Před šesti lety koupil dnes třiapadesátiletý Bohumil Vavříček chátrající zámek v Letovicích. Žádný pečlivě promyšlený podnikatelský záměr to nebyl, vlastně šlo o spontánní rozhodnutí sběratele starožitností.
Zámek si zatím na sebe nevydělá, proto jeho majitel dál podniká. Donedávna ruina je dnes otevřená veřejnosti, i když renovace ještě zdaleka není u konce, jak říká majitel, když s úsměvem vzpomíná na nelehké začátky.
Nepátral jste v rodokmenu, jestli náhodou nemáte šlechtické předky?
Ale ano, mám. Praprapradědeček býval francouzský šlechtic a v době Francouzské revoluce emigroval do Čech. Bydleli v Černovicích, koupili tam panství.
Takže to není úplná náhoda, že máte zámek...
Je to v genech, mám vztah k velkým budovám. Mým celoživotním zájmem jsou starožitnosti. I za komunistů jsem je sbíral, jezdil po burzách. Zámek Letovice byla největší starožitnost v okolí, která byla k mání. To snad ani nešlo, aby ho koupil někdo jiný. Zkušenosti mám, velkých budov už jsem měl několik. Není možné, aby sem přišel člověk, který nikdy nic takového nedělal, to by se z toho složil.
Zámek Letovice je dnes otevřený veřejnosti
Jaký na vás zámek udělal první dojem? Neodradilo vás to?
Já jsem ho nejdřív koupil, pak jsem se na něj šel teprve podívat. Byla to ruina. Výsledkem byla koronárka - infarkt…
To myslíte vážně?
No vážně.
Zrazoval vás od té koupě někdo?
Ani ne. Probírali jsme to doma, ale bylo to moje rozhodnutí.
To jste jim normálně řekl, že byste chtěl koupit zámek?
Ne, řekl jsem: "Budeme kupovat zámek." Nebo spíš: "Koupil jsem včera zámek."
Prozradíte, na kolik vás přišel?
Koupil jsem ho za dva miliony. To je jak za dárek. Ale danajskej (směje se).
A rekonstrukce?
To bych musel spočítat.
Tak alespoň řádově?
Ani to skoro nechci vědět.
Jak vypadal zámek uvnitř? Zachovalo se něco z původního vybavení?
Za totáče tu bylo učiliště, pak sklady vojáků. Po revoluci to zůstalo prázdné. Všechno bylo rozkradené, nebylo tu jediné okno, jediné dveře, někde chyběly schody, jinde byly vybrané podlahy. Na nádvoří jen hlína, dlažba nikde. Kanalizace a elektrika potřebovaly vyměnit…
S jakou představou jste do té koupě původně šel?
Že tu budu bydlet, že tu bude velký obchod se starožitnostmi a bude se tu normálně provádět. Nedokážu říct, za jak dlouho tu budu bydlet, ale nejpodstatnější je samotný zámek. Můj plán je, aby fungoval. Aby sem pravidelně chodili turisté a měli tu i kulturní vyžití. Vím, že ve stavu, v jakém už je dnes, vydrží dalších sto roků. Jestli to po mně bude mít můj syn nebo třeba váš syn, je teď úplně jedno. Důležité je, aby byl zámek v pořádku.
BOHUMIL VAVŘÍČEK
|
