Rodačka z Klenčí pod Čerchovem se z Prahy vždy ráda vracela do míst svého dětství. U jejích rodičů však rozrůstající se rodina bojovala s nedostatkem místa, proto se Lída v milovaném kraji poohlížela po něčem vlastním.
„Pořád jsem hledala a tento objekt tady stál neobydlený, chátral, byla to ruina. Chtěla jsem dům koupit, ale nebyl na prodej,“ popsala svůj první neúspěšný pokus o koupi chalupy. Štěstí se na ni usmálo až po deseti letech.
 |
V roce 1988 se během koncertu ve Kdyni náhodou dozvěděla, že je dům k mání. Neváhala ani sekundu a na vysněnou chalupu si půjčila od otce a Českého hudebního fondu. Bohužel udělala jednu chybu, nekoupila nemovitost i s pozemky.
„Zeptala jsem se, kolik těch devět hektarů stojí, a bylo mi řečeno, že sedm tisíc korun. Tak jsem se zeptala, jestli budu mít tu chalupu o sedm tisíc lacinější, když si pozemky nevezmu, a řekli mi, že ano. Později jsem půdu vykupovala po kousíčkách za strašné peníze, abych měla jistotu, že si naproti mně někdo nepostaví barák. Muzikant neví, co to znamená, vlastnit půdu. Teď když jsme skoro soběstační, víme, jakou má půda cenu,“ popsala zpěvačka životní zkušenost.
Když Lída chalupu koupila, byla v přízemí pouze jedna místnost a tmavý kumbál bez oken. K usedlosti patřila i obrovská stodola, vejminek a stáj pro tři krávy. Díky nejrůznějším přístavbám tu dnes je patnáct pokojů, jež poskytují jí potřebné soukromí všem členům rodiny. Interiér působí útulným dojem, přestože je zařízení velmi prosté.
„Chtěla jsem, aby to bylo rodinné sídlo, protože mám dvě děti a sedm vnoučat. Když se tady sejdeme na Vánoce, potřebujeme veliký stůl. Ten jediný je nový, všechno ostatní je, co kdo vyhodil. Odkládáme sem všechno, co nechceme v Praze,“ prozradila Lída způsob, jakým přišla k většině věcí.
Hudba i veselé barvy
Nechybí tu hudební salonek s klavírem, jehož zdi zdobí obrázek Lídina otce a vzpomínkové fotografie. V podkroví vznikla z obyčejné půdy klubovna vytapetovaná notami, kde tráví vnoučata čas hraním za komínem.
Jelikož je majitelka velmi zručná, dokázala si většinu nábytku natřít a zrenovovat sama. Během ošklivého počasí pomocí barevného nátěru vykouzlila ze starých skříní duhový pokoj.
V jiné místnosti se inspirovala chodskými vzory, jež dokázala štětcem a barvami přenést na starý nábytek a krásně ho rozveselit. Ve volném čase Lída ráda zavařuje, proto se může pochlubit spíží plnou lahodných zavařenin a kompotů.
Zahrada jako park
Chalupu objímá rozsáhlá zahrada, na níž se tyčí vzrostlé stromy, jež v horkém počasí poskytují příjemný stín. Své místo tu našel i rododendron po otci, jemuž se v panenské přírodě Českého lesa evidentně daří.
Lída miluje květiny, kameny a především stromy, jeden proto zasadila každému ze svých vnoučat při jeho narození. Kluci tady mají každý svou lípu, Terezka červenou jablůňku a Viktorka pro změnu hadí smrk. Uprostřed zahrady vnoučata ozdobila víčky z PET lahví malý altánek.
Pracovitá klávesistka dokáže na svém pozemku vypěstovat vynikající ovoce a zeleninu, jíž ráda pohostí každou návštěvu. Kupříkladu ze špendlíků letos s manželem vyrobili osvěžující přírodní šťávu.
Na chalupě Lídy Nopové najdeme i zvířecí obyvatele. „Děti nám sem odkládají všechno včetně křečků, papoušků a králíka. Pejskové už nám tady dosloužili tři. Loni jsme tady krmili šestnáct kočiček,“ prozradila milovnice zvířat, která si nastěhovala jednu místní černou kočku i do svého pražského bytu.
