Celkem 134 zvířat povodeň nepřežilo. Mezi nejznámější oběti patří slon Kadíra, hrošice Lentilka a Barborka, pár hrošíků liberijských, gorilí samec Pong, jeden medvěd a jeden lev. Známý je také příběh lachtaního samce Gastona, kterého Vltava odnesla až do Německa, kde Gaston uhynul na celkové vyčerpání.
Hrdinou a symbolem naděje se při povodních stal hroch Slávek, který přežil dva dny v zatopeném Pavilonu velkých savců. Dodnes patří k návštěvnicky nejoblíbenějším obyvatelům zoo.
Odstraňování přímých následků povodně ze srpna 2002 stálo celkem 85 milionů korun z provozních prostředků. Dalších 205 milionů si vyžádaly investice do rekonstrukce a nových řešení zasažených objektů.
Zoo se podařilo získat peníze od pojišťovny, z povodňového fondu ministerstva financí, od pražského magistrátu a z povodňového fondu Evropské unie. Více než 25 milionů korun věnovali jako dary sponzoři.
Posledním dluhem z dob povodní je výstavba nového slonince a hrošince v horní části areálu, tedy v oblasti, kterou by velká voda neohrozila. Stavba za více než 400 milionů korun bude otevřena až příští rok, už od května mohou zájemci pozorovat slony při jejich vycházkách v novém výběhu (více čtěte zde).
Zahradě pomohla vlna solidarity občanů
Když dnes bývalý ředitel zoologické zahrady Petr Fejk vzpomíná na chvíle, kdy se polovina areálu ocitla pod vodou, vnímá je spíše jako sérii neuvěřitelně obtížných racionálních rozhodnutí. "Na emoce přišel čas až potom," říká Fejk.
Po povodni sice přišel velký rozkvět zoologické zahrady, byl ale těžce vybojován. "Čelili jsme nutnosti chránit vlastní kredit. Zda jsme udělali maximum, jestli jsme museli, nebo nemuseli utrácet zvířata, má-li vůbec zoologická zahrada v 21. století smysl," vzpomíná Fejk.
Rozkvět zoo po povodni pak podle něj stojí na tom, že tuto celospolečenskou obhajobu absolvovali úspěšně, ačkoliv se objevila i poměrně velká kritika, a to i od známých osobností, například Marty Kubišové.
"Tyto hlasy nám však pomohly, protože vyvolaly ohromnou vlnu obhajoby ze strany veřejnosti. Lidé nám začali pomáhat, posílali peníze na povodňové konto, chodili pomáhat s odstraňováním povodňových škod," uvádí Fejk.
Během dvou let získala zoo od veřejnosti téměř 50 milionů korun, což je podle Fejka obrovský signál, že lidé v zahradě vidí smysl a že ji chtějí zachovat. "Využili jsme té tragédie a přebudovali zahradu podle nejlepších představ o zoo pro 21. století," uzavřel Fejk.
