Racine byla restaurací, jakou by si každý v západním Londýně přál. Její recenze byly výborné, kuchyně znamenitá a její umístění na ulici Bromton Road záviděníhodné. Po dvanáct let servírovala náročným zákazníkům jídlo vyhovující vysokým francouzským standardům a zdála se býti podnikem, který tu bude sto let.
Před dvěma týdny ovšem majitel Henry Harris oznámil, že se v Racine podusil poslední králík a že se restaurace zavírá. Co se stalo? „Bylo to nevyhnutelné. Místo se nedalo udržet,“ řekl Harris.
„Zvýšení nájmu bylo sice katalyzátorem, ale hlavní příčinnou se stal klesající počet obyvatel v oblasti, která by měla být hustě obydlená. Mí původní klienti, kterým bylo mezi 50 a 60 lety, když jsme otevřeli, jsou už poněkud starší. Po recesi si už někteří z nich nemohli dovolit jíst v restauracích tak často. Jiní si uvědomili, jakou cenu mají jejich domovy a rozhodli se je prodat. Noví majitelé zde nebydlí. Asi 20 procent bytů je prázdných. To znamená jednu pětinu mé potenciální klientely. Je to velký rozdíl. Ve čtvrti je nyní i lehčí zaparkovat. To bylo dříve v Knightsbridge nemyslitelné.“
Racine je poslední obětí fenoménu, který někteří nazývají „v Londýně je zhasnuto“. Nepřítomní majitelé tlačí ceny nemovitostí vysoko, aniž by přispívali místní ekonomice. Když se Racine v roce 2002 otevřela, byla průměrná cena za domov v Knightsbridge 745 tisíc liber (27,6 milionu korun). Teď je to 3,4 milionu liber (126 milionu korun).
Pusto je především kolem obchodního domu Harrods
V Londýně je 22 tisíc prázdných nemovitostí. Částečně je to následek důležitosti britské metropole, kterou spisovatel William Gibson nazval „přirozeným domovem pro někdy lehce ošemetný odliv kapitálu.“ Jak příběh restaurace Racine ukazuje, některé podniky pociťují následky.
Nepřítomnost obyvatel je příznačná pro londýnskou prestižní oblast kolem obchodního domu Harrods, i když tento jev můžeme najít i jinde, například v Highgate. Průzkum, který minulý rok provedla agentura Empty Homes, ukázal, že se počet prázdných nemovitostí v Kensigtonu a Chelsea zvýšil o 40 procent.
Byla to jediná oblast, kde došlo k takovému nárůstu. Jiné městské obvody, kde se také zvýšil počet prázdných nemovitostí, byly chudé oblasti v severní a severovýchodní části Londýna. Ve městě, kde jakékoliv vlastnictví nemovitosti je čím dál nedostupnější, je existence prázdných drahých domů pobuřující a politici začínají jednat.
Tessa Jowellová, která doufá, že se v příštích volbách stane kandidátkou labouristů na starostku, označila v deníku The Independent prázdné domovy za „skandál“ a slíbila represivní ekonomická opatření.
„V dnešním Londýně žijí stovky tisíc lidí, kteří jsou buď v dočasných ubytovnách, na čekacích seznamech pro sociální bydlení, nebo roky daleko od našetření na koupi prvního domova. Na druhé straně jsou tu velmi bohatí, kteří skupují londýnské domy spíše jako zlaté cihličky než jako místa k bydlení.“
Hon na nemovitosti má i další vedlejší účinky. Někteří dlouhodobí rezidenti, kteří nyní bydlí v liduprázdných oblastech, se ocitli v uzavřeném kruhu. Cena nemovitostí vyhnala firmy z jejich kanceláří a s nimi odešli i lidé, kteří v místě utráceli za obědy.
„Měli jsme zákazníky, kteří pracovali nedaleko v bankovních a investičních firmách a kteří si jednou za týden dopřávali pořádný oběd,“ říká Harris. „Ale ti jsou už pryč. Přestěhovali se kousek odsud na King’s Road, kde je možné sehnat kancelář za zlomek ceny. Znám jednoho architekta, který se přestěhoval do Holbornu. Nenapadlo by mě, že to v centru bude levnější. Výnosy z obědů teď budou poloviční než před pěti lety. Kamarád říká, že je to tu jako město duchů.“
Arabové si do Londýna nechávají posílat i Ferrari
Nepřímých důkazů o prázdných domech je plno. Agentura Empty Houses použila údaje o dlouhodobé absenci lidí z městského úřadu, ale toto není jediný druh užívání nemovitostí, který ovlivňuje místní ekonomiku. Co třeba byt, který lidé používají tři dny v týdnu, nebo dům, který je obydlený jen po dobu tří měsíců, kdy v Moskvě uhodí tvrdá zima?
„Obyvatelé v této části města byli vždy cizinci, kteří zde byli na krátký čas. To pak vytvořilo časové mezery mezi nájemníky. V posledních letech byl trh s nemovitostmi velmi aktivní a domy na prodej jsou často neobydlené. Některé prostory mohou také pařit lidem, kteří bydlí zejména na venkově,“ řekl Neal Hudson, analytik z realitní agentury Savillis.
Další podnikatelé v oblasti zaregistrovali měnící se změny sezonní poptávky. Tibor Ivanics je ředitelem v antikvariátu Robert Frew, pár domů od restaurace Racine, která byla závislá zejména na stálé klientele.
„V létě, kdy tu není tak teplé počasí, je tu hlavně v podvečer mnoho Arabů,“ říká. „Někteří z nich si sem nechávají poslat i svá Ferrari, takže v hotelech bydlet nemohou. Před nimi to byli Francouzi.“ Lidé si myslí, že podniky v západním Londýně jsou plné od rána do večera, ale zdejší ulice nejsou vždy lemované zlatem. Pro majitele restaurací zřejmě ne. Pro majitele nemovitostí nicméně ulice stále září, i když nikdo není doma.
