Mariánský most tvoří dominantu Ústí nad Labem od roku 1998, stavěl se pět let. Je unikátní v řadě ohledů, kromě jiného i tím, že se stal prvním městským mostem po roce 1989 a jeho stavbu inicializovalo město a také ji zaplatilo. Více než 750 milionů korun.
V předchozích letech se v Ústí hlavně bouralo. V období let 1976 až 1986 se zde odstřelilo více než 400 staveb, často velmi cenných. Jiné zmizely ještě dříve, třeba Schaffnerova vila z roku 1874. Není divu, že město toužilo mít něco krásného, něco, na co by mohli být jeho obyvatelé hrdí.
Mariánský most dnes spojuje Ústí nad Labem se Střekovem. Místní o něm často hovoří jako o"bráně do věčnosti", protože směřuje od krematoria do Mariánské skály.
Televizní cyklus ProStory (ČT2 v sobotu 28. října v 21:50) tak představí v epizodě Most nad Ústím nad Labem jednu z nejlepších staveb postavených po roce 1989. Není to kontroverzní projekt, tímto přílepkem je spíš častován její autor, vynikající architekt a urbanista Roman Koucký.
Ten svými nekompromisními názory dokáže pěkně rozbouřit vlny "českého rybníčku". Svědčí o tom i to, že ve filmu kvůli rozepři s jeho režisérem K. Žaludem odmítl osobně vystoupit.
Mariánský most v Ústí nad Labem
Most, který se dostal i na známky
Ústí nad Labem, které v padesátých letech fungovalo jako útočiště Slováků, Maďarů, Řeků, Španělů, Romů, Rusínů a Čechů, získalo v 70. letech dvacátého století jen smutný primát: mělo nejnižší vzdělanostní kvocient mezi velkými městy.
Stát zajímal průmysl, hlavně zdejší Setuza, ne architektura.
Pomozte změnit PrahuHlasujte pro místo v Praze, které si zaslouží proměnit, a ovlivněte tak veřejný prostor současně s obsahem posledního dílu dokumentu proStory. |
V 80. letech minulého století tu bývala podle pamětníků taková koncentrace oxidu síry v ovzduší, že v kinech nebylo vidět při promítání na plátno. Mariánský most otevřený v roce 1998 se tak měl stát prvním krokem k proměně města.
Dva roky během jeho výstavby mohli obyvatelé Ústí odevzdávat své návrhy na jeho název. Sešlo se jich téměř 600, od "Šmoulího mostu" (!) až po název Most smíření, protože na nedalekém mostu Dr. Edvarda Beneše došlo v roce 1945 k masakru Němců.
Nový most dostal nakonec své jméno po Panně Marii a hoře, do níž opticky míří. Název je nezvyklý, jména svatých se novodobým stavbám nedávají. Jenže patronkou města je právě Panna Marie, která v roce 1680 zachránila město před morem a jako poděkování jí tehdy na skále nad městem postavili kapli Navštívení Panny Marie. Ta však byla na Mariánské skále v roce 1976 zbořena.
Stavba za poměrně krátkou dobu své existence získala řadu ocenění, v soutěži kongresu ECCS - Evropské asociace ocelových konstrukcí prestižní cenu "Steel Design Award 1999".
Unikátní konstrukce
Most představuje totiž unikátní zavěšenou konstrukci, kterou tvoří dvě 60 m vysoká ramena pylonu, z každého vybíhá 15 lan nesoucích mostovku. Jde o výjimečné řešení, protože lana vybíhají z pylonu pouze jedním směrem. Výška pylonu odpovídá výšce ústeckého kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Technické parametryCelková délka 179,0 m Šířka mostovky 26,0 m Rozpětí hlavního pole 123,0 m Rozpětí vedlejšího pole 55,5 m Hmotnost hlavního mostního objektu: 2850 t Architektonický návrh: architektonická kancelář Roman Koucký a ústecká projekční kancelář Urban |
Vyvýšená část hlavního nosníku ve střední části mostního příčného řezu je určena pro provoz pěších a cyklistů, kteří jsou tak odděleni od silniční dopravy.
Most, zčásti ocelový, zčásti železobetonový, se dostal dokonce i na poštovní známku a je vedle Ještědu jednou z mála moderních staveb, které se u nás staly symbolem a dominantou velkého města.
Mezinárodní asociace pro mosty a stavební inženýrství zařadila most krátce po jeho dokončení mezi deset nejlepších staveb světa posledního desetiletí.
Ing. arch. Roman Koucký* 14. 6. 1959 v Plzni V roce 1993 zakládá Zlatý řez, občanské sdružení vydávající časopis a knihy o architektuře a umění. Je autorizovaný architekt, vede samostatný mistrovský ateliér FA ČVUT, založil firmu Roman Koucký architektonická kancelář. V roce 2006 byl jmenován docentem, přednáší a publikuje. Je autorem celé řady významných staveb a územních plánů. Získal řadu ocenění, například za Fárův dům ve Slavonicích získal v roce 2000 Grand prix Obce architektů i hlavní cenu v kategorii Rekonstrukce. Byl za něj také nominován v soutěži Mies van der Rohe Award. Cenu Grand prix Obce architektů získal i za řadu dalších staveb v různých kategoriích. |
