Nejstarší mužský klášter v českých zemích byl založen v roce 993. Jeho současná podoba odpovídá době z první poloviny 18. století. V roce 1950 byli jeho obyvatelé vyhnáni a budovy čtyřicet let chátraly.
Po sametové revoluci se břevnovský klášter vrátil bratrům benediktinům a od té doby probíhá jeho postupná rekonstrukce. Nejprve byly opraveny budovy konventu, prelatury a hospodářské objekty, pak následovala rehabilitace klášterní zahrady s oranžerií a terasami, která se uskutečnila v letech 2009–2012.
Proměna klášterní zahrady se mohla uskutečnit díky dobré spolupráci břevnovského kláštera s Městskou částí Praha 6, která projekt koordinovala a přispěla finančními dary na projektovou dokumentaci. Bylo třeba provést průzkumy, projít archivy, jednat s památkáři, archeology, dendrology a projektanty.
Výsledkem společné práce jsou opravené ohradní i opěrné zdi, rekonstruovaný zahradní gloriet Josefka, upravený parter se sochou sv. Jana Nepomuckého, obnovený horní sad klášterní zahrady a především zrekonstruovaná původní oranžerie. Ta se dochovala v torzu barokní stavby a byla obnovena do původního stavu podle zaměření z roku 1945 a dobové fotodokumentace.
Od počátku však bylo zřejmé, že už pravděpodobně nikdy nebude sloužit svému původnímu účelu, tedy coby skleník k pěstování subtropických rostlin, zejména citrusů.
Zahrada břevnovského kláštera je dnes vyhledávaným místem pro odpočinek i meditaci a je přístupná denně. V obnovené oranžerii se nachází architektonický ateliér a nezisková galerie Entrance, která prezentuje progresivní mladou generaci umělců, především studentů a nedávných absolventů vysokých uměleckých škol. Program galerie se soustředí zejména na autorské výstavy, vernisáže uvádějí přednášky jednotlivých autorů.
Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.