Není to však masivní dřevěný dům, i když na první pohled budí dojem, že jde o klasickou roubenku. Ve skutečnosti je zateplený. Venkovní vrstvu tvoří lepené trámy, směrem dovnitř je vložena tepelná izolace a povrch v interiéru uzavírají palubkové obklady.
„Dřevěný dům jsme chtěli, protože nás dřevo provází celý život,“ vysvětluje Květa, „chata, kterou jsme tu na kopci měli, byla ze dřeva, a ve městě jsme bydleli v mezaninovém domě, jenž manžel upravoval a často se dřevem pracoval. Dům ze syrového masivního dřeva potřebuje péči – syrové dřevo pracuje, vysychá, praská… a to jsme nechtěli, chtěli jsme bydlet.“
Původně bylo v návrhu obytné patro a arkýře ve střeše, později se však rozhodli pro přízemní stavbu, pouze přední část je asi o metr delší, než bylo počítáno. Získali tak pohodlnou jídelnu.
I bez podkroví je dům pro dva lidi pohodlný a prostorný. Největší část podlaží zabírá obývací pokoj s kuchyní a jídelnou. K ní přiléhá vyvýšená terasa, jež je dveřmi propojena s interiérem. „Terasu máme velmi rádi,“ říká Zdeněk. „Je z ní vidět velká část Českého ráje: Kozákov, Trosky, ale kupříkladu i Drábské světničky u Mnichova Hradiště,“ dodává.
V zadním traktu domu měly být původně tři ložnice a malá koupelna. Nakonec se rozhodli pro pohodlnější řešení. Jednu ložnici vypustili a o tento prostor zvětšili vlastní ložnici a koupelnu.
V květnu 2015 začaly práce na základech a na konci března 2016 byla stavba předána. „Když jsme vybírali stavební firmu, oslovili jsme i pana Pavlíčka. Líbil se nám dům, který nám ukázal, a rozuměli jsme si jako lidé, rozhodli jsme se tedy pro něj. Je příjemný a ochotný. Dům byl postaven skoro celý na klíč“, vysvětluje Květa. „Kupovali jsme obklady a dlažbu, obkladače a instalatéra jsme našli v Turnově, ostatní zařídil pan Pavlíček.“
V domě je nainstalováno podlahové vodní topení s elektrokotlem. „Uvažovali jsme i o tepelném čerpadlu,“ pokračuje Zdeněk. „V poměru cena/výkon a vzhledem k návratnosti jsme od něj však upustili. Ale ani elektrokotel příliš často nevyužíváme, jako doplňkový zdroj zde máme kamna a topíme především v nich,“ podotýká.
Otevření do krovu dodává interiéru na prostornosti.
Vodu mají majitelé vlastní ze studny, vydatný vrt je hluboký 21 metrů, voda je v devíti metrech. Přívod vody z řadu z vesnice by byl velmi dlouhý, asi 250 metrů, přes cizí pozemky a tudíž komplikovaný a nákladný.
„Tvar zahrady a rámcové rozmístění záhonů jsme si nechali navrhnout, technikou srovnali povrch, zahradníci položili geotextilie a zasadili velké stromy,“ popisuje Květa. „Všechno ostatní jsem dělala já, spočítali jsme, že jsem vysadila asi 300 rostlin. Pravda je, že jsem jich hodně musela vyměnit. Třeba spodní část zahrady byla původně velmi mokrá, je tam slabší vrstva země a pod ní už je jíl. Dokonce tam máme jímku, v níž bylo po dešti vždy hodně vody. Původní výsadbu jsem postupně měnila za vlhkomilné rostliny, ty ale nyní musím nahrazovat těmi, jež zvládnou nedostatek vody. Poslední roky jsou totiž tak suché, že je vyschlá i tato část zahrady. Říká se, že zahrada je cesta, takže pořád něco měním…“
Veškerá voda se střechy je svedená do 15kubíkové podzemní plastové nádrže. Když prší, sbírá se dešťová voda v ní, v suchém období doplňují nádrž vodou ze studny a zalévají s ní pak celou zahradu.
Technické ukazatele:
- Zastavěná plocha: 144 m² + venkovní terasa
- Užitná plocha: 164 m² + garáž 24 m²
- Konstrukční systém: srubová konstrukce z lepených sušených hranolů s dřevěnou izolací a obkladem
- Ošetření stěn: interiér bělený vodou ředitelným lakem, exteriér – tenkovrstvá olejová lazura
- Teplo: teplovodní podlahové vytápění, zdroj – elektrokotel, doplňkové topení – krbová kamna
- Realizace: WOOD–LIFE CZ s.r.o., 2018
Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.
