Jak se dá za 35 tisíc eur postavit v Bratislavě rodinný dům?
Tím, že jsem architekt a pohybuji se v tom prostředí, mi hodně věcí bylo jasných předem. V mládí jsem kromě toho brigádničil na stavbách, tak jsem získal jakousi manuální zručnost, no a měl jsem odvahu pustit se do toho sám.
Dům je tedy kompletně vašim dílem od návrhu až po stavbu? Není typické, že architekt staví.
Ano, zkusil jsem to a bylo to super. Významný architekt Martin Rajniš říkal, že každý architekt by měl postavit aspoň jeden dům a něco podobného tvrdil i Frank Lloyd Wright (americký architekt a designér). Nejdříve jsem to nechápal, ale když jsem dokončil svůj dům, tak jsem pochopil: posunulo to celé mé myšlení dopředu.
Fotogalerie |
Jak velký je váš dům?
Zastavěná plocha je 80 metrů čtverečních, obytná je okolo 65 metrů. Přežil jsem tam s rodinou první zimu.
Kolik vás dům testovalo?
Tři, s mojí ženou a osmiměsíčním synem. On byl motivací domu, jinak bychom možná stále bydleli v našem jednopokojovém bytě. Když mi manželka pověděla, že budeme mít dítě, tak jsme začali řešit, kde budeme bydlet a celé se to rozběhlo.
Stihl jste to, než se syn narodil?
Stihl, jen nevím, zda jsem při tom nezestárl alespoň o pět let. Začal jsem stavět v květnu, trvalo to do září a v říjnu jsme už bydleli.
Může se hoditChcete si koupit dřevostavbu? Vyberte si z pestré nabídky nemovitostí na Reality.iDNES.cz. |
Byla dlouhá zima, jak jste ji přežili?
V pohodě. Topíme pouze kamny a máme ještě infrapanely, kterými přitápíme. A to je asi i odpověď na cenu domu. Hodně věcí jsem si dokázal udělat a vyrobit sám a vím, kde se dá sehnat levnější materiál. Udělali jsme jedno centrální topení, nedělali jsme žádné rozvody. Tím se náklady minimalizovaly. Kromě toho jsme použili jako konstrukční materiál OSB desku, která je zároveň i pohledová, a natřeli jsme ji bílou barvou. A dnes je to tak, že když k nám přijde návštěva, tak se často všichni ptají, kde máte tu OSB desku?
Architekt žije v domě se svou ženou a malým synem.
Co je to OSB deska?
Je to recyklované dřevo, všelijaké odpadní dřeviny. Tento materiál se mi velmi líbí, protože vypadá jako ruční papír. Udělali jsme z toho celý dům a potom jsme přidali asi 30 centimetrů izolace.
Na co se běžně tato deska využívá?
Na konstrukční práce, běžně se tento materiál zakrývá sádrokartonem.
Hodně peněz jste prý ušetřili na oknech. Kupovali jste z druhé ruky?
Ano, z druhé ruky, sehnal jsem je přes inzerát. Má podmínka byla, že musí být dřevěné s izolačním dvojsklem a musí být v dobrém stavu, žádné staré z paneláků.
Na kolik vás celkem vyšly?
Kolem 500 eur (13 tisíc korun) a je jich tam ještě hodně (smích).
Je to první dům, který jste takhle stavěl?
Otestoval jsem to na sobě. Dům dokáže být o něco levnější, ale není to zas takový rozdíl vzhledem k nabídce na trhu. Navíc to nechci prezentovat tak, že tohle je nějaký laciný dům. Použil jsem samé kvalitní materiály, žádný polystyrén. Jiní stavitelé rádi umí ušetřit právě na materiálech. Nechci to hodnotit, ale já dávám přednost přírodním materiálům.
V domě je jedno centrální topení. Nejsou zde žádné rozvody. Přitápí se infrapanely.
Je váš dům ekologický?
To je diskutabilní, někteří mi vyčítají přístup, ale dali jsme si záležet na izolaci, aby byla dostatečně silná, důležitá jsem i okna. Myslím, že žijeme ekologicky, recyklujeme, topíme dřevem, za celou zimu jsme protopili jen tři kubíky.
Plánujete takové domy stavět i v budoucnu?
Ano, mám už i zájemce. Principy se dají použít kdekoliv, ale každý dům se musí přizpůsobit lokalitě, parcele.
Co je firma Home is land?
Home is land je ateliér, který jsem založil před více než rokem. Specializuje se na kompletní servis od návrhu a stavbu rodinného domu až po úklid interiéru při rekonstrukci. Umíme navrhnout dům i interiér. Máme například klienty, kteří nám svěří svůj starý byt a chtějí, abychom ho proměnili kompletně včetně detailů.
Dřevěná okna s dvojsklem sehnal architekt přes inzerát.
Diplomku jste psal o bratislavském sídlišti Petržalka, jste Petržalčan?
Ne, vyrůstal jsem v Bratislavě ve Starém Městě, ale Petržalku jsem si vybral, protože má velký potenciál a bylo mi líto, jak dopadl celý projekt Petržalky. Když se v 60. letech dělala soutěž na Petržalku, tak tam byly nádherné návrhy, některé byly sice absurdní, ale byly tam i funkční. Například Američané navrhovali ponechat starou Petržalku a sídliště chtěli stavět vzadu.
Co jste řešil v diplomové práci?
Mě vždy fascinovaly projekty, které již existují a já do toho stavu vstupuji. Neboť postavit něco na zelené louce je poměrně jednoduché. Začal jsem ve své práci jen jednou čtvrtí, vybral jsem si blok paneláků. Mojí prvotní myšlenkou totiž byla úvaha, jak využít střechy paneláků. Přemýšlel jsem nad hřištěm, zelení, nástavbou, jednoduše životem na střeše. Postupně jsem na sídlišti objevoval nedokončené cesty, nevyužité plochy, lávku, která nefunguje, terasy, které měly být jiné. Petržalka měla záměr, který nebyl dokončený, a proto je jakoby stále rozdrobená.
Co je Petržalka Pohled na Chorvatské rameno na sídlišti Petržalka v Bratislavě Petržalka je jedna z městských částí Bratislavy. Žije zde 117 tisíc obyvatel. První záznamy pocházejí z 13. století. V 70. letech minulého století zde vyrostlo ohromné panelové sídliště. Nové sídliště bylo největší v celé zemi. Na sídlišti Petržalka nyní žije přes 80 tisíc obyvatel. Petržalka je pomocí pěti mostů napojená na zbytek města. Nejznámější je Nový most, který se stal dominantou Bratislavy. Součástí sídliště jsou i dvě uměle vybudovaná jezera. Zdroj: Wikipedie |
Je to podle vás proto, že soutěž na Petržalku nebyla dotažená?
Hlavní plán počítal s Chorvatským ramenem (slepé rameno Dunaje) a životem okolo něho, také s terasami, které se měly spojit do velké promenády. Z nějakého důvodu však potom různé čtvrti dostávaly k řešení různé úřady. Jedna část Petržalky proto vypadá tak, druhá jinak. Nepostupovaly jednotně, ale řešily to z různých stran a chtěly se rychle propojit. Proto vznikly různé bizarnosti.
Využilo se něco z vašich návrhů v praxi?
Byly to dost utopistické návrhy, hlavním principem bylo, že jsem cesty co nejvíc zapustil do země. Chtěl jsem z Petržalky udělat město.
Zmínil jste, že milujete přírodu, jak jí může architekt pomoci?
Samotný architekt by tak měl žít a potom to přirozeně bude uplatňovat i při své práci.
Navrhoval jste i domy v chráněných oblastech. Je to v souladu s přírodou?
Cestu jsme například neudělali rovnou, nevedla přímo. Snažím se přírodu napodobit, jak se dá. Lidé však nejsou nyní připraveni na to, aby žili v domech, které jsou v souladu s přírodou, stále chtějí mít svůj komfort.
Jsou takové přírodní domy na Slovensku?
Navrhujeme takové v Myjavě na Polianke. Děláme slaměno-dřevěno-hliněný dům, je to zatím můj nejekologičtější projekt. Používáme suché odumřelé dřevo z lesa přímo u domu. Hlína je z výkopu domu a sláma je z pole, které je vzdálené pouze 500 metrů.
Na kolik vyjde takovýto dům?
Materiálově velmi levně. Tento dům se ještě staví a připravujeme další.
Rozhovor je převzatý ze slovenského serveru SME.sk.
