Architektonický ateliér Bearth & Deplazes si musel při stavbě chaty na vysokohorském hřebeni poradit s mnoha problémy. Původní chata Monte Rosa byla postavená už koncem 19. století, stála ve výšce 2 795 metrů v masivu Monte Rosa Zermatt jih.
Pro horolezce a turisty představovala velké lákadlo, ale už nestačila požadavkům současných návštěvníků švýcarských Alp. A tak 14. července 2011 dokončilo přibližně 100 kg výbušniny její existenci.
Chata je dostupná jen za pěkného počasí, v zimě na lyžích, v létě pěšky nebo vrtulníkem.
Nová stavba byla postavena přibližně sto metrů od původní. Vzhledem k nedostupnosti jakékoliv infrastruktury byla pro ni klíčová soběstačnost.
Elektrickou energii získává převážně ze slunečního svitu, vše řídí speciální software. Ten v chatě udržuje příjemné podmínky, bez ohledu na venkovní počasí. Celkové náklady na výstavbu činily 6,3 milionu dolarů (tedy asi 110 880 000 korun).
Není se čemu divit, jednotlivé stavební části se nejdříve dopravily vlakem do Zermattu a pak musely vrtulníky absolvovat 3 000 „výletů“, aby dostaly veškerý materiál a 35 pracovníků až na ledovec. Pětipodlažní polygonální dřevostavba byla postavena na základech z nerezavějící oceli, interiér je vyrobený ze dřeva, vnější část kryje hliníkový plášť.
Chata, kterou vlastní Švýcarský alpský klub SAC, nabízí 120 lůžek v atypicky řešených pokojích. Návštěvníci mohou využít i restauraci s kuchyní.
Špičkové technologie
Stavba získává 90 procent svých potřeb energie ze slunce díky fotovoltaické elektrárně o rozloze 85 m2, která je postavena na jižní fasádě budovy, nadbytečná energie se ukládá v akumulátorech, ty dodávají energii při nedostatku slunce. Dodatečnou solární energii zajišťuje 35 m2 tepelných solárních kolektorů.
Voda se shromažďuje při tání ledovce, ukládá se ve velké nádrži 40 metrů nad chatou. Okna umožňují slunci ohřívat vzduch uvnitř spirálové budovy s redistribucí tepelné energie vyrobené návštěvníky.
Aby vše fungovalo, bylo třeba najít jak optimalizaci jednotlivých stavebních oborů, tak inteligentní spojení všech komponentů. Software od divize Siemens Building Technologies (BT) zajišťuje, aby všechny komponenty systému spolupracovaly bez problémů.
Pro architekty z ateliéru Bearth & Deplazes (ateliér založili v roce 1988 Valentin Bearth a Andrea Deplazes, v roce 1995 se jako třetí partner připojil Daniel Ladner) je chata jakousi současnou verzí středověkého hradu. Točité schodiště nabízí během stoupání panoramatický výhled a sleduje průběh slunce.
Vnější plášť dřevostavby je z hliníku.
Stavba odpovídá zásadám, s nimiž švýcarští architekti přistupují ke své práci: nabízí estetickou kvalitu, vysokou technologickou úroveň a citlivý přístup k přírodě. „Kvalitní architektura musí především dobře navazovat na krajinu, ať už městskou, nebo přírodní,“ tvrdí tvůrci.
Práce studia můžete vidět na výstavě ateliéru Bearth & Deplazes, která se koná v pražské Galerii Jaroslava Fragnera do 31. srpna 2017. Expozice nese název Amurs, rétorománsky láska. Jednotlivé stavby zde prezentované mohou představovat tři principy kvality současné švýcarské architektury.
Prvním je kontakt s přírodou (dostavba vysokohorského vinařství). Druhým je kontakt s historickou architekturou (přestavba soudního dvora v Bellinzoně), třetím pak práce v extrémních horských podmínkách, tedy chata Monta Rosa.
