Dva pánové s praxí z reklamy a modelingu, Ladislav Eberl (24) a Jiří Peters (27), si padli do oka během jednoho castingu a po chvíli hovoru jim došlo, že sdílejí stejnou touhu podnikat a vyniknout v něčem novém. Téměř hned od začátku přizvali do týmu i designéra Tomáše Vacka (30).
Ani jeden z nich se nenarodil v Praze: Jiří je z Moravy, Ladislav z Karlových Varů a Tomáš z východních Čech. Bylo to ale hlavní město, jež je svedlo dohromady. "Byznys, který děláme, by v jiném městě fungovat nemohl," zamýšlí se Ladislav. Už jen díky možnostem, kde výsledek práce prezentovat. "Kreativní porady máme u nádraží v Holešovicích, kde je naše výrobna, nebo v showroomu," doplňuje ho Jiří.
Gravelli dali betonu duši |
Právě v novém showroomu nedaleko od OC Flora (ten původní, který sami označují industriálním bunkrem, byl v budově Orco kousek od Strossmayerova náměstí) je asi nejvíc vidět, jak velký rozptyl výroba z betonu má.
Díky nim ožívá směs cementu, vody a dalších příměsí v předmětech denní potřeby, jako jsou mísy, umyvadla, šaty nebo konferenční stolky. Za beton by dýchali - ano, za tu obyčejnou věc, kterou má většina lidí spojenou se sídlištěm anebo technickou nutností.
Podle nich je to ale výjimečný a silný materiál s výrazným charakterem. Stejně tak si představují zákazníky, kteří si ho oblíbí. "Jsme jako trojčata. Jsme jako bratři v triku, umíme fungovat ve třech a nehádáme se," notuje si trio, které si do názvu vybralo poitalštěnou verzi anglického slova Gravel - štěrk.
Průhledný beton a betonové šaty
V březnu letošního roku si odnesli cenu za nejlepší českou inovaci roku 2013. Jejich průsvitný beton LiCrete je první nosný materiál, který dokáže přenášet světlo skrze všechny své povrchy. Vyjímal by se kdekoli: skrz jeho útroby prochází světlo jako šerosvit, ukázkové "panely" protkané malými křížky odkazují nejen na nějaký moderní kostel, LiCrete by slušel i interiéru intimního prostředí koupelny.
Na LiCrete, který zjednodušeně tvoří struktura (mřížka) z plexiskla zalitá do betonu, mají Gravelli celosvětový patent. Jeho starším bratrem je pak FixCrete, ze kterého je kolekce nábytku v čele s prohnutým zahradním lehátkem Zephyr. "Nemůžeme si patentovat všechno, to je moc nákladné," prohlašují.
Jako značka funguje Gravelli necelé tři roky. Cena za inovaci roku nebyla první, kterou pánové obdrželi, mají za sebou mimo jiné i nominaci na Czech Grand Design nebo výhru v soutěži Nápad roku 2013. Nejsou to ale české ceny za design, které je zajímají.
Ručně vyráběné dekorační mísy z betonu.
"V oblasti designu je tu pár zvučných jmen, skupinka, která se pořád střídá. Je spousta mladých šikovných lidí, ale je těžké prorazit, když se ostatní dívají jen na ty top vybrané, a ne kolem dokola. Česko je v tomhle zkornatělá země," míní Jiří. Podle něj je v zahraničí prostor pro nováčky větší.
Gravelli jsou ale ve spolupráci s návrhářkou Mirkou Horkou, Tomášovou spolužačkou, v něčem úplně první i bez cen. Betonovou kolekci oblečení tu ještě nikdo neudělal.
Návrhářka se holešovickému trojlístku ozvala, zda by šly šaty z neobvyklého materiálu vyrobit. A protože má kolekce po loňské podzimní přehlídce na pražském Fashion Weekendu dobrou odezvu, plánují spolupráci rozšířit. Lidé si kupují betonová saka i knoflíky. Materiál je to podle tria příjemný, člověk se v něm cítí dobře a mezi ostatními vynikne. Každý se chtěl nového oblečení dotýkat, vyzkoušet si, jaký je beton na omak.
"Možná proto přistála ta nominace na Czech Grand Design, porotě se zželelo kluků, kteří získali světový patent a udělali extravagantní věci, které bily do očí," dodává v nadsázce Jiří. "Já si nebudu trhat vlasy, jestli ji příště nedostaneme. Naši vizi na tom nestavíme ani z hlediska marketingu. Snažíme se dělat něco ojedinělého. Nechceme zaujmout jen pár lidí okolo Prahy. Sto kilometrů za hranicemi o Designbloku nikdo neví."
Betonové šaty. Módní přehlídka Gravelli a Mirka Horká - Prague fashion weekend 2013.
Na loňském Designbloku nebyli, na letošní se chystají, hlavně když je něco nového, co se dá ukazovat. Aktuálně je to mimo jiné kolekce šperků, náušnic, prstenů. Beton je decentně šedý, hodí se ke všemu. Stále zkoušejí, co nového se z něj ještě dá vyrobit.
Pokud jde třeba o jejich unikátní betonová umyvadla, byli by rádi, aby splňovala stejnou estetiku, jako mají třeba výrobky Villeroy & Boch. "V tomto případě to nestavíme jen na příběhu o betonu, díváme se po konkurenci z jiných odvětví."
Betonové umyvadlo chápe Gravelli jako klíčový prvek každé koupelny a mělo by proto být navrženo přesně podle potřeb svého majitele. Bez kompromisů.
"Vyrobíme zhruba patnáct umyvadel měsíčně, každé je originál a tak trochu na přání klienta. Hodně lidí nám fandí, a proto se snažíme dělat všechno na nejlepší možné úrovni," tvrdí o úspěchu Ladislav. "Dnes je normální udělat službu, software. Aby se sešlo pár mladých lidí a začali něco vyrábět, to se moc nestává."
Pro ty nejbližší loni vytvořili speciální dárek, betonová trička. "Brácha má betonové tričko, stejně jako Láďovi rodiče. Kamkoli přijdou, lidé jsou nadšení," říká Jiří, ale dodává, že první reakce kritiků prý byly vlažné: že jsou módní kousky z betonu samoúčelné, že jsou blázni, že je to jen na dojem.
"Ale změnili názor. Je to funkční! Brácha to neustále pere, chodí v našem tričku po koncertech. Když je to technologicky správně vyrobené, funguje to bezvadně. A to se mi líbí - skloubení fashion a čisté technologie dohromady."
Betonové zahradní lehátko Zephyr
Jsme pružní, žádný neobratný moloch
Jak se funguje v tak malém týmu? Tomáš má na starosti vzhled výrobků. Vystudoval průmyslový design a dokáže si představit vývojovou fázi, které nápady lze vyrobit a jak.
Jiří je stavebním inženýrem a otcem technologie jako takové. Ví, jak to udělat, aby beton tekl tak, jak má, a tak dále. "Láďa má na starosti nejdůležitější část: marketing, PR a obchod," doplňuje Jiří vizitku benjamínka firmy. Nechtěli by do týmu vnést nějaký ženský prvek? "Néééé," zní téměř unisono.
"Role máme dané, moc si do toho nekecáme. Když má přijít nějaká novinka, třeba nový stůl, nemáme dlouhé schvalovací fáze. Tomáš zapřemýšlí a udělá návrh," popisuje vznik výrobku Ladislav.
"Potom ho proberou s Jirkou, ten ve své knize kouzel najde, jak by se to dalo vyrobit, udělá směsi, vymyslí formu. Pak to společně odprezentujeme. Celé to zabere třeba měsíc." Proto chtějí zůstat co nejštíhlejší. U velkých firem to podle Ladislava Eberla trvá od návrhu až po výrobu dva až tři roky. "Jsou to neobratné molochy. My máme dobrý tým, výrobnu i obchod. Nechybí nám v zásadě nic podstatného, co by měla velká firma navíc."
