Nejobdivovanější práce architekta Anthony J. Lumsdena je železobetonová prosklená stavba v losangeleské městské části Van Nuys. Je tak atypická a zajímavá, že se stala i místem natáčení celé řady hollywoodských filmů a televizních seriálů, včetně titulů Star Trek: Nová generace, Austin Powers: Špionátor, Knight Rider a dalších.
Průchod přízemím administrativní budovy – pohledový beton láká filmaře už desítky let.
Třípodlažní budova byla dokončená v roce 1984, z jedné strany je součástí recyklačního komplexu a z druhé rozsáhlého areálu japonské zahrady.
Hlavní konstrukční prvky stavby představují oblouky a šikmé stěny, pod nimiž je umělé jezero a tradiční japonská zahradní krajina.
Zahrada jako pro japonské feudály
Čistírna splašků a fekálií denně recykluje přes 100 milionů litrů odpadních vod v údolí San Fernando. Západní strana budovy vyrůstá nad umělým jezerem, které je součástí parku navrženého světoznámým zahradním architektem, profesorem Koichi Kawanou (1930 – 1990). Ten se proslavil vytvořením botanických zahrad v londýnském muzeu umění, Balboa parku v San Diegu i jinde. Jeho inspirací byly procházkové a odpočinkové prostory zahrad postavených v 18. a 19. století pro feudální rodiny v Japonsku.
Profesor Kawana pomocí tradičních přístupů vytvořil klidnou krásu, která dokáže návštěvníky odtrhnout od každodenního života a dovede je ke klidnému, reflexnímu propojení s přírodou. Jezero podle japonských tradic poukazuje na klidnou statickou vodu, tekoucí potok znázorňuje horizontální pohyb a vodopád vertikální.
Stromy pak představují symboly. Například „plačící“ vrba je obrazem milující a vlídné ženy. Podobně tmavé borovice reprezentují muže-válečníka, silného a nepoddajného. Kamenná svítidla do zahrady darovala Nagoja, japonské sesterské město Los Angeles.
V historii japonských zahrad se často objevovaly vlivy, které odrážely určitá období, místa a lidi. Architekt Kawana vytvořil uměleckou interpretaci Amano-Hashidate neboli nebeské plovoucí lávky. Ty v Japonsku patří k nejvíce obdivovaným scénickým pohledům.
Budova Shoin je ukázkou rezidenční architektury pro aristokraty a výše postavené mnichy v době čtrnáctého až patnáctého století. Její součástí je čajovna. Nedaleko najdete meditační arboretum s výhledem na zahradu a jezero, které nahrazuje oceán. Společně symbolizují mytologické ostrovy s nalezeným bohatstvím.
Neobyčejný projekt vyjadřuje expresivní esenci přírody, která nabízí veřejnosti pokojné životní prostředí. Oázu, do které mohou utéct z rušného, často chaotického současného světa. Navíc, díky moderním technologiím, většinou i bez zápachů.
Pohled na unikátní japonskou zahradu v sousedství čistírny odpadních vod
Vize o vodě
Veškerá voda, která zavlažuje zahradu a naplňuje jezero, pak pochází z recyklace fekálních odpadů. Jde o naplnění vizionářské představy inženýra Donalda C. Tillmana. Ten si uvědomoval, že opětovné použití vody je podmínkou k přežití lidstva.
Čistírna vody slouží přibližně osmi stům tisícům obyvatel, 60 procent splašků je z rezidencí, 40 procent tvoří industriální odpady.
Dechberoucí jsou často kvetoucí stromy v zahradě.
Voda vtékající do čistícího zařízení podzemními rourami musí projít řadou procesů. Patří k nim třídění, primární čistění, aerace (provzdušňování), sekundární čistění, filtrace, dezinfekce, chlorování a odchlorování.
A přestože je „vůně“ občas silná, jsou elegantní cestičky a jezírka v přilehlé japonské zahradě navštěvované nejenom lidmi. Volavky, divoké kachny a dokonce i pelikáni milují tuhle oblast, protože je součástí pacifické cesty pro migrující ptáky všeho druhu. Hlavním účelem zahrady je ukázat, jak může být recyklovaná voda využitá.
