Ekologický mrakodrap od českého architekta připomíná strom v buši

Soutěž Evolo Scyscraper Competition patří ve světové výškové architektuře k nejprestižnějším. Architekt Petr Pospíšil z brněnského studia Kyzlink se dostal mezi nejlepší.

Soutěž probíhá každoročně od roku 2006. Vyzývá k účasti architekty, studenty i designéry z celého světa, aby se pokusili navrhnout mrakodrap 21. století v souladu se sociálními, urbanistickými a ekologickými kontexty.

Evolo Scyscraper Competition vede autory k tomu, aby zkoumali vztahy mezi mrakodrapem a jeho okolím – přírodou, společností i městem. Měli by hledat řešení všech současných problémů včetně nedostatku přírodních zdrojů, infrastruktury, vysokého nárůstu obyvatelstva a znečištění.

Vizualizace: detail vrcholu mrakodrapu

Se svým návrhem Acacia Tree Tower se soutěže v roce 2011 zúčastnil i český architekt Petr Pospíšil z architektonického ateliéru Kyzlink. Porotu jeho návrh velmi zaujal, proto se objevil i mezi nejlepšími na prestižních webových stránkách soutěže.

Acacia Tree Tower

Stavba inspirovaná přírodou je výjimečná tím, že zabírá minimální zastavěnou plochu, skutečná užitná plocha se transformuje do rozsáhlého nadzemního komplexu. Studie mrakodrapu architekta Petra Pospíšila vychází z myšlenky, že velká města neustále zvyšují svoji hustotu zastavění.

Plocha v nich se sice využívá pokud možno s největší efektivitou a rozvahou, avšak narůstá problém s městskou zelení a především kvalitou obytných a relaxačních ploch, ty jsou neustále vytlačovány a redukovány.

Je prostě velmi obtížné vytvářet nové zelené plochy v již zastavěných částech města. Projekt "Stromové věže" proto vychází z principu přenesení obytných ploch nad úroveň husté zástavby s minimálními nároky na vlastní zastavěnou plochu.

Hlavní nosné pilíře obsahují dopravní výtahy a také prostor pro začlenění zeleně rostoucí skrz jednotlivá patra. Ty jsou dispozičně navrženy pro kancelářské prostory. Zeleň, která prostupuje celou výškou, zvyšuje kvalitu pracovního prostředí, na samém vrcholu pak přechází do visutých teras a parků.

Je to nenásilné spojení vertikálních linií s korunou pomocí zeleně, která tvoří dominantu celé budovy.

Vizualizace: detail výtahů

Vizualizace:detail zelených teras na vrcholu mrakodrapu

Ptačí hnízdo

Komplex vynesený pomocí tří pilířů lze nazvat ptačím hnízdem. Semknuté dispoziční řešení dává pocit bezpečného bydlení. Horní komplex obsahuje rezidentní apartmány, hotel, relaxační plochy, rozlehlé zelené terasy, park, lázně a sportovní plochy.

Autor

Petr Pospíšil (1977)
Vystudoval Fakultu strojní VUT v Brně, obor průmyslový design. Od r. 2000 působí ve společnosti Kyzlink. Své zkušenosti nyní uplatňuje v návrzích interiérů a architektury. Zaměřuje se na aplikaci nových trendů a prosazování nekonvenčních řešení.

Budova svou konstrukcí využívá solární energii, a to jak aktivně, tak pasivně. Visuté terasy jsou řešeny s ohledem na možnost pasivního využití solární energie, aktivní využití solární technologie zajišťují solární panely v samotné horní konstrukci stavby.

Architekt Petr Pospíšil se nechal inspirovat africkou akácií, která v drsném a mnohdy nelítostném prostředí poskytuje ve svých korunách úkryt ptákům a zvířatům, dává jim bezpečí, stín a potravu apod. Její ohromná koruna však drží na stabilním kmeni pevně zarostlém do vyprahlé půdy. Život v savaně tak přiblížil životu ve městě.