Pro dům v Kalifornii našli inspiraci ve vile Tugendhat i v Japonsku

Světově proslulý vědec Francisco J. Ayala s neméně slavnou manželkou a zakladatelkou společnosti Pangea World, doktorkou Hanou Ayalou, si v Kalifornii před třiceti lety postavili svůj dům snů. Jako inspirace jim posloužila i brněnská vila Tugendhat. Právě v Brně se totiž Hana narodila.

Dům Ayalových představuje zajímavou architekturu, kterou Hana popisuje takto: „Měli jsme štěstí, šlo o jeden z posledních pozemků určených pro stavby individuálního charakteru v lokalitě zástavby Kalifornské univerzity v Irvine. Díky tomu jsme nespadali do tehdejšího rozpočtu standardních řadových domků a mohli stavět podle vlastních představ.“

Hana Ayala a její manžel, profesor Francisco J. Ayla

To však také znamenalo, že se manželé museli o vše sami postarat, od stavebních povolení až po výběr architekta.

„S manželem jsme měli stejnou představu. Postavit budovu, která bude bezpečná, dokáže nás ochránit před nepříjemnostmi a zároveň naplnit pohodou, inspirací a poukáže na náš vztah k přírodě a umění,“ dodává Hana Ayala, zakladatelka Pangea World, společnosti, jejímž posláním je podporovat vědu a cestovní ruch, ale zároveň ochraňovat přírodu.

Hana Ayala

Absolventka Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Po provdání v roce 1985 se odstěhovala do USA a poté nabyla americké občanství. S manželem pravidelně Česko navštěvují.

V roce 2001 založila společnost Pangea World, která se snaží o propojení ochrany přírody, vědeckého výzkumu a také cestovního ruchu. Společnost a UNESCO uzavřely strategické partnerství pro země Pacifiku.

Jejím manželem je profesor Francisco J. Ayala, americký biolog a filozof španělského původu, proslul výzkumem evoluční biologie a genetiky.

Co bylo vaší inspirací? 
Narodila jsem se v Brně. Vila Tugendhat je památkou světového dědictví. Byla jedním z prvních zdrojů naší inspirace. Architekt Ludwig Mies van der Rohe v ní dokonale propojil vnitřní a vnější prostory.

U nás, v kalifornském regionu Orange County, šlo o sounáležitost svahu a obzoru. Horskou siluetu tak doplňuje na úrovni terasově pojaté střešní plochy nekonečnost oceánu. 

Japonský koncept zahrad ve stylu shakkei, který na mne hluboce zapůsobil především v historickém Kjótu, pak patřil k dalším nápadům (shakkei je japonský termín popisující umění navrhovat zahradu způsobem, který se harmonicky integruje do okolní krajiny, pozn. redakce). Zachycuje životní sílu okolí tím, že dokáže vyvolat pocit sounáležitosti. Pokud je v dálce například sopka Fudži, mistrný koncept zahradní architektury vytvoří dojem, že se jí můžete skoro dotknout rukou.

Vegetaci v zahradě tvoří jenom kaktusy a sukulenty.

Použili jste i ve vašem případě tradiční materiály?  
Zdejší striktní stavební předpisy kvůli častým zemětřesením jsme museli dodržet. Dům je postavený klasicky: konstrukce je ze dřeva a železných ocelových nosníků pro podporu elastičnosti stavby. Otevíratelné skleněné stěny umožňují cirkulaci vzduchu celým interiérem.

Jaký vliv mělo podnebí?
Žijeme si tady vlastně ve stylu středomořských zemí v Evropě, jejichž součástí je celoroční život venku.

Ovlivnilo vás to? 
Bylo velice důležité, abychom s manželem dokázali realizovat vše, co si vypůjčíme od přírody a uměli to dostat dovnitř budovy. Vliv na to měla i barevnost.

Například? 
V tomto mě ovlivnily zážitky z mých cest do marockého Marrakéše. Barevnost exteriérů, vlastně i béžových interiérů. Jejich škálu světlých hnědožlutých barev a sytost ovlivňuje sluneční světlo.

Venkovní dlažba z přírodního pískovce i mramorová podlaha uvnitř mají ráno velice jemnou růžovou barvu, která se při západu slunce změní v temně rudou.

Ostré rohy budovy mají jaký účel? 
Kterýkoliv úhel domu je odrazem koncepce zahrady. Proto tady naši vegetaci tvoří jenom kaktusy a sukulenty. Jde o symboly, včetně umění, které se jim podobá. Dohromady zrcadlí svah, který je ekologickou rezervací.

Nezanedbatelnou roli měl i stavitel.
Architekt Ernest Velarde stejně jako my obdivoval mexické stavitele, například Luise Barragána a Ricarda Legorreta. Rozuměl našim požadavkům na rovné a čisté linie ve stylu modernismu. Nepřáli jsme si žádné baroko. Snad proto nejpůsobivější exteriérový prvek budovy představují převisy. Jsou zajímavým obohacením jižní strany fasády a navíc odstiňují interiéry před prudkým slunečním světlem.

Pohled z ulice - dům dokonale zapadá do svého okolí, koncept zahrady odkazuje na Japonské zahrady ve stylu shakkei.

Charakteristika neobvyklého domu

Jde o dvoupodlažní stavbu o ploše přibližné 250 čtverečních metrů. V přízemí nabízí malou předsíň, která se otevírá do srdce domu, velkého obývacího pokoje a jídelny „plujících“ jeden do druhého.

Důležitý prvek představuje denní světlo. Celému domu dodávají příjemnou vzdušnou atmosféru také velké prosklené plochy a stropy vysoké tři a půl metru, jejichž součástí jsou zapuštěná světla. Kromě kuchyně a nezbytného sociálního zařízení je v přízemí i vchod do vinného sklípku.

V patře je manželská ložnice a dvě samostatné velké místnosti, které slouží jako pracovny majitelů. Jsou rovněž propojeny zvenčí balkonem přes posuvné skleněně dveře. Z balkonu vede točité schodiště na rovnou střechu s nádherným výhledem na třpytivé panorama Pacifiku a ostrov Catalina. Součástí budovy je garáž pro tři auta.

Podívejte se do slavné vily Tugandhat (9/2012):

29. září 2012