Na otázku, co se v domě nejvíc povedlo, odpovídá maminka čtyřletého Matěje a interiérová designérka Lucie Poláková bez váhání: „Skloubení přání a potřeb nás tří tak, abychom se doma cítili všichni dobře a každý si tu našel to své. Já i partner jsme oba vyrůstali v domě a nikdy nás vlastně nenapadlo, že by to mělo být jinak.“
Zábradlí schodiště tvoří z jedné strany záda knihovny z dřevěných hranolů.
A pokračuje: „Přestože se mi vždycky líbily menší přízemní domy, už bych neměnila. Plusem je, že můžu vyjít rovnou do vlastní zahrady, od března do listopadu pít ranní kávu na terase hned u kuchyně. Na zahradě jsme vysadili jahody, maliny, třešně, takže jsme zásobeni po celou sezonu. Vychutnávám si zpěv ptáků, pozoruji kosáky v ranní rose. Zní to možná jako klišé, je to ale absolutní relaxace a čerpám z toho, jak to jen jde.“
Stavbu rodinného domu na kraji Poděbrad jen pár minut od lázeňské kolonády dával dohromady partner Martin v době, než se s Lucií seznámil. Věděl, že chce patrový dům, a s touto představou oslovil také projektantku. Lucie vstoupila do fáze hrubé stavby a partneři se mohli už společně bavit třeba o úpravách dispozice, což konzultovali i s kolegyní Lucie, architektkou Klárou Pražákovou.
Čas pro profesionály
Lucie se šestnáct let věnuje interiérům, před deseti roky založila vlastní studio Live-design. Pustila se tím pádem bez problémů do změn a zařízení interiéru. Dům s užitnou plochou 200 metrů čtverečních prosvětlila většími okny a propojila vnitřek se zahradou. Stačilo ubrat z klasické devadesáticentimetrové výšky parapetů (snížené parapety sjednotila v otevřeném prostoru kuchyně, jídelny a obývacího pokoje).
„Výrazně se měnila i má nynější pracovna. Původně tady mělo být wellness se saunou. Přiznám se, že mě v projektu nenadchla koupelna, která je teď prostorná, světlá s velkým francouzským oknem až na zem.“
Tady se to neobešlo bez kopání kvůli přesunu toalety od okna, nově je umístěná vedle dveří. Vana předtím měla být spolu se sprchovým koutem tradičně u stěny.
„Nahradila jsem ji volně stojící pod oknem, abychom z vany viděli do zahrady. Sprchový kout jsme pořídili prostorný a bezbariérový v provedení walk-in. Vybírali jsme praktické materiály, například bílé matné keramické obklady,“ popisuje designérka.
 |
Na zemi nestudí tvrdá podlaha, došlapuje se na měkčené PVC značky Gerflor, které nechali majitelé položit i v celém patře. S tímto výběrem jsou naprosto spokojeni, stejně tak i s instalací podlahového vytápění a tepelným čerpadlem. „Provoz je bezstarostný, zajišťuje nám to konstantní teplotu v obývacím pokoji s vysokým stropem,“chválí Lucie.
Hra na schovávanou
Co se týká stylu, Lucie přiznává, že nejbližší je jí jednoznačně minimalismus. Má ráda i funkcionalistické prvorepublikové vily s vysokými stropy, parketami, zaoblenými rohy, terazzem… V takovém rekonstruovaném domě by jí podle jejích slov stačila jen bíle povlečená postel a minimum nábytku s úložnými prostory.
„Věděla jsem, že chci něco nadčasového, jednoduchého, minimalistického. Mám ráda čisté bílé stěny, nepotrpím si na různé odstíny výmalby. Proto tu máme co nejmíň otevřených prostor. Prakticky jediným takovým v celém domě je knihovna v obývacím pokoji z dubových hranolů, které zároveň fungují jako zábradlí na schodišti. Jednoduché pojetí se mi prolíná ve všech oblastech každodenního života, od jídla, oblečení až po rozumné množství hraček pro syna,“ vysvětluje Lucie, která měla při zařizování víceméně volnou ruku.
Koupelna dostala novou dimenzi pořízením solitérní vany, z níž je vidět do zahrady. Sprchový kout je bezbariérový typu walk-in.
„Kdyby bylo jen po mém, promítlo by se to v návrhu ještě víc. Je to ale o nás třech a jsem spokojená, cítím v tom harmonii. Partner naopak inklinuje k větší útulnosti, rád se obklopuje věcmi. Synovi zase vyhovují volné podlahové plochy, kde trénuje skejt, kolečkové brusle, skákání… K dětskému pokoji plánujeme do budoucna zařídit samostatnou koupelnu.“
Krásně a bezpečně
Protože interiér moderního domu není přeplněný, zůstalo v něm dost místa pro funkční a designové věci, například svítidla, z větší části od českého výrobce Lucis. Díky své profesi má Lucie přehled o novinkách a mohla vybírat i z vyzkoušených firem a řemeslníků, s nimiž delší dobu spolupracuje. Proces vybavování to usnadnilo a zkrátilo.
Vestavěný nábytek, koupelnový i do šatny, vyrobili truhláři. Podle vlastního zadání nechala Lucie u čalouníka vyrobit pohovku a sedací puf na míru. Navrhla také řešení kuchyně s typovým nábytkem od výrobce Sykora kuchyně. Prostor kuchyňského koutu podle ní výborně „komunikuje“ s okolím: varná i mycí zóna jsou umístěné v poloostrůvku, aby ten, kdo vaří, byl ke společnosti i k zahradě čelem.
Záda kuchyně tvoří vestavěné úložné prostory až do stropu s chladničkou s mrazákem a potravinovou skříní uvnitř. Kuchyň orientovaná na východ má přímý vstup na terasu obklopenou bylinkovou a užitkovou částí zahrady.
Kuchyň je navržena tak, aby komunikovala se svým okolím. Varná i mycí zóna jsou umístěné v poloostrůvku.
„Nezapomínám na to, aby z interiéru i z každé místnosti pokaždé vyzařoval pocit propojenosti a bezpečí. Například v mé pracovně je sezení bokem ke dveřím, ne zády, s výhledem do zahrady. Mám přehled o tom, kdo vchází, určitou jistotu v zádech. Přesto nepřicházím o výhled do zahrady, a tím i o odpočinek očí a hlavy,“ uzavírá Lucie Poláková.
