Dům v obci Čunovo je dokladem, že stará láska k prověřeným jistotám rozhodně nerezaví. Koruny stromů podél cest, kudy se dnešní Bratislavané jezdívají navzdory zákazu koupat do místních jezer s pitnou vodou, šumí nad podobnými archetypálními domky už staletí.
Strohý lineární dům dokázal unést a splnit více přání a potřeb, než by se dalo očekávat. Nepřekročil rozpočet 85 tisíc eur (2,3 milionu korun) a do půl roku byl hotov. Dům o rozloze 85 metrů čtverečních je dílem mladého slovenského architekta Petera Jurkoviče a jeho kolegů Lukáše Kordíka a Števa Polakoviče.
Domeček se zápražím |
Jednoduché stavení se sedlovou střechou a se zápražím a prostou dispozicí, které kraluje kuchyň s pracovnou, se skrývá za hustým plaňkovým plotem.
Při pohledu ze zahrady dům nabízí svůj moderní vnitřní svět, přístupný jen zvaným. Celoprosklená štítová stěna, podobná motivu prosklené stěny z Vitra Muzea nedaleko Basileje, přitahuje jako magnet a nezáleží, zda jste uvnitř domu, v bezprostřední blízkosti nebo dům pozorujete zdálky.
Peter Jurkovič se inspiroval principy lidové architektury. Novostavbu přizpůsobil okolí, přírodě i terénu, aniž by se pouštěl do radikálních a násilných úprav. Jednoduchost domu tkví i v technologii. Postačila lehká dřevěná konstrukce doplněná litou betonovou podlahou s integrovaným vytápěním.
Kuchyňská část se sporákem se stala, podobně jako kdysi, neoficiálním centrem dění v domě.
Vytížená žena ve středních letech, která se živí psaním, má pak z pracovny, umístěné ve středu domu s dokonalým výhledem do krajiny, bezpečné místo pro koncentraci a tvorbu.
Může se hoditTaké chcete bydlet podle svých snů a přání? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR. |
Vzhledem k orientaci pozemku je celoprosklená stěna orientovaná na sever. „Pozemek je přístupný jen z jižní strany, na sever se zahrada otevírá do polí. Celoprosklená fasáda domu funguje jako virtuální prodloužení obytného prostoru. Navíc severní fasádu není třeba zastiňovat a po celý rok zásobuje interiér světlem. A dalo by se pokračovat, sever je zkrátka nový jih,“ vysvětluje pro iDNES.cz Jurkovič.
Interiéry domu řešili autoři ve spolupráci s majitelkou, většina charakteristických prvků byla předznamenána už ve stavební fázi. Kuchyň, knihovna, prosklená stěna, betonová podlaha - to všechno byly dostatečně jasné motivy, podle kterých se interiér řídil.
Následně stačilo pořídit jen pár kousků nábytku, jako například regály Universal Shelving System od legendárního designera Dietera Ramse. Jurkovič sám občas pracuje s návrhy mobiliáře: rád řeší stoly a knihovny.
Peter Jurkovič si pochvaluje i vynikající tvůrčí atmosféru, za jaké dům vznikal. Majitelka si přála nové bydlení především pro sebe a částečně i pro svou dceru, která žije převážně ve Finsku, ale matku několikrát do roka přijede navštívit.
Nový prostor, ve kterém může majitelka vzletně formulovat myšlenky, vzniklý v podkroví, je i jedním z nejoblíbenějších míst samotného architekta.
„Bez tvůrčí komunikace s klientem by nevznikla ta nejzajímavější díla. Vzájemný vztah je důležitý pro obě strany,“ prohlašuje Jurkovič.
Architekta znepokojuje, že na trhu neexistuje žádná vkusná alternativa bydlení v typovém domě. „Typové domy nemají ambici konkurovat atypickým a individuálním řešením, které vytvářejí architekti pro unikátní klienty. Cílit na lidi, kteří dovedou ocenit krásu, design a architekturu, ale nemůžou si práci špičkového architekta dovolit.“
Jurkovič přiznává, že klient jeho práci po předložení cenové nabídky již několikrát odmítl. „Bohužel je cena často rozhodujícím faktorem při výběru architekta, a to i přesto, že je to doslova zanedbatelný zlomek v celkové ceně díla. Je frustrující, že běžná marže stavbařů a dodavatelů je vyšší než honorář architekta.“