Na začátku stálo přání obyvatel malé středočeské vesničky Lisovice (jde vlastně o část vesnice Chrást) mít místo, kde by se mohli scházet a pořádat společenské akce. Chybí zde totiž hospoda či jiný vhodný prostor.
A tak přišel nápad: ze staré požární zbrojnice, která sloužila už jen jako skladiště, vybudovat klubovnu. Jeden z iniciátorů celého projektu proto oslovil architekty Janu Strachotovou a Michala Mihalčíka ze studia Létající inženýři, aby vysněnou budovu navrhli.
Zadání znělo prostě: „Potřebujeme společenskou místnost a důstojný prostor pro historickou požární stříkačku Máňu.“
Jako dva domečky
Klíčovým pro celou podobu stavby se ovšem stalo především samotné prostředí Lisovic. Romantické zátiší rodinných domků okolo silnice se stalo „předlohou“ pro novou stavbu přímo v centru vsi pod košatými lipami, hned vedle božích muk.
Nová hasičská zbrojnice získala podobu dvou propojených domků se sedlovou střechou. „Společenské centrum dobrovolných hasičů je rozděleno do dvou funkčních celků. Výstavní místnost s chloubou hasičů, historickou stříkačkou Máňou, je propojena velkými skleněnými výkladci s exteriérem a zároveň s klubovnou. Exteriér, výstavní místnost a klubovna tak vytváří jeden prostorově propojený celek,“ popisují stavbu její architekti Jana Strachotová a Michal Mihalčík.
A dále dodávají: „Klubovna s malou kuchyňkou a hygienickým zázemím je rozšířena o vloženou dřevěnou galerii s propleteným zábradlím přístupnou mlynářskými schody. Brzy se ukázalo, že právě tato část budovy bude patřit dětem, pro které zde byla místními vytvořena malá herna, kde mohou trávit čas a být stále pod dozorem rodičů.“
Moderní prvky s tradičními
Novostavba byla svým objemem a tradiční formou začleněna do vesnické zástavby s použitím současných materiálů (velkoformátové prosklení v dřevohliníkových rámech, předzvětralý titanzinek) v kombinaci s tradičními materiály (místní kámen, modřínové dřevo).
Severní část objektu navrhli architekti jako dřevostavbu, jižní část je zděná. Fasádu zděné části tvoří kamenné zdivo s výrazným rohovým prosklením výstavního prostoru a garážovými vraty do skladu.
Fasáda dřevostavby byla zčásti omítnuta, zčásti opláštěna titanzinkovým plechem. Střešní krytinu dvou sedlových střech tvoří takzvaný předzvětralý titanzinek.
Jak již jedinečný tvar „dvojdomku“ napovídá, pro celou hasičskou zbrojnici je typické spojení tradičního s moderním. Nejinak tomu bylo i v případě oken a dveří. Původní návrh zněl: hliníková okna a dveře, včetně čelní prosklené hliníkové fasády.
Majitel jedné z oslovených firem na dodávku hliníkových prvků, Vladimír Bláža, jenž je shodou okolností lisovickým rodákem, přišel po prostudování projektu s nápadem vše vyrobit z dřevohliníkových prvků, které zachovají venkovní koncepci stavby a ještě umocní příjemný pocit v interiéru.
„Pro specifické potřeby této stavby jsme zvolili okenní a dveřní prvky v moderním dřevohliníkovém provedení od firmy Otherm–Anlux. Dřevohliníková okna a dveře jsou ve své podstatě spojením dvou tradičních materiálů, dřevěných rámů s příjemným přírodním designem a vynikajícími izolačními vlastnostmi ze strany interiérové a odolného hliníku chránícího dřevo před povětrnostními vlivy ze strany exteriérové,“ popisují podstatu použitých oken architekti.
Podlaha z odrůdy Cabernet Sauvignon
Nová hasičská zbrojnice se stala nejen architektonickou zajímavostí obce, ale především splnila svůj původní účel a umožnila místním setkávat se při společenských akcích. Pro běžné menší akce je zde připraveno přibližně 25 míst k sezení.
Pro rozsáhlejší události lze kapacitu stavby, ve spojení s přilehlou výstavní místností historické stříkačky, rozšířit až na 45 míst. Tato kapacita je v současnosti dostačující pro celou obec.
„Společenská místnost je pro setkávání vybavena dřevěnými variabilními stoly z masivu a lehkými plastovými červenými židlemi. Další mobiliář vyrobil na míru místní truhlář. Dřevo se uplatnilo i na dalších místech. Většinu stěn a šikmých podhledů tvoří dřevěná podlahová prkna v přírodním odstínu,“ popisují vybavení zbrojnice její architekti.
Opravdu originálním původem se ovšem může pyšnit podlaha v místnosti, kde je vystavena historická stříkačka Máňa. Tato podlaha má totiž neopakovatelný odstín červeného vína Cabernet Sauvignon.
„V průběhu stavby byl uspořádán večírek, během kterého se na podlahu v místech, kde dnes stojí historická stříkačka, nedopatřením rozlilo červené víno. To se do podlahy vsáklo a vytvořilo neodstranitelnou skvrnu. Řešení tohoto zdánlivě fatálního problému se zdálo jednoduché. Stavitel byl pověřen nákupem většího množství červeného vína s tím, že se rozetřením do celé plochy podlaha barevně sjednotí.“ popisují s úsměvem architekti.
První pokus ovšem nevyšel. Nepodařilo se zajistit odrůdu vína, která by dostatečně barvila a měla ten správný odstín. Podruhé měli architekti větší štěstí a dílo se vydařilo: „Stavitel koupil Cabernet Sauvignon a podlaha pod Máňou získala originální vzhled,“ prozrazují architekti původ netradiční barvy.
Ať již zmíníme příběh o zvláštním původu „cabernetové“ podlahy, moderní užití dřevohliníkových oken či například spojení moderních architektonických prvků s těmi tradičními, za vším můžeme vidět stejný důvtip, který inicioval celou stavbu.
V „Hasičárně“, jak místní občané stavbu nazývají, se koná spousta společenských akcí, od „Nedělní kavárny“ s dobrou kávou a napečenými dobrotami od místních hospodyněk přes ochutnávku moravských vín až po různé turnaje v šipkách, kartách, případně zde příznivci sportu společně sledují v televizi sportovní přenosy. Lisovice tak dokazují, že i malá vesnička s pár desítkami obyvatel může být příkladem pro velká města.
O projektuAutoři: Létající inženýři - Ing. arch .Michal Mihalčík a Ing. arch. Jana Strachotová Místo: Lisovice, Chrást Investor: Obec Chrást Realizace: 2018 |