Dana s Radkem mají dům zalitý úžasným světlem díky slunečnímu trychtýři

Dana a Radek chtěli rodinný dům, který by dobře sloužil jejich čtyřčlenné rodině, přáli si maximálně otevřený obytný prostor a jeho propojení se zahradou. Architekti Vojtěch Kaas a Jan Kalivoda jim navrhli pasivní dřevostavbu a přidali sluneční trychtýř.

„Než jsme vůbec začali, každý doporučoval navštívit nějakou vzorovou dřevostavbu, abychom zjistili, zda nám bude vyhovovat,“ vzpomíná Radek. „Ale když stavíte podle individuálního projektu, nejde to tak docela porovnávat, protože váš dům bude prostorově úplně jinde a vlastně jedinečný. Takže jsme nezjistili prakticky nic,“ vysvětluje Radek.

Po první schůzce s architektem je ale nejistota opustila. Od počátku si padli do noty, a tak nikoho dalšího nehledali. Neměli sice jasnou celkovou představu, ale chtěli prosvětlený, vzdušný dům s obývákem a kuchyní v jednom prostoru, protože jsou velice kontaktní rodina. Chtějí být pospolu a mají rádi i návštěvy. Proto chtěli mít všechno tak nějak v jednom zorném úhlu.

Pro architekty to ale nebylo jednoduché. Než se propracovali k výsledku, navrhli dva kompletně propracované domy. U obou ale měli pocit, že tam něco vazbí, nezapadá. Ani jeden z nich klientům neukázali. Až napotřetí si všechno sedlo.

„Asi největším oříškem bylo vyrovnat se s pozemkem odkloněným od jihu, a přesto splnit přání klientů otevřít prostor právě jižním směrem a navrhnout dům jako pasivní,“ uvádí genezi domu Vojtěch Kaas. „V projekční fázi pak bylo náročné najít správná technická řešení, aby se splnily všechny normy a regulativy pro pasivní dům a dotační program. Od konceptu po realizaci pak už nebylo třeba nic měnit. Složitější zadání ale dalo vznik originálnímu, na míru šitému domu.“

Omezení ze stavebního úřadu a ochranné pásmo elektrického vedení určilo přibližně polohu a půdorysnou stopu. Základní rozdělení objemu vycházelo z poměru funkcí - více v přízemí a méně v patře.

„Pro typický prvek stavby s výrazně převýšeným sklem v čele domu se časem vžilo označení sluneční trychtýř, který propojuje interiér s krajinou i oblohou a otevírá nové horizonty,“ dodává Jan Kalivoda. „Nabírá v maximální míře světlo a slunce z jihu a nechává ho neopakovatelným způsobem proplynout skrz celý dům až k velkoformátovému prosklení směrem do zahrady, kde se mísí s náladou severního světla. Od podzimu do jara prosvítí slunce celý interiér. Koncept trychtýře zároveň umožnil využít ve velké míře sluneční energii. Díky tomu jsme dokázali navrhnout dům jako pasivní i přes jeho netypickou členitost a velké prosklené plochy na sever.“

Na zábradlí schodiště padlo 350 metrů kovového lanka, které majitel domu musel instalovat sám, protože se nenašla firma, která by to udělala.

Zvolené konstrukční řešení umožnilo vytvořit srdce domu - velkorysý, vzdušný obytný prostor. „Jsme maximálně nadšeni. Je tady sluníčko, světlo, přesně takhle jsme si to představovali. Nedokážeme ani popsat, jak je náš dům báječný,“ rozplývají se oba majitelé, a architekt Kaas k tomu dodává: „Dřevěné panely posloužily jako velkorozponové nosníky, díky kterým bylo po troše počítání a statiky možné překonat rozpětí pod nosnou stěnou až osm a půl metru bez podpory a také vytvořit výrazné horizontální okenní otvory. To by bylo v klasickém zděném systému poměrně komplikované a nákladné.“

Realizaci stavby pak architekti hlídali v úloze autorského a technického dozoru. Jednou týdně dojížděli na kontrolní den a fungovali jako projekční a technická podpora. Stavba se nerealizovala generální dodávkou na klíč, majitelé si koordinovali subdodávky sami se všemi plusy i mínusy s tím spojenými.

Klíčovou osobou pro stavebníky by býval byl kvalifikovaný technický dozor, který by na místě každý den hlídal kvalitu provedení a soulad s dokumentací. „Jelikož se nám to v plné míře nepodařilo zajistit, stavba se protáhla na pět měsíců,“ dodává majitel domu. „Některé subdodávky činností na sebe nenavazovaly, takže o efektivitě se nedá mluvit. Dnes bychom určitě nechali postavit dům kompletně na klíč.“

Technické parametry

• Typ domu: pasivní
• Dotace: Nová Zelená úsporám
• Zastavěná plocha: 129,6 m² (bez krytého parkování) 
• Užitná plocha: 158,8 m²
• Konstrukční systém: CLT panely Novatop z křížem vrstveného, lepeného masivního dřeva Novatop
• Teplo: tepelné čerpadlo, topení podlahové vodní
• Větrání: řízené s rekuperací
• Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,095 W/m²K
• Autoři projektu: Progres Atelier
• Realizace hrubé stavby: 3AE

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.