Nárožní stavba, která prošla v roce 2010 rekonstrukcí, je dílem českého architekta Františka Blažka. Ten tu jasně dokázal, že zakázku nedostal z žádné protekce, ale díky svým schopnostem (byl zetěm Karla Paříka, nejúspěšnějšího architekta své doby na Balkánu).
Ten má na svém hrobě výstižný epitaf: Čech rodem, Sarajevan volbou. A právě následovníkům Karla Paříka je věnovaný další díl televizního cyklu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 18. června ve 20:00), který svým neodolatelným způsobem uvádí architekt David Vávra.
Ilidža – hotel Hercegovina
Od Sarajeva po Mostar
Další díl cyklu ukazuje zajímavé stavby, které navrhli čeští architekti v Sarajevu a Mostaru, ale také třeba lázeňský komplex v Ilidži, asi dvacet kilometrů od Sarajeva. Tady navrhoval a stavěl hlavně Karel Pánek, rodák z Místku, ale i František Blažek. Český vliv tu byl veliký, prvním ředitelem tu byl ostatně také Čech, Julius Pojman.
František Blažek1863–1944 V roce 1903 odešel do českých Hořic, kde působil na tamní slavné kamenické a sochařské škole. |
Lázeňské domy Austria, Bosna či Hercegovina a další doplnil "veřejnými stavbami", jako je například četnická stanice, další český architekt Jan Kellner.
Za největší Pánkovo dílo se však pokládá Bosenský pavilon pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Vyzdobil jej 80 obrazy Alfons Mucha, a to alegorickými malbami z bosenské historie a bosenského prostředí.
Bohužel jeho slávu už dokládají pouze dobové kresby a fotografie. "Na oficiálních stránkách Sarajeva je však Alfons Mucha identifikovaný jako Vídeňan," připomíná David Vávra.
Interiér Bosenského pavilónu
Pařík a jeho syn Marián, také architekt, se sice pohybovali především v oblasti osvědčeného historismu, ale klidně si "vystřihli" i funkcionalistickou stavbu, což dokládá třeba takzvaný Vakufský dům v Sarajevu.
K dochovaným architektonickým skvostům patří také Filipovićevova kasárna v Sarajevu (František Blažek, Karel Pánek) nebo Františkánský klášter (Karel Pánek). O tom, že Češi stavěli krásné, ale hlavně funkční stavby, svědčí jejich využívání pro původní zadavatele. Příklad? Výše zmiňovaná kasárna slouží vojákům víc než 110 let, dnes v nich sídlí ministerstvo obrany.
Filipovićevova kasárna, Sarajevo, František Blažek, Karel Pánek (spolupráce), 1898–1899
Vila pro civilního adláta (dnes rakouská ambasáda), Sarajevo, Karel Pánek, 1894–1895
Karel Pánek* 1860 v Místku |
Půvabná je i vila pro civilního adláta (Karel Pánek). Funkci tehdejšího rakousko-uherského úředního zástupce, pro něhož se dům stavěl, vykonával český šlechtic. Dnes slouží stavba jako rakouská ambasáda.
K vrcholům práce českých architektů patří budova gymnázia v Mostaru. František Blažek tu vytvořil nádhernou ukázku bosenského stylu s třemi gradujícími úrovněmi. Pseudomaurské prvky, řada ornamentů, krajkoví, kruhová okna – najdete tu to nejlepší, co architektura v této oblasti nabízí.
A nejlepší tu byli a jsou i žáci. Vedle výběrového gymnázia se zde v současnosti našel prostor i pro mezinárodní lyceum, kam cíleně přijímají pouze dva žáky z asi padesáti zemí světa, od Evropy až po Ameriku či Afriku. Učí se zde respektovat různá náboženství i zvyklosti. "Je dokázáno, že lidé, kteří se pohybují v kvalitní architektuře, získávají díky ní i vlastní sebedůvěru," upozorňuje David Vávra.
