„Stavební práce začaly, v souladu se stavebním povolením nyní provádíme dekontaminaci a archeologické průzkumy, samotná stavba by měla být zahájena po Novém roce. Postavit první dva objekty potrvá asi rok a půl, podle situace na trhu pak přibude třetí,“ přiblížil iDNES.cz plány obchodní ředitel J&T Martin Kodeš.
Společnost areál u nového silničního průtahu na Rohanském nábřeží koupila od města ve veřejném výběrovém řízení v roce 2006 za sumu převyšující 100 milionů korun. Město tehdy prodej spojilo s podmínkou zbourání asi tří čtvrtin areálu z důvodu výstavby dopravního uzlu, hlavně čtyřproudové silnice.
Až na kotelnu s komínem, kterou firma původně chtěla opravit a jako kavárnu začlenit do nového polyfunkčního objektu, se v roce 2007 všechno poroučelo k zemi.
Pár let nato investor ukázal i vizualizace nového nákupního areálu, na nichž s kotelnou ještě počítal. „Chtěli jsme ji tam, ale plány se bohužel nedaly udržet. Pokud bychom s prvkem chtěli pracovat, museli bychom jej postavit celý znovu,“ vysvětlil Kodeš.
Podle odborného posudku narušilo statiku kotelny i komína bourání okolních budov. „Jiné řešení než demolice nám proto nezbývalo. Nechtěli jsme riskovat, že tam někdo přijde k újmě,“ vysvětlil obchodní ředitel J&T.
Zatímco měděné kotle, armatury a další součásti z barevných kovů rozkrádali z útrob stavby pod nosem bezpečnostní agentury zloději, žádala Praha o zařazení kotelny na seznam industriálních památek. A protože se na ministerstvu kultury žádost nesetkala s pochopením, buldozery ji k rozčarování mnoha lidí na přelomu loňského února a března zbouraly (psali jsme zde).
Použít slavné jméno je smutný paradox, říká historik
I chystaný komplex, který po původní továrně zdědí už jenom pojmenování, v uplynulých letech změnil svůj účel. Obchody budou jen v přízemí a zaberou jen zlomek z celkové plochy, většinu místa obsadí kanceláře.
„Vzhledem k tomu, že v okolí byla v mezičase postavena jiná obchodní centra, přehodnotili jsme situaci a vyřídili změnu územního rozhodnutí pro administrativní objekt, v němž teoreticky může najít práci až 3,5 tisíce lidí,“ spočítal Kodeš.
Strojírna Ruston & spol.V roce 1832 ji založili bratři Thomasovi, o devět let později ji koupil Joseph John Ruston, který konstruoval parníky. Dále se firma zabývala výrobou nýtovaných mostních a střešních konstrukcí. Ústřední kotelna s komínem se dochovala jako nejstarší, pocházela z poloviny 19. století. V roce 1912 koupily Rustonku Elektrické podniky královského hlavního města Prahy a zřídily tam opravnu kolejových vozidel a kolejí. Dopravním podnikům sloužila až do roku 1994, poté se coby Pražská strojírna osamostatnila. Soubor budov jí sloužil do roku 2005. Následující rok jej koupila firma J&T. V roce 2007 došlo na plošnou demolici. |
Ovšem i administrativních budov stojí na Rohanském ostrově už poměrně hodně. Mezi nimi například mezinárodně oceněný objekt Main Point Karlin (psali jsme o něm zde).
„Nový komplex počítá i s obchody, což je jeden z mála přínosů, který na stavbě vidím. Sídliště Invalidovna má dlouhodobě problémy s obchodními prostory, takže doufám, že tam nebude třicet značek oblečení, ale služby užitečné i pro normálního občana,“ konstatoval starosta Prahy 8 Roman Petrus.
Samotná výstavba by nejbližším sousedům kromě zvýšené hlučnosti problémy způsobit neměla.
„Dle informací našeho dopravního odboru by měli využívat staré napojení z ulice Sokolovská, která nyní není nijak hojně využívaná. Magistrátu podnět k případnému dalšímu napojení podle našich informací nedávali,“ dodal starosta.
Průmyslové výrobě či později opravám kolejí a kolejových vozidel sloužil areál fabriky přes 170 let, definitivně se uzavřel před deseti lety. Do historie pražského průmyslu se Rustonka v 19. století zapsala především díky výrobě kotlů, parních strojů, parníků a mostních konstrukcí.
„Továrna byla z poloviny 19. století, z tohoto hlediska byla vlastně jakýmsi památníkem úplného začátku moderní průmyslové éry v Praze,“ přiblížil historik architektury Jan Zikmund.
Problém vidí ve všeobecném vnímání developerů, kteří podle něj nezřídka s významnými průmyslovými stavbami, které nechrání státem uznaný status památky, zacházejí s neúctou.
„Pojmenovávat nové komplexy po starých zbouraných fabrikách znamená vytěžit území i s tím, co mu kdysi dalo identitu. Je to trochu smutný paradox. To, co chystají místo Rustonky, není nic extra, jak tomu často bývá u podobných záměrů. Zbouráním kotelny a komína se připravili o poslední možnost, díky níž mohl mít projekt přidanou hodnotu,“ konstatoval Zikmund.
Zmizení kotelny s komínem mnozí kladou za vinu magistrátním památkářům, kteří upravený projekt připustili bez připomínek, přestože se týká lokality pražské památkové rezervace. Avšak i předchozí samospráva Prahy 8 k němu vydala souhlasné stanovisko.
