Pozemky na okraji vesnice obec prodala v roce 2005 s nadějí, že je firma v krátké době zastaví. Do dvou let od získání posledního povolení a podpisu smluv tam měly vzniknout domy k trvalému bydlení. Tak, aby obec nepřicházela o obyvatele a mohla se rozrůst o další. Výstavbu posvětil územní plán obce i povolení od Správy Národního parku Šumava.
Borová LadaLeží v nadmořské výšce 900 metrů. Je jednou z centrálních obcí Šumavy. Žije tam přibližně 280 trvalých obyvatel. Je výchozím bodem pro návštěvu zaniklé hraniční obce Knížecí Pláně, která je křižovatkou turistických tras. Nedaleko je i Chalupská slať s největším českým rašelinným jezírkem s plovoucími ostrůvky. V areálu starého lomu za obcí se nachází venkovní voliéry se sovami, které se přirozeně vyskytují v šumavských lesích. Další atrakcí obce je i pstruhová líheň NP Šumava, kde odchovávají původní druhy ryb z šumavských řek. |
Po deseti letech je vše jinak. „Výstavbu zbrzdila především realitní krize. Také se nedá vyloučit, že případné zájemce odrazují dlouhodobě špatné sněhové podmínky v této lokalitě,“ řekla za společnost Borová Lada Project Martina Krstková. Podle ní zatím nebyla dokončena třetí etapa a celá výstavba by měla pokračovat do roku 2018.
„Původním záměrem byla výstavba domů s byty, ve kterých by žili místní i noví obyvatelé. Jenže domy, které už stojí, slouží jen jako apartmány. Je jich jen polovina a ceny bytů v nich jsou tak vysoké, že si je rozhodně nemohou dovolit lidé, kteří se živí na Šumavě,“ popsala starostka obce Jana Hrazánková. Ta do funkce nastoupila v roce 2006.
Z původního plánu 90 domů jich zatím stojí 52, v drtivé většině je využívají lidé z velkých měst na rekreační bydlení. Mezi místními se pro lokalitu vžil název Holandsko. To proto, že na počátku stála u nápadu výstavby nizozemská firma.
Cena průměrného apartmánu na stránkách společnosti Borová Lada Project, která pokračuje v aktivitách bývalého majitele, se dnes pohybuje zhruba od tří do pěti milionů korun. „Stavíme rodinné domy a apartmány. Zájemci o jejich koupi mohou být jak ze strany místních, tak i obyvatel mimo obec Borová Lada,“ popsala Krstková.
Podle starostky je tam trvale přihlášený jen jeden člověk. „Přesto je v zájmu obce, aby byl celý projekt dokončený. Zatím je tam staveniště,“ doplnila Hrazánková.
Borovoladské „Holandsko“ nehodnotí pozitivně ani současné vedení Správy NP Šumava. „Na Šumavu se nehodí. I Správa Národního parku Šumava si z něj vzala ponaučení. Přínos pro obec je minimální, neustálé spory nám navíc přidělávají další starosti. Největší problém máme s výstavbou nové čistírny odpadních vod v místech, která s pozemky developerů těsně sousedí,“ vysvětlil mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Spor o čističku
Majitelé pozemků z developerské firmy podle starostky věděli, že v blízkosti domů je už od roku 2003 plánovaná výstavba čističky. Práce na projektu začaly před osmi lety a zahrnovaly i obecní kanalizaci. Ta měla pojmout také odpady z osad Svinná Lada a Nový Svět.
„Už od roku 2006 nás provozovatel kanalizace upozorňoval, že kapacita čistírny je nedostačující. A s rozrůstající se výstavbou developerského projektu je situace stále horší. Zatímco v jiných šumavských obcích, kde s přípravou čističek začínali ve stejné době, už mají dávno hotovo, u nás se situace vždy zkomplikovala. Všichni potřebujme předpisům vyhovující čističku, která dokáže reagovat na příliv lidí v době turistické sezony,“ podotkla Hrazánková.
Obec postupně úspěšně absolvovala územní řízení, získala stavební povolení a dokonce i příslib dotace, ale na stavbu nedošlo. „K tomu, aby byla podepsána smlouva, by obec musela znát i zhotovitele stavby. V den, kdy se otevíraly obálky, ale firma, která se výběrového řízení ani neúčastnila, doručila námitky. Zastupoval ji stejný advokát jako developery z Borových Lad,“ konstatoval právník obce Tomáš Samek.
Podobně dopadly snahy obce i ve druhém kole řízení a později vypršela i doba pro čerpaní dotace. Současná čistírna je přitom kapacitně plně vytížená. „Je v zájmu všech, kteří na území Borových Lad působí, aby čistička stála,“ upozornila starostka.
Společnost Borová Lada Project nechala po dohodě s obcí zpracovat projekt i na možnost rekonstrukce současné čistírny a nabídla obci možnost spolufinancování přestavby ve výši jednoho milionu korun. Podle Krstkové se snaží i jinak.
„Už v roce 2014 jsme vyřešili odvod dešťových vod v rámci celého projektu včetně pozemků občanů obce Borová Lada stavbou záchytného mokřadu. Aby projekt co nejrychleji zapadl do okolí, vysadili jsme zeleň. Společnost Borová Lada Project se tak snaží zapojit do chodu obce a jejího dalšího zvelebování,“ sdělila Krstková.
