Mladá rodina hledala byt blízko zeleně a v klidné ulici, v centru Prahy, nejlépe novostavbu. Upřímně, dost náročné zadání. Nakonec se Mirkovi a Martině podařilo je naplnit, i když ne zcela stoprocentně.
Volba totiž padla na novou půdní nástavbu, ale na starším činžovním domě na rozhraní Vršovic a Vinohrad. Byt je v šestém patře, v domě však nechybí nový, prosklený výtah s výhledem do upravených dvorků se spoustou vzrostlé zeleně. Končí sice o půl patra níž, ale pro maminku s kočárkem bohatě stačí.
Kuchyň vyrobil truhlář na míru, nezapomněl na podsvícení ostrůvku. Místo objemné a pro stěhování naprosto nevhodné americké lednice zvolili majitelé samostatnou chladničku a mrazničku. Nezbytné odvětrání je umístěno v horní části úložného bloku.
Co dalo majitelům docela zabrat, byla ale dispozice. Byt tvoří jediná místnost, z níž vedou dřevěné schody na prostornou galerii. Naštěstí příjemně dimenzovaná vstupní část nabízela dostatečně velký výklenek, jako předurčený pro šatnu.
Zrcadlo na posuvných dveřích do šatny i na stěně prostor chodby opticky zvětšuje. Odráží se v něm velkoformátová černobílá fotografie, kterou ozvlášťňují barevné ptačí budky z IKEA. Výběr motivu nebyl náhodný, dvojice miluje vodní sporty a vodu vůbec.
Kuchyně pro gurmány
Mirek i Martina mají hned několik vášní. Vedle záliby v autech (Mirek jezdí i amatérské závody) a vodních sportech oba milují dobré jídlo i víno. Takže první, co řešili, byla kuchyň na míru (to kvůli zkosenému stropu) a dostatečně velká chladnička.
Prostor se však nesměl přehltit nábytkem. Během úprav se už totiž vědělo, že v bytě budou tři. A to znamenalo i určité kompromisy. Například místo velkého stolu dostal přednost volný prostor pro dceru, bylo totiž jasné, že většinu času stráví v „přízemí“ s maminkou.
Dlouhý jídelní stůl z dubového masivu pod okny tak nahrazuje i pracovní. Ideální řešení to není, ale jen tak může dcerka v pokoji opravdu volně jezdit s kočárkem pro panenky či závodit na své „audině“.
Tu nadšený tatínek koupil ještě před tím, než se dcera narodila, na první opravdové závody rychlých strojů se budoucí milovnice rychlých kol jela podívat s rodiči už ve třech měsících... Naopak maminka svou aktivní náklonost k autům omezila, přece jen má malinko strach: péče o dceru je dnes pro ni to nejdůležitější.
Kuchyňská část hlavního obytného prostoru musela projít i drobnými pod okny tak nahrazuje i pracovní. Ideální stavebními úpravami. Například se do podlahy instaloval odtah pro výsuvnou digestoř z plochy.
„Ostrůvek byl vždycky náš sen, jsme rádi, že se nám podařilo jej zde umístit. Pokud jde o nerezové pracovní desky, naučila jsem se s nimi žít, údržba není zdaleka tak náročná, jak se traduje,“ popisuje Martina.
Nejdříve majitelé zvažovali pořízení takzvané americké chladničky, chyběl však pro ni přívod vody a její transport výtahem byl vyloučený. A tak dostala přednost varianta dvou samostatných spotřebičů, chladničky a mrazáku, které truhlář umístil do velkého úložného „bloku“.
Trouba určená k instalaci na zeď je pro rodinu s malým dítětem ideální: je dostatečně vysoko, aby lákala „ke kontrole“.
Výsuvná digestoř má dostatečný výkon, aby zvládla odvést všechny pachy z vaření.
I kvůli dcerce nechali rodiče umístit všechny trouby (parní, mikrovlnnou a teplovzdušnou) pěkně do výšky. Zásuvky opatřili dětskými pojistkami, rohy stolku pak zakryli ochrannými plastovými kryty a vstup na schody jistí dřevěná dvířka.
Galerie jako místo odpočinku
Původně bílé stěny dostaly novou výmalbu, jen s tmavými trámy se museli majitelé smířit. Developer je nechal upravit tmavou barvou a protipožárním nátěrem, barevná změna by byla více než komplikovaná.
Ještě než se dcera narodila, měla své první auto. Tatínek je přesvědčený, že bude jednou závodit stejně jako on.
Tmavé trámy vyniknou zejména při pohledu z galerie, která slouží jako ložnice. Půdní okna zde směřují na východ, takže ranní probuzení bývají příjemná.
„Celý byt vyvětráme, odpoledne pak stáhneme na západní straně žaluzie a případně pustíme klimatizaci, takže i když jde o půdní byt, míváme tu příjemně i v horkém létě,“ prozrazuje Martina.
„Myslím, že se nám podařilo propojit prostor s naším životním stylem. S výsledkem jsme spokojeni, i když nám malá dcera občas v noci brečí a nejde se nikam schovat,“ říká Mirek.
Galerie slouží jako ložnice rodičů i dcery, která má svůj prostor v zadní části. Den však tráví s maminkou v „přízemí“.
Co bude dál? Rodina zvažuje druhého potomka, takže možnosti jsou dvě: byt prodat a koupit nový, nebo koupit vedlejší a oba spojit. Zatím je však dost času. Díky sportovním aktivitám bývá rodina často mimo Prahu, a tak jim současný byt bohatě stačí. Mohou v něm být skutečně spolu.
