Hollywood miluje špionážní a kriminální příběhy. Co jste provedl, že váš dům a okolí hlídali ostřelovači?
V roce 1991 na zdejší universitě UCLA dostal Václav Havel, československý prezident, medaili jako ocenění za své celoživotní dílo. Tehdy jsme se dohodli to oslavit jen soukromou večeří v malém kruhu přátel.
Jiří Planner
Byli v bazénu ukryti potápěči, aby vás ohlídali před nepřáteli ve stylu agenta 007?
Ne, nikoho jsem tam já a ani bezpečnostní ochranka nenašli. Problém byl, že žiji na předměstí Los Angeles nedaleko Pacifiku. Václav si nepřál, aby nás někdo hlídal. Přesto v křoví kolem domu byli agenti a uzavřeli všechny příjezdové cesty. Je to jejich povinnost, podle mezinárodních smluv týkajících se bezpečnosti návštěv prezidentů z celého světa.
Václava Havla jste přivítal v zajímavém domě...
Španělská koloniální architektura je součástí hnutí „Colonial Revival“, které se počátkem 20. století rozšířilo po celých Spojených státech. Charakteristikou stylu je bílý štukovaný exteriér, střecha z červených tašek a velké okno přezdívané „hacienda“ v obývacím pokoji s výhledem do ulice. Často nesmí chybět ani skoro pět metrů vysoký strop a podobně.
Dohromady byly tyto prvky spíše cíleným výběrem než nutností, zdůrazňují krásu a atmosféru starého světa z materiálů úzce spjatých s kalifornským neformálním stylem. Nemělo by se ani zapomenout na arkádu souvislých oblouků chránících vstup do domu před nepřízní počasí z příjezdové cesty.
 |
Co všechno jste s domem musel udělat?
Dům jsem kompletně zrestauroval a rozšířil s využitím dobových materiálů a povrchových úprav. Byly zachovány klasické prvky, fasády i lomené stropní trámy v obývacím pokoji včetně ikonického krbu.
Kdo byli původní stavitelé?
Tento dům byl projektován v roce 1928, pravděpodobně tehdejšími developery Elwain Steinkampem a William T. Richardsonem, kteří postavili řadu půvabných rezidencí v západní části Los Angeles.
Malé domky se vyznačovaly kvalitním zpracováním. Měly většinou jen dvě ložnice, obývací pokoj s jídelnou a jednu koupelnu navíc s jednoduchým sociálním zařízením a velkým množstvím zajímavých dobových funkcí.
Dům je postavený ve stylu španělské koloniální architektury.
Například?
Mezi mnoho přitažlivých atributů patří podlahy z tvrdého dřeva, obloukové stropy se stupňovitou podporou, trojité korunové lišty, krb na dřevo (který jsem podle nových požadavků přestavěl na plyn), vestavěné skříně, vitríny a regály.
Není žádným překvapením, že tento jedinečný styl architektury je i nadále populární a zachycuje fantazii Američanů jako ideální příklad pro stavby v mírných klimatických pásmech. Domy španělského koloniálního obrození se stále hojně vyskytují a staví na Floridě a v Kalifornii. Odpovídá to fascinaci Američanů jejich koloniálním dědictvím.
A pokud jde o dispozici?
Vchod do budovy se klasicky otevírá přímo do jídelny. Zouvat se podle zdejších zvyklostí není potřeba. Jen v malém koutku, který se nazývá „mudroom“, je možno odložit svrchníky a klobouky nebo nechat odpočívat doprovázející zvířecí miláčky.
Vedlejší úzká chodba, na jejíchž stěnách mám galerii zarámovaných fotografií přátel, propojuje celou budovou s dalšími místnostmi a vede až k zadnímu venkovnímu prostoru.
Pohled na dům přes bazén
Jaká je celková plocha nemovitosti?
Na pozemku o ploše 623 m2 je bazén a garáž přeměněna na bydlení pro hosty. V budově o velikosti 151 m2 jsou tři ložnice, dvě sociální zařízení, obývací pokoj a kuchyň. Ta má speciální okénko umožňující podávat jídlo přímo za tepla k jídelnímu stolu.
Jde o inspiraci z grotesek z éry Charlie Chaplina s jediným rozdílem, že jídla se nerozvážejí jako kdysi vláčkem po miniaturních kolejnicích, ale každý host se u výdejního okénka musí dokázat postarat sám o sebe.
Prostoru za domem dominuje bazén. Jaký vliv měl na koupi vaší nemovitosti?
Miluji plavání. Kdysi jsem byl dokonce v závodním družstvu Slavie VŠ a skoro denně jsme trénovali v tehdejším bazénu AXA.
Jeho údržba a využití?
Starat se o bazén není nijak náročné, ale jeho vytápění je drahé. Miluji teplou vodu, 25 stupňů Celsia je pro mě ideální. To se tady nedá po celý rok udržet, a tak mi nezbývá než se od listopadu do dubna uskromnit a příliš do vody neskákat.
Bylo složité přestavět jednu z místností na kancelář a knihovnu?
Z bývalé manželské ložnice se mi to podařilo. Nic však nebylo jednoduché. Někdo si může myslet, že se tady díky konstrukcím ze dřeva stluče pár prken a je vymalováno. Není tomu tak. Je potřeba se podřídit místním předpisům, které jsou kvůli častým zemětřesením velice náročné.
Profesionální sporák byl Jiřího velkým přáním.
Renovoval jste celý dům s maximálními požadavky na kuchyň. Vaříte rád?
To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem to udělal. Přál jsem si mít profesionální sporák a spotřebiče a nad nimi prosklený stropní světlík.
Kdysi jsem sbíral tištěné kuchařky a podrobně je studoval. Určitě jich mám dodnes nejméně stovku. Teď už ale skoro vůbec nevařím. Kamarádi odešli do „věčných lovišť“ a mně samotnému postačí nenáročný jídelniček.
Váš kuchyňský repertoár?
Samozřejmě se neobešel bez české klasiky, svíčkové a knedlo-vepřo-zela. Tatarský biftek byl mojí, ale i mých kamarádů a hostů nejoblíbenější specialitou.
Jídelna má „podávací“ okénko do kuchyně.
Jiří Planner*1935 Narodil se v Praze. Kvůli svému strýci Františku Plannerovi, který byl papežským komořím ve Vatikánu a komunistický režim ho prohlásil za hlavu centrální špionážní služby, směl po studiu na Akademickém gymnasiu ve Štěpánské ulici z kádrových důvodů jen rozvážet náklaďákem pečivo. Po emigraci v roce 1963 kariéru úspěšného producenta vyměnil za nejistou budoucnost v USA. Pracoval 17 let jako zpravodaj Svobodné Evropy v New Yorku, z kterého se přestěhoval v osmdesátých letech minulého století do Los Angeles, kde dodnes žije. Vdovec Jiří Planner si pořídil dům i na Floridě, aby byl blíž Olze Matuškové, vdově po Waldemaru Matuškovi, s níž ho pojí již několik let více než přátelství. Každý však bydlí ve svém domě. |
