Architekt Héctor Ruiz-Velázquez dokázal vytvořit dokonale přehledný městský byt pro mladou dvojici, který má všechny náležitosti startovacího bytu: prostornou kuchyni propojenou s obývacím prostorem, kdykoliv přichystanou na setkání s přáteli a večírky, oddělenou ložnici pro chvíle odpočinku, pracovní kout i dostatek úložného prostoru. Přestože se toto všechno muselo vejít na pouhých padesát metrů čtverečních, nepůsobí byt zahlceně.
Ruiz-Velázquez rozčlenil prostor v různých výškách i úhlech a získal tak prostorovou flexibilitu, díky které se mu povedlo zvětšit užitnou plochu bytu. Aby vznikla nová zákoutí a prostory, musel Ruiz-Velázquez upustit od konvenčního způsobu uspořádání a dělení velkého prostoru příčkami na menší.
Půdní byt v centru Madridu |
Obyvatelé bytu si tak mohou užívat volný prostor. Díky mezipatru vznikla jen polopříčka, která zčásti rozděluje a intimizuje byt, slouží jako základní panel kuchyňského koutu, jako knihovna i pracovní kout.
Dominantním prvkem bytu je keramika. Celý interiér je z keramických kachlí. Jsou nejen na zemi a zdech, ale i na stropech. Přesto apartmán nepůsobí díky dokonale rozvržené kompozici nijak stísněně ani chladně či sterilně.
Dlaždice se dostaly i na vyzděné nábytkové plochy jako jsou stoly nebo kuchyňská pracovní deska. Keramika, jejíž používání má ve středomořských státech staletími vybudovanou tradici, tak získala punc inovace a znovu se stala atraktivní.
Díky netradičním rozměrům, jako jsou například ultratenké a až 120 centimetrů dlouhé keramické lamely, lze vytvořit prostor, který vypadá jako by byl obložený bílými prkny. Ochlazující prvek keramiky v madridských parných letních dnech je pak další výhodou.
Keramické panely se pokládaly a obkládalo se jimi speciálním suchým systémem. Na jeho vývoji a používání, stejně jako na realizaci podkrovního bytu, se významně podílelo španělské sdružení výrobců keramických obkládaček (Ascer). Při technologii instalování nevzniká žádný nepořádek a práce není ani hlučná.
V obývací části jsou i židle od dánského designéra Hanse Jorgena Wegnera.
Vše probíhá velmi rychle – přestavba celého bytu, od zahájení až po nastěhování trvala pouhý měsíc. Nejpůsobivější na celém španělském systému je ovšem to, že obložení lze celé rozebrat a pohodlně ho znovu sestavit na jiném místě.
Za vznikem tohoto unikátu stála snaha vybudovat ekologický a nadčasový produkt, který budou moci lidé využívat i všude tam, kde si dosud nebyli keramiku příliš schopní představit.
Krémově bílý interiér je vybaven velmi pečlivě vybraným retro nábytkem a doplňky. Styl opěvuje design poloviny minulého století. V obývací části je příborník od amerického designera George Nelsona, vyrobený pro nábytkářskou společnost Hermana Millera, a židle od Hanse Jørgena Wegnera, dánského designera, který se velkou měrou zasloužil o popularitu severského nábytkářského stylu ve světě. V pracovně je židle od Arne Jacobsena.
V obývací části je příborník od amerického designéra George Nelsona, vyrobený pro nábytkářskou společnost Hermana Millera.
Prostor dotváří retro lampy z počátku 60. let minulého století od italského designéra Achilla Castiglioniho. Na zdech visí portrét čínského diktátora Mao Ce-tunga nebo bizarní sbírka šestnácti zaoblených retro zrcadel z Ruiz-Velázquezova oblíbeného madridského obchodu El Transformista. V koupelně i kuchyni jsou luxusní armatury značky Dornbracht.
Architekt Héctor Ruiz-Velázquez vede od roku 1992 v Madridu vlastní architektonické studio. Zamiloval se do tradiční kachlové architektury, které se ale snaží dávat soudobou tvář. Velmi úzce spolupracuje se španělskými keramickými závody. Mimo jiné i s tradičním španělským výrobcem, společností Levantina, která se specializuje na přírodní kámen a moderní zpracovatelské technologie.
