Investor novostavby od architektky Evy Jiřičné požádá na začátku roku 2016 o územní rozhodnutí. Stavba by měla vzniknout na konci Revoluční ulice. Libor Winkler, spolumajitel finanční skupiny RSJ, která by měla stavbu financovat, počítá s náklady v řádech stovek milionů korun. Součástí domu by měly být veřejně přístupné prostory. Novostavba se připravuje již mnoho měsíců, počítá ale s demolicí přilehlého domu, což zdržuje vydání nutných povolení.
Projekt novostavby inicioval před několika lety majitel novorenesančního domu, který dnes Revoluční třídu směrem k Vltavě uzavírá. Projekt pro něj vypracoval ateliér DaM, získal i povolení památkářů. Ministerstvo kultury ale v odvolacím řízení rozhodlo, že by se sousední dům bourat neměl.
Před dvěma lety do projektu vstoupila společnost RSJ, původní projekt zavrhla a vybrala si Jiřičnou, aby navrhla jiný dům. Architektka loni představila několik variant, které kvůli výtkám památkářů přepracovávala. Zvolila řešení, kdy hlavní budova výškově končí na úrovni římsy sousedního domu v ulici Revoluční a nad tuto úroveň jsou navržena tři ustupující patra. Národní památkový ústav (NPÚ) ale chtěl výšku snížit a nedoporučoval nárožní věž.
Architekt Petr Vágner, který s Jiřičnou pracuje ve studiu AI-DESIGN, dnes uvedl, že k demolici i novostavbě se kladně vyjádřil Institut plánování a rozvoje i sbor expertů pro památkovou péči na magistrátu. Pro další povolení ke stavbě je podstatné závazné stanovisko odboru památkové péče, které ještě projekt ještě nemá.
Může se hodit |
K podobně zásadním projektům v Praze se vyjadřuje také NPÚ, byť jeho stanovisko není závazné. „Všechny dosud podané návrhy na zástavbu této nárožní parcely byly ze strany NPÚ zamítnuty, a to včetně posledního projektu z roku 2014 ateliéru AI DESIGN pod vedením Evy Jiřičné, i když je možno tento poslední předložený architektonický návrh považovat za pozitivní posun oproti všem až dosud projednávaným variantám,“ řekla Andrea Holasová z NPÚ. Pro památkáře je podle ní zásadním momentem pro odmítnutí projektu předpokládaná demolice vedlejšího objektu, která je „za daných okolností z pohledu památkové péče nepřijatelná“.
Návrh Jiřičné počítá se začleněním pozdně barokního domku v Lannově ulici a navazuje na okolní zástavbu z 19. i 20. století. Projekt počítá se zpřístupněním barokního objektu pro veřejnost průchodem z Revoluční třídy. Podle Winklera by v něm mohly být galerijní prostory, v celém domě pak v parteru další veřejně přístupné prostory, ve vyšších patrech kanceláře a ještě výše byty. Jiřičná, která je autorkou i interiérů domu, by chtěla dát Praze dům s výrazným užitím skla. „Technologie skla je dnes na takové výši, že se s ní dá udělat cosi výjimečného,“ řekla.
Výstavu ukazující budovu Novomlýnská si mohou lidé prohlédnout na Příkopech do 4. listopadu 2015.
