Sousedka je přesvědčená, že zeď vlhne od naší vyvýšené zahrady. O problému víme a jsme ochotni ji pod naším dohledem pustit k nám, ať si provede jakékoli úpravy, které by vzlínání vlhkosti zabránily.
Na její přání kolem zdi pravidelně plejeme trávu a snažíme se udělat maximum, aby byl klid. Jejich stavba není dobře řešená a již při stavění domu byla naše zahrada výš než vedlejší dům.
Sousedka nás po několika letech přátelství začala kvůli zahradě slovně napadat, posílat nám dopisy a chodí si stěžovat na obecní úřad. Podobné problémy dělá i ostatním sousedům.
Na úřadech si vymýšlí situace, které se nestaly, a snaží se nám komplikovat život. Došlo to tak daleko, že nám leze bez dovolení na pozemek a řeže nám sochy a pletivo od plotu, rozkopává nám travnatou plochu atd.
Nadávky by člověk vydržel, ale ničení našich věcí a pomluvy, to je už příliš. Pozemek byl nesčetněkrát úředně přeměřený, protože v minulosti se s ní hádali už i předchozí majitelé. Jak máme problém řešit? Máme se obrátit na policii, nebo úřad? Kdo nám může pomoci?
Na dotaz čtenářky odpověděli dva odborníci, kteří se touto problematikou zabývají:
Martin Vacula, realitní makléř, RE/MAX Alfa
Nikdo nemá právo bez souhlasu vstupovat na cizí pozemek, natož majetek ničit a poškozovat. Sousedka svévolným pohybem po zahradě porušuje práva a její jednání nejenže nemusí majitel strpět, ale může se mu samozřejmě i bránit.
Pro popisované jednání sousedky je opora jak v Listině základních práv a svobod, tak i v občanském zákoníku. Nicméně soudní spor by měl být opravdu až tou poslední variantou řešení, navíc když je to sousedka, se kterou bude tazatelka i nadále v přímém kontaktu.
Z dotazu a chronologie popsaných událostí vyplývá, že dům byl stavěný již v době vyvýšené zahrady. Pokud nebyly na zahradě provedeny žádné výrazné zásahy mající vliv na zhoršení místních podmínek, je velice pravděpodobné, že vlhnutí stěn bude důsledkem opravdu špatně provedené hydroizolace domu či jiného konstrukčního problému vzniklého při výstavbě a nereflektujícího všechny možné místní vlivy. Přesné posouzení situace objektivně zjistí nezávislý stavební inspektor či soudní znalec.
Co mě však na příběhu zaujalo, je fakt, že přestože je tento problém letitý a řešili jej se sousedkou i bývalí majitelé, začala sousedka tazatelku napadat až po několika letech přátelského vztahu.
Již devětkrát nás vytopiliPeníze od nich nikdy nedostaneme Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od nich stále teče do bytu, píše Dana do seriálu Sousedské války. |
Proto si dovolím tvrdit, že zahrada a její vlhká zeď nemusí být nutně tou hlavní příčinou, ale může to být zástupný problém. Ono často i projevy agrese mohou být jen formou ventilace vlastních neřešených problémů či vnitřních konfliktů.
Tazatelka by měla v prvé řadě zavzpomínat, zda sama nezavdala příčinu ke změně sousedčina chování, nebo se nezměnila její osobní situace, případně co problémům předcházelo. Někdy i žertem míněná poznámka se může druhého člověka dotknout, spustit v něm hluboko ukryté pocity či bolesti a vytáhnout ven staré křivdy a traumata.
Pokud je to možné, navrhuji se sousedkou v klidu pohovořit. Věnovat pozornost sobě navzájem jako lidé, zavzpomínat na léta společného přátelství a najít příčinu problému.
Pokud již vše dospělo do stádia, kdy v osobní rovině již nelze komunikovat, je možné využít služeb mediátora, prostředníka, který dokáže emoce zklidnit, dopátrat se příčiny a navrhnout oboustranně přijatelné řešení.
Nicméně pokud je situace již opravdu vyhrocená a sousedka napadá nejen tazatelku, ale i ostatní sousedy, domluvy moc nepomáhají a je potřeba se začít bránit. Pokud tazatelka udělala pro nalezení smíru maximum, pak se musí obrátit na právníka.
Mgr. Anna Dolejská , advokát
Z uvedeného dotazu je zřejmé, že se sousedka dopouští neoprávněného vstupu na cizí pozemek, přičemž právo vlastníka na nedotknutelnost jeho pozemku (obydlí) je zakotveno v Listině základních práv a svobod, a to konkrétně v čl. 12, který říká: „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstupovat bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí“. Existují konkrétní výjimky z uvedeného pravidla, nicméně ani jedna nezahrnuje jednání sousedky.
Konkrétní ustanovení týkající se této problematiky obsahuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle něj má za určitých okolností vlastník sousedního pozemku právo vstoupit na cizí pozemek, ale pouze tehdy (viz § 1021 a § 1022 občanského zákoníku), pokud hodlá provést údržbu svého pozemku či stavby na takovém pozemku stojící či provádět stavební práce nebo obvyklé úkony hospodaření, ale pouze se souhlasem vlastníka cizího pozemku.
Pošlete příběhSvůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení. |
Z dotazu nevyplývá, že by sousedka měla v úmyslu provádět údržbu svého pozemku z pozemku tazatelky, tudíž na její jednání lze nahlížet jako na jednání protiprávní. Nejprve by totiž musela tazatelku jakožto vlastníka pozemku požádat o povolení vstupu a sdělit jí důvody, proč na její pozemek potřebuje vstoupit, a v případech uvedených v § 1022 občanského zákoníku se s ní dokonce domluvit na přiměřené náhradě.
Vstupuje-li sousedka na cizí pozemek bez oprávnění, tj. bez souhlasu majitelky či na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, který by rozhodl, že na toto má z nějakého zákonného důvodu nárok a aniž by se jednalo o případ nouze, zasahuje neoprávněně do držby i do vlastnického práva vlastníka pozemku, a ten se proti tomu může bránit jak držební, tak vlastnickou žalobou u civilního soudu. V řízení o vlastnické (případně držební) žalobě pak nemůže sousedka úspěšně namítat, že realizovala svá práva vyplývající z § 1021 a násl. občanského zákoníku.
Pokud je jednáním sousedky způsobena majitelce pozemku škoda, je třeba zajistit důkazy o tom, že škoda vznikla, kdo ji způsobil a škodu vyčíslit. Pokud by škoda nebyla dobrovolně nahrazena, potom se lze obrátit na soud a domáhat se náhrady škody po tom, kdo ji způsobil. Nad rámec výše uvedeného by jednání sousedky bylo možné kvalifikovat jako přestupek. S oznámením o přestupku se lze obrátit na obecní úřad, případně policii.
Obecně se vždy doporučuje urovnat sousedské pře dohodou už jen proto, že soudní řízení mohou být zdlouhavá, nicméně v některých případech to bohužel objektivně není možné.
Pokud víte, že se se sousedem nelze dohodnout a předpokládáte, že nezbude jiná cesta nežli ho žalovat, potom určitě shromažďujte všechny důkazy, kterými prokážete u soudu svá tvrzení, abyste byli se svou žalobou úspěšní.