Na jakém místě vašeho domova hrozí vašim dětem největší nebezpečí?
Trouba
Dvířka jsou často velmi horká, naučte dítě, ať se k troubě raději nepřibližuje nikdy, ani když právě nepečete. Stačí jen krátký dotek, dvě vteřiny, a kůže se vážně popálí.
Další žhavá domácí nebezpečí: když pijete horké kafe, má kolem 70 stupňů, z vodovodu teče voda o teplotě až 60 stupňů. Když si čerstvě zalijete čaj, má kolem devadesáti a olej při smažení dosahuje teploty asi 250 stupňů.
Varné desky
"Maminky často vaří na přední plotýnce, je ale důležité používat ty zadní, kam dítě nedosáhne. Třeba v IKEA se dá koupit velice primitivní rám, který se na plotnu položí, aby děti neměly šanci na sebe hrnec strhnout," říká Robert Zajíček, vedoucí lékař dětského oddělení Kliniky popáleninové medicíny v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Špagety se vaří ve čtyřech až pěti litrech vody. Situace, kdy na sebe dítě svrhne hrnec se špagetami, mě přivádí do mdlob, když vím, co s naším dítětem udělalo pár lžic polévky.
Ovšem i polévka, hlavně mastné vývary, jsou pro děti nebezpečné. "Mastná věc je daleko horší než nemastná. A to hned z několika důvodů. Olej má vysokou kapacitu pro vazbu tepla. Když se dostane na kůži, tak se špatně smývá, protože ke kůži přilne. Nejhorší je fritéza, kde má olej již zmíněných dvě stě padesát stupňů," upozorňuje odborník na popáleniny.
Na jeho klinice řešili případ holčičky, která spadla do fritovacího hrnce, který rodiče nechávali vychladnout na zemi. Dítě přežilo, ale s těžkými následky.
Rychlovarná konvice
Výrobci už pochopili nebezpečí konvic pro děti a v poslední době dělají krátké šňůry do zásuvky. Někteří rodiče však tento princip nepochopili a používají prodlužovačku. Chyba!
"Když děti za prodlužovačku zatáhnou, strhnou konvici na sebe," líčí doktor Zajíček případ, který mimochodem na jeho oddělení přivezli za osm dní hned dvakrát.
Pořádek na stole
Než děti povyrostou, zkuste oželet ubrus alespoň na stole, kde servírujete teplá jídla a nápoje. Určitě se také vyplatí dávat hrnečky a hrnce s teplými jídly doprostřed stolu.
Vanička a koupání
V koupelně není dobré nechávat děti samotné a je třeba hlídat teplotu vody. Často se stává, že dítě nebo jeho sourozenec posune pákovou baterií na horkou vodu a neštěstí je na světě.
Žehlička a zásuvky
Problém žehliček: dlouhá šňůra. Dítě za ni může zatáhnout, nebo o ni zakopne. Nejbezpečnější je žehlit, když dítě spí.
Rizikem je také elektrický proud a zásuvky. "V těch je 220 voltů, což s sebou nese hned několik rizik. Hrozí srdeční arytmie. U popálenin způsobených proudem je problém v tom, že zasažená plocha není velká, ale je velice, velice hluboká. Elektrický proud má tendenci pronikat vždy do hloubky. Relativně malou plochu zranění mnohdy podcení i doktoři. K nám se pak malý pacient dostane až za čtrnáct dní a tady zjistíme, že je to defekt až na šlachu," říká doktor Zajíček. Řešení: záslepky.
Ohnivé radovánky
Dostáváme se ven, na zahradu či na chalupu, kde od jara do podzimu opékáme či grilujeme. Při zmínce o grilování si doktor povzdychne. "Gril? To je hrozné. To jsou vždy hluboké popáleniny, otevřený oheň má tisíc stupňů. A ze všeho nejhorší jsou podněcovače ohně jako například PEPO nebo různé tekuté připalovače. To je strašně nebezpečné. Lidé neznají míru, když oheň pořádně nehoří, tak do něj chrstnou hořlavinu a dojde k výbuchu. Následky jsou vždycky strašné."
Nebezpečné jsou i louče, které seženete v jakémkoli velkém obchodě pro dům a zahradu. "Měli jsme na oddělení chlapečka, který o louč zavadil, spadla mu na tričko a to začalo hořet. Nejhorší jsou trička z umělého materiálu, který se na tělo doslova přiškvaří," říká lékař.
S hrůzou sleduje i slavnosti jara - čarodějnice, kdy se hromadně pálí velký táborák uprostřed sídliště. Jednou takovou akci navštívil. "Byl tam nějaký opilý hasič, který to měl hlídat, ale jen se tam potácel. Děti běhaly v silonových bundičkách kolem obrovského ohniště úplně bezprizorně, rodiče pili pivo u stánku."
První pomoc
Co dělat, když se děti doma opaří nebo popálí? "Každopádně na popálenou plochu neaplikovat 'babiččinu' lékárničku. Žádné bílky, žádné mastičky, panthenoly, framykoiny nebo další věci. Měli jsme dokonce i případ, že popáleninu zasypali rodiče lógrem. Hlavní je zranění nepodcenit a odjet do nemocnice, kde je doktor schopen zvážit, zda zvládne léčbu sám, nebo ji přenechá specialistovi," podotýká Zajíček.
Kdy už volat sanitku?
U dětí do dvou let jsou nebezpečné popáleniny na pěti procentech těla. Pro představu: jejich dlaň zabírá jedno procento. Pak platí zásada: chladit, ale neprochladit. "Rodiče třeba v dobré víře zabalí dítě do mokrého prostěradla, malé tělíčko má však relativně malé procento povrchu těla, a když ho zabalíte celé, tak ho podchladíte. Chladíme obličej, chladíme ruce, ale ne víc," dodává Robert Zajíček.
Při velkém popálení léčba nekončí hospitalizací. Jde mnohdy o postižení s celoživotními následky. S komplikovanou zlomeninou jde dítě na operaci, ale za dva roky nic nepoznáte. Kůži lékaři nedokážou vrátit zpět.
Proto v roce 2003 vzniklo občanské sdružení Bolíto, které s popálenými dětmi pracuje dál a doktor Zajíček mu předsedá.
Sdružení pomáhá s prevencí, s návratem dětí domů a organizuje pro nejtěžší případy i výlety u moře, na lyžích nebo víkendové pobyty. "Děti s těžším postižením učí děti s lehčím postižením. Máme kluka, který přežil popálení proudem na sedmdesáti procentech těla. Dnes je vychovatel a děti ho strašně berou. Je to pro ně ta nejlepší motivace."
