Zakládající člen skupiny Nerez nedá na pobyt na chatě dopustit. Oceňuje také to, že rodinná chata je kousek od Prahy, proto si může bez problémů pro cokoli zajet domů.
„Je to tady ráj na zemi, hlavně přes jaro a léto, kdy je všechno zelené. Podzimní melancholie má také něco do sebe. A líbí se mi tady, i když napadne sníh. Jen ho je rok od roku méně. Situace, kdy jsme odsud kvůli sněhu a náledí nemohli autem vyjet, nastala naposledy před patnácti lety, teď jsou zimy mírnější. Zase tu ale můžeme být bez problémů po celý rok. Stačí během chladných dnů a večerů zatopit v kamnech,“ pochvaluje si hudebník.
 |
Vít Sázavský jezdí na chatu i sám, aby provedl drobné opravy, nebo v klidu aranžoval písničky. On i manželka jsou muzikanti a v pražském bytě nejsou některé věci úplně možné, protože by rušili sousedy.
„Tuhle osadu skutečně zakládali trampové, ale to víte, každý z nich pak měl děti jindy, někdo to tady prodal, jiný se pohádal nebo zemřel, takže původní parta z třicátých let se postupně rozpadla. Nějakou dobu tu byli ještě jejich potomci, kteří tu v dětství zažívali společná dobrodružství. Takhle to několik generací fungovalo, ale dnes už je to jiné a lidé mají i jiné záliby, než je sezení u ohníčku a hraní na kytaru,“ vysvětluje Sázavský.
I proto spousta dědiců zejména po revoluci chaty prodala a teď jsou v chatové osadě jiní lidé. Jedna chata chátrá, jiné noví majitelé přestavují a rekonstruují a mění je v podstatě v obytné domy.
Sázavský s rodinou na chatě v podhradí dokonce pět let bydlel nastálo. „Když byly děti ještě malé a nechodily do školy, tak jsme tu normálně bydleli. Syn pak začal jezdit autobusem z návsi do školy sám. O mladší dceru jsme se už báli, proto jsme si v době, kdy šla do první třídy, našli bydlení v Praze a chatu jsme nechali pouze chatou,“ říká muzikant.
Na bydlení v přírodě vzpomíná jako na nejkrásnější roky svého života. Během zimy to někdy bylo náročné s topením, protože jeden člověk se musel zabývat pouze neustálým přikládáním do kamen. Odměnou pak byly jarní a letní měsíce, kdy děti mohly pobíhat celý den venku a rodiče na ně jen zavolali, že je oběd nebo večeře.
Útulná místnost s krbem
„Vzhledem k současné situaci jsem tu strávil celé letošní jaro, to pro mě byl ten nejlepší způsob, jak přežít první vlnu pandemie,“ rozpovídal se Vít. „Teď sem jezdíme zcela nahodile, nemáme žádný přesný plán, kdy na chatě budeme, ale scházíme se tu o víkendech poměrně často. Potomky mám už dospělé, takže sem nejezdí tolik jako dřív, ale rodinných sešlostí a oslav se zúčastňují velice rádi. Jsme hravá rodina, proto máme jednu velkou skříň plnou společenských her. Tyhle aktivity nás hodně stmelují,“ popsal Vít způsob trávení volného času.
Do chaty se vstupuje přes zápraží se zastřešenou verandou, na níž je za hezkého počasí krásné posezení. V přízemí je kuchyň, koupelna s WC, pokoj s krbem a kamny a dřevěné schody do prvního patra, kde mají majitelé ložnice.
„Vybavení a zařízení je především funkční, nikdy jsem neměl potřebu dělat z chaty výkladní skříň. Pár dekorativních věcí, které tu máme, jsou většinou dárky od přátel a nejde o nic cenného. ‚Výdejní okénko‘ mezi kuchyní a pokojem kamarádka hezky pomalovala, takže vypadá jako vitráž. A mám tady i několik hudebních nástrojů, protože sem jednou týdně jezdíme taky zkoušet s kapelou. Krb jsem ostatně ozdobil plakátem naší party,“ popisuje vybavení chaty Sázavský.
Hudebník tu rád vymýšlí nové muzikantské finesy. „Máme teď dvě kapely, klubovou úderku Neřež trio a větší a ambicióznější Nerez & Lucia, hrdě se hlásící k odkazu původního Nerezu z osmdesátých let. Na nedostatek práce si nemohu stěžovat. Zrušili nám sice řadu koncertů, ale na druhou stranu máme víc času na úpravy a zkoušení nových písní. Chceme navázat na loňské album Zlom, které mělo velmi dobrý ohlas u posluchačů i kritiky,“ prozradil Vít Sázavský více o svých plánech.
