„Jsem přesvědčen, že Havířov i v šedesáti zůstává mladým, vlastně stále nejmladším městem, ačkoliv ho trápí řada neduhů,“ řekl havířovský primátor Daniel Pawlas (KSČM).
Jeden problém souvisí právě s tím, že se v 50. a 60. letech do četných novostaveb nastěhovaly mladé rodiny. A ty pak zestárly společně s městem.
„To je pravda, v Havířově žije osmnáct tisíc seniorů. A zatímco na rozdíl od jiných měst máme dostatek míst ve školkách a školách, tlak na další domovy pro staré lidi se zvyšuje,“ připustil první muž takřka osmdesátitisícového města.
Za další bolístku Pawlas označil vysokou nezaměstnanost a nepříliš čisté ovzduší.
Naopak právě to, že Havířov vznikl na zelené louce, dopomohlo k několika výhodám. „Projektanti se mohli rozmáchnout, proto se dopravní systém řešil s mnohem větší kapacitou než jinde. Proto neznáme časté automobilové kolony,“ popsal havířovský primátor.
Upozornil, že Havířov je i městem zeleně, a to díky mnoha parkům a přírodním vnitroblokům.
„Havířov? Vybaví se mi velkoryse navržené město pro horníky, jehož starší část je ve stylu takzvané sorely s docela kuriózní dekorací ve stylu české renesance. Novější zástavba je ovšem paneláková, ta už není tak zajímavá. A pak je tam úžasné železniční nádraží v bruselském stylu od architekta Hrejsemnou, které by Havířovu mohla závidět další města. To je krásný dům s cennými detaily, doufám, že se ho podaří zachránit a opravit,“ zhodnotil město známý architekt Zdeněk Lukeš.
Z historie města |
Podle něj však v sídlištích vznikla řada zajímavých výtvarných děl. „Mohla by tam třeba vzniknout nějaká prohlídková trasa po moderní sídlištní české plastice 50. až 80. let,“ navrhl Lukeš s tím, že by městu s mladou historií jistě slušela například moderní galerie.
Jubilejní rok provázela řada akcí, například výstav nebo ,koncertů slavnostní program vyvrcholil pátečním koncertem Alexandrovců. Primátor výběr ruského armádního sboru zdůvodnil levicovostí velké části obyvatel a náznakem doby založení města. „Nemám ani jeden kritický ohlas, spíše naopak,“ konstatoval.