Praha by pak byla výrazně větší. Nový kraj by „pohltil“ dva celé okresy s řadou měst. Metropole by se rozrostla o tři sta tisíc obyvatel.
Pražský primátor či primátorka by tak po volbách, plánovaných na příští podzim, úřadovali jen dva roky, stejně jako radní a zastupitelé. Ti další by už vzešli z krajských voleb v roce 2020. Praha by byla jedním volebním obvodem, stejně jako zbylých třináct krajů. Do budoucna tedy nebude možné účelově Prahu dělit na víc obvodů, jako se v minulosti stávalo. Před třemi lety se tím zabývala Sněmovna i vláda, ale ke změně nakonec nedošlo.
Jak roste Praha
Podobná změna proběhla na Slovensku. Hejtmani a poslanci krajské samosprávy zůstanou v úřadu mimořádně pět místo obvyklých čtyř let. Slováci si to odhlasovali při nedávných krajských volbách.
„Je to promarněná šance, za rok se to asi nestihne,“ říká náměstek primátorky a čerstvě zvolený poslanec Petr Dolínek (ČSSD). Podle něj by to vyhovovalo i pražským radnicím, které volají po úpravě kompetencí mezi městskými částmi a magistrátem. To se ukázalo například na Jižním Městě, když zde probíhala trochu kuriózní debata o odtržení od Prahy.
Magistrát by spravoval věci jako kraj, městské části by získaly více peněz, ale zase by se musely podílet na placení MHD nebo městské policie.
„Mohl by také vzniknout jeden stavební úřad s pobočkami v městských částech, aby se předešlo rozdílnému výkladu předpisů. Stejně tak by bylo snazší třeba vyřizování dopravních přestupků,“ vyjmenovává praktické důsledky Dolínek. Rozbily by se podle něj staré vazby. Dnes totiž není jasné, kdo v pražském zastupitelstvu hájí jaké zájmy, a někteří starostové – pražští zastupitelé – si zvykli chodit na magistrát hlavně pro peníze pro svou městskou část.
V pražském zastupitelstvu, které může změnu zákona navrhnout, zatím není síla, která by ji prosadila.
