Série tlumených výbuchů, které se rozléhaly po Vinohradech a Novém městě na konci 70. let 19. století, předznamenala vznik nového pražského nádraží. Dělníci tu dynamitem hloubili na svou dobu velmi odvážný dvoutubusový železniční tunel pod vinohradskými ulicemi.
Hlavní nádraží v Praze v datech1869 |
"O kousek dál zase utěšeně rostla stavba neorenesanční budovy zcela nového nádraží Františka Josefa I. navržená dvěma renomovanými architekty - Josefem Ignácem Ullmanem a jeho švagrem Antonínem Barvitiem," popisuje kurátor železničních sbírek Národního technického muzea Pavel Bek. V roce 1871 bylo hotovo.
Přesně před 140 lety, 14. prosince, tak mohl na nádraží přisupět první vlak. V té době málokdo z Pražanů tušil, že se jedná o zcela unikátní chvíli. Ve městě a jeho okolí už v té době několik nádraží stálo, a tak dalšímu příliš velkou pozornost nevěnovali.
Kdyby tenkrát obyvatelé Prahy tušili, že právě vzniká největší železniční uzel celé země, možná by byli o něco všímavější. Ale lze jim to odpustit - tak velkolepou budoucnost dnešnímu hlavnímu nádraží nepředpovídali ani odborníci.
Po nové trati, která spojila Vídeň s českými městy, jako jsou České Budějovice, Benešov a samozřejmě Praha, přijelo prvním spojem pouhých devět cestujících. Jak nepředstavitelné z dnešního pohledu, kdy hlavním nádražím projde denně až sto tisíc cestujících.
Podobné nádraží v Česku není, může se chlubit několika nej ...
Ke konci 19. století nadešel čas velkého rozmachu železniční dopravy a stávající nádraží přestalo náporu cestujících odolávat. "Bylo nutné nástupiště rozšířit, proto muselo padnout i několik domů v okolí," vysvětluje Bekův kolega z technického muzea Tomáš Kučera.
Jak se měnil název nádraží1871-1919 1919-1953 od roku 1953 od roku 1990 Pozn.: V letech 1940 až 1945 neslo název Hlavní nádraží. |
Na přelomu století zmizela také původní hlavní budova, kterou pohltila nejmohutnější secesní památka v Česku od architekta Josefa Fanty. Ta tu stojí v poněkud nedůstojném stavu dodnes.
"Československou raritou byla i přilehlá nádražní hala z ocelových obloukových konstrukcí, která byla jediná v zemi," říká Kučera.
Postupně do nádraží vyústily další železniční tratě. K tunelovému spojení z Vršovic přibyla i trať ze Smíchova a Vyšehradu nebo třeba trať od Libně přes mostek zvaný Hrabovka. Tudy však dnes, kvůli nedávným rozsáhlým úpravám, jezdí už jen cyklisté.
Železniční uzel se ještě víc "zašmodrchal" 9. května 1974, kdy sem bylo napojeno metro. V těchto letech tu vznikla i moderní odbavovací hala, které ustoupila část přilehlých Vrchlického sadů. Autory nové budovy byli architekti Jan Bočan, Josef Danda a Alena a Jan Šrámkovi.
