Stavení v žádném případě nepůsobí opulentním dojmem, právě naopak. A návštěvy se na farmě cítí tak dobře, že by je ani nenapadlo, že ještě před pár lety byly na místě obývacího pokoje psí kotce. Dům přístavbami ve skandinávském stylu neztratil nic z historického šarmu britského venkova.
Stavba vznikla v romantické éře georgiánské Anglie (1714 až 1830), ale od té doby na usedlosti podstatně zapracoval zub času a nevšímavost majitelů. Když místo poprvé před třemi lety objevili Alexandr a Anna, dům už slavné období svého vzniku takřka nepřipomínal.
Záchrana starého domu |
Poslední ránu mu zasadila naprosto necitlivá rekonstrukce z konce šedesátých let minulého století, kdy majitel musel na farmě ubytovat svých jedenáct dětí a od té doby nebyly na domě provedené žádné, byť drobnější opravy. Farma byla navíc využívána jako chovná stanice Jack Russel teriérů.
Manželé byli přesto nadšeni. Dům přesně splňoval jejich požadavky na nový domov, který hledali při stěhování do Bathu, kde byl Alexander jmenován ředitelem muzea Holburne Museum of Art.
Poloha parcely na kraji údolí s působivým výhledem na tři kilometry vzdálený Bath předčila i špatný stav historické stavby. Ke koupi navíc přispěla i jihozápadně orientovaná zahrada o velikosti osm tisíc metrů čtverečních. Ta udělala největší radost Anně, která je zahradní architektkou a spisovatelkou.
Přesto si před tím, než se pro koupi definitivně rozhodli, pozvali na obhlídku přítele, zkušeného architekta Petera Clegga. Ten je nejen podpořil v úmyslu dům zakoupit, ale doporučil jim i vhodného architekta pro rekonstrukci.
Pohled na původní stav farmy
Za projektem stojí kancelář Invisible Studio architekta Pierse Taylora. Pravděpodobně by se nenašel vhodnější tvůrce. Taylor si totiž postavil vlastní rodinné sídlo ve stejném údolí, asi jen kilometr od farmy. Manželé si přáli vytvořit jednoduchý a prostorný domov v nadčasovém provedení, kterému neuberou na kráse a praktičnosti ani přibývající roky obývání, ba naopak ho zkrášlí.
Může se hoditNajděte si na Reality.iDNES.cz váš vysněný rodinný dům. |
Taylor zachoval původní srdce farmy i polohu přístavků, které vytváří společně s původním kamenným plotem malý dvůr. Přestavěné části domu dostaly fasádu ze sibiřského modřínu, který zároveň symbolicky odděluje staré od novějšího.
Fasáda slouží zčásti i jako nenáročná stínicí technika, díky které je celý dům od rána zaplaven příjemně lomeným slunečním světlem. Na domě o rozloze 220 metrů čtverečních zůstalo zachováno co nejvíce původních prvků, jako například klasické pálené střešní tašky.
Pohled na dnešní podobu farmy
Na domě zůstalo zachováno co nejvíce původních prvků.
V přízemí domu jsou společné obytné prostory, kuchyň s jídelnou, velkorysá rodičovská ložnice se samostatně stojící vanou a dvě oddělené pracovny. V patře domu jsou ložnice čtrnáctiletého Thea, dvanáctiletého Freda a desetileté May.
Celková nová podoba stavení byla velmi omezena financemi. Manželům se ani po průtazích nepodařilo prodat starý londýnský byt za částku, se kterou původně počítali, a tudíž se všechny stavební práce, zařízení domu i zahrada musely vejít do v přepočtu sedmi a půl milionu korun.
Betonové posezení či kuchyňský ostrůvek tak vznikly trochu jako z nouze ctnost. Architektovo řešení, které navíc i sám zrealizoval, ostře kontrastovalo s původně výrazně luxusnější představou majitelů o jejich nové kuchyni a nejprve se s touto variantou nechtěli smířit.
Obývací pokoj s jídelnou a kuchyní je srdcem domu.
Výsledek je ale natolik ohromil, že museli dát Taylorovi za pravdu. O to víc je potěšila s řešením spojená úspora více než půl milionu korun a z betonové lavice pod oknem se rázem stalo nejoblíbenější místo pro čtení nedělních novin. Betonové jsou i podlahy, ošetřené speciálním nátěrem a zahradní truhlíky a květináče.
Úsporná opatření ovšem nezbavila dům důmyslných detailů, které zpříjemňují každodenní život, jako je například v rodičovské ložnici vana přímo pod oknem, ze kterého se koupající může kochat kvetoucí loukou, nebo obrovské okno v kuchyni, díky kterému si obyvatelé připadají neustále jako na zahradě.
V domě hraje prim dřevo, přírodní barvy a čistý severský design. Velkou část zařízení, například jídelní stůl a židle od dnes již kultovní britské nábytkářské firmy Ercol si rodina přivezla z londýnského bytu.
V Bathu dokupovali jen doplňky a osvětlení v retro stylu padesátých let. Na stěnách visí grafiky a obrazy z Alexandrovy sbírky, část z nich pochází přímo od jeho matky a sestry, britských výtvarnic Jean a Louisy Sturgisových. Na polici v obývacím pokoji je unikátní Annina kolekce ruských matrjošek, kterou si založila během studií na univerzitě v Petrohradě.
