V budově měly být původně kanceláře a obchodní centrum. Velké plány se ale nenaplnily. Nejdříve v roce 1994 zemřel investor David Brillembourg a pak přišla za vlády bývalého levicového prezidenta Huga Cháveze finanční krize a rozpadl se bankovní sektor.
Roky se nic nedělo. Chátrající budova v podobě obřího betonového skeletu se začala pomalu zaplňovat až v roce 2007. Vláda, která se potýkala s bytovou problematikou, nad vším zavírala oči. Díky tomu dnes v mrakodrapu žije přes tři tisíce obyvatel, kteří Davidovu věž považují za svůj domov.
Jak se žije v Davidově věži |
Mnozí obyvatelé Caracasu nazývají Davidovu věž doupětem zlodějů a je pro ně symbolem naprosté neúcty k soukromému majetku. Pro "rezidenty" to je ale bezpečné útočiště. Mrakodrap je chrání před násilím a problémy chudinských čtvrtí, ze kterých pocházejí. Pro mnohé z nich je to vůbec poprvé, kdy žijí v bytě a nemusí se neustále bát o život.
Každá rodina dává 200 venezuelských bolívarů (640 korun) měsíčně na ochranu. Poplatek se vyplácí bezpečnostním hlídkám, kteří v domě fungují nepřetržitě.
Společné chodby věžáku jsou vymydlené, obyvatelé se pravidelně střídají v úklidu a na zdech visí domovní řád a pravidla společného soužití. Prohřešky jsou trestány prospěšnou prací. Každé patro má svého domovníka, ti pak společně vládnou nelegálnímu bytovému domu.
Nejlepší bydlení je do 28 patra, byty jsou zde relativně dokončené. Kdo chce osídlit vyšší patro, musí si vyzdít nebezpečné otevřené prostory. A musí mít také výbornou fyzičku, výtahy v domě nejsou. Vysoko položené byty mají ale jednu výhodu, nedolehne k nim zápach z odpadků a kanálů, vane tam čerstvý vzduch a byty mají rozlehlé verandy, na kterých se dá grilovat.
Společné chodby věžáku jsou vymydlené, obyvatelé se pravidelně střídají v úklidu
Na každém patře je malý obchod s potravinami a vším potřebným.
Co dnes už ale na každém patře najdete, je malý obchůdek s potravinami, je zde také zubař, salon krásy a kavárny. Původní záměr v sobě budova nezapře - byznysu se tu daří dobře.
Idylka ale není úplná: chybí množství zdí a zábradlí a hrozí tak permanentní riziko úrazu. Jedna dívka například propadla dírou ve zdi a opilý motorkář sjel na hranu budovy a zřítil se.
Stejně tak hygienické podmínky jsou mizivé. Neexistují zde žádné odpady, kanalizace, voda se musí dovážet a je na příděl. Každý byt si musí na vlastní náklady vyřešit elektřinu a přívod vody, kterou si dováží.
Idylka ale není úplná: chybí množství zdí a zábradlí a hrozí tak permanentní riziko úrazu. Snímek z třicátého patra.
Osud Davidovy věže je nicméně nejistý. Podle některých kritiků by bylo nejlepší nynější obyvatele vyhnat a vrátit se k původnímu záměru stavby.
V mrakodrapu přitom bydlí celé rodiny i slušně vydělávající zaměstnanci velkých nadnárodních společností. Bohužel jim kvůli nedostatku bytů ve venezuelské metropoli nezbylo nic jiného, než se uchýlit ke squaterské variantě.
Obyvatelé mrakodrapu jsou zapálení přívrženci Huga Cháveze, který v březnu 2013 podlehl rakovině. Jeho plakáty zdobí stěny snad každého bytu. Někteří mají jeho fotky vedle postele. Bývalý prezident dokonce s obyvateli věžáku několikrát mluvil a byl prý k nim velmi laskavý.
Osud Davidovy věže je nicméně nejistý. Podle některých kritiků by bylo nejlepší nynější obyvatele vyhnat a vrátit se k původnímu záměru stavby.
