Jakmile klesnou teploty pod pět stupňů, spousta takzvaně mokrých stavebních prací se musí odložit. "Při teplotách pod pět stupňů již dochází ke změnám fyzikálních vlastností vody, které mohou nepříznivě ovlivnit správný technologický postup," vysvětluje architekt Patrik Tichý.
Třeba když zraje beton, na povrchu se vytváří hydratační teplo. Když se v tu chvíli bude na povrchu příliš ochlazovat, může se začít rozpadat. Navíc uvnitř zůstává voda a když zmrzne, led se začne rozpínat a beton ztratí pevnost nebo se úplně roztrhá. Proto je stavební ruch v zimě utlumený.
Firmy už předem se stavbou venku v zimě často ani nepočítají, zvláště v lednu a únoru. Proto práce plánují tak, aby se v mrazech zastavily, nebo soustředily do interiéru.
"Mohou se dělat některé vnitřní práce, například stavět příčky, lepit obklady či dlažby, když zajistíte vytápění. Je to dost složité, tak firmy raději dávají zaměstnancům zimní dovolenou," popisuje Miroslav Mařík z firmy Heluz. Venku se dělají hlavně suché práce. Jestli tedy stavíte dům, je nutné s tím počítat.
Vymrznutí časem
Při klasickém zdění ovšem přestávka není na závadu. Naopak, i spousta laiků ví, že nejlepší je hrubou stavbu nechat takzvaně vymrznout. Tato stará poučka platí i v době moderních materiálů.
"Pokud nechcete, aby se na stavbě při dokončení a na počátku užívání tvořily trhlinky, měla by mít dostatek času na vyschnutí, dotvarování materiálů a dosednutí všech konstrukcí," říká Martin Urbanec ze společnosti KM Beta.
Svou práci tedy tolik nekoná mráz, jako spíš čas. O vymrznutí se mluví proto, že se stavba nechává obvykle uzrát přes zimu. Právě proto, že se v tuto dobu nemůže stavět.
Mráz tu však také hraje roli. S klesající teplotou se zpomalují chemické reakce v materiálech a mohou i ustat. V zimě vzniká v materiálech větší pnutí, a to se projeví vznikem trhlin i u těch nejodolnějších stavebních hmot. "Mikroskopické trhliny a praskliny jsou nežádoucí hlavně z estetických důvodů, proto je lepší dát na zdi omítky až po první zimě," říká Petr Lorenc z firmy Baumit.
Aby omítky a malty správně vyzrály, potřebují v sobě také nějakou dobu udržet kapalnou vodu při teplotách nad pět stupňů. Naopak fasádní barvy potřebují rychle vyschnout. A to v mrazech není možné.
Tipy na zimní materiály
S některými výrobky lze pracovat při teplotách do minus pěti stupňů.
- Zdicí pěny – lze použít celoročně, rychlejší a snazší zdění broušených cihel
- Zdicí cementové malty se zimní úpravou – na různé zdění v nízkých teplotách
- Tepelně izolační malty – na obvodové zdivo z lehčených materiálů, třeba nebroušených cihel
- Tenkovrstvé zimní malty (lepidla) – nanáší se jen na žebra broušených cihel nebo jako celoplošná tenká spára
- Cementové potěry se zimní úpravou – hodí se na betonování vevnitř a venku i k výrobě betonových dílců
- Zimní přísady do omítek, pastózní nátěry nebo cementové lepicí a stěrkové malty – zkracují dobu vytvrzování
