Dědek. K muzejním plochám přibude i palmový skleník, kde budou zimovat teplomilné rostliny z lázeňského parku. Projekt organizuje a financuje akciová společnost Lázně Luhačovice za dotačního přispění programu IROP.
Dušan Samo Jurkovič
Zdroj: www.jurkovic.cz |
