Protáhlý obdélníkový pozemek v mírném svahu vysoko nad řekou lemují ze severu a východu místní komunikace. Na jihu a západě se výhled rozevírá do volné krajiny, na pole a sousední vesnici. Polovinu rozlohy zaujímá jehličnatý les, zatravněnou část zdobí další vzrostlé stromy a keře.
Architekt Ondřej Kamenický z ateliéru OKA design posadil nový dům těsně k lesu tam, kde stávala stará chata, zastavěná plocha však přesahuje její původní rozlohu.
Ložnice v horním podlaží, obložené smrkovými palubkami, lemuje dřevěná terasa – paluba z tropického dřeva. Zábradlí architekt navrhl z čirého skla, aby nenarušilo základní kompozici.
"Zahrada byla hlavním důvodem, proč jsme tomuto místu dali přednost před pohodlným životem v satelitu," vysvětlují majitelé. "Chtěli jsme proto zachovat veškerou stávající zeleň." Z tohoto záměru vychází "zlomený" půdorys domu. Vyhýbá se staré sošné borovici a dalším stromům.
Dva obdélníky se vzájemně střetávají v úhlu 120˚, v jejich průniku je komunikační hala průchozí až na zahradu, schodiště a technická místnost.
Dominantní část přízemí tvoří společný obytný prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem, menší obdélník obsahuje garáž, domácí kino a příslušenství. Obytné prostory mají výhled na slunnou jihozápadní stranu, obývací pokoj je prosklenou stěnou propojen s dřevěnou terasou.
Les domu "kryje záda", na severní straně je vstup a garáž. V patře jsou ložnice s příslušenstvím, rodiče užívají terasu s výhledem do okolí.
Dvojí dynamika
Neobvyklý vzhled, který každého zaujme jako první, ve skutečnosti vychází z naší "chatové" tradice. "Je to jistá analogie zděného domku s dřevěným podkrovím, jen tvarosloví je moderní a sedlovou střechu nahrazuje střecha plochá," komentuje architekt Kamenický.
Na spodní masivní zděnou část osadil ustupující podlaží s atypickou dřevěnou konstrukcí: strop a obvodové stěny se sendvičovou skladbou jsou zavěšeny na vnějších rámech z dřevěných hranolů.
Dominantu obývacího pokoje představují nadčasová funkcionalistická křesla Barcelona (design Mies van der Rohe).
Přiznaná nosná kostra podobající se řadě žeber dinosaura vytváří protipól kompaktní a masivní zděné základny, pravidelný rytmus rámů dodává celku lehkost a dynamiku a celá sestava trochu připomíná rybářskou loď.
Další nečekané překvapení se skrývá uvnitř. V navenek standardním zděném přízemí i nahoře pod dřevěným pláštěm bychom čekali dřevěné podlahy, bílý štuk a zemitý design, najdeme tu však střízlivý interiér v takřka industriálním stylu.
Protipólem podlah s hladkou velkoformátovou dlažbou beze spár jsou syrové stropy z pohledového betonu, celoskleněné dveře s hliníkovými zárubněmi korespondují s nábytkem čistě geometrických tvarů, zařízení je bez dekoru a bez úchytek.
Majitelé také zachovali střídmý režim ve výběru barev. Základní bílé sekunduje šedá, tmavě hnědá, černá a béžová. "Obvyklým kamenem úrazu minimalistických interiérů bývá, že jejich obyvatelé postupem času zahltí byt věcmi," komentuje architekt, "zde se podařilo i po několika letech užívání dodržet disciplínu a interiér si stále zachovává vyhraněný styl."
Jedinou ozdobou zcela účelně vybavené ložnice je výhled do lesa, který se objevuje nejen v okně, ale také se zrcadlí na prosklených dveřích skříňové stěny.
technické údajeZastavěná plocha: 124,5 m² Konstrukce: betonové základové pasy, přízemí zděné z cihelných bloků Porotherm, sendvičový obvodový plášť (bloky Porotherm, kontaktní zateplovací systém s omítkou), železobetonová monolitická stropní deska. Patro má rámovou nosnou konstrukci z dřevěných hranolů a zavěšený obvodový plášť (sádrokarton, tepelně-izolační vrstva Orsil 120 mm, provětrávaná vzduchová mezera, vnější obložení smrkové dřevo), dělicí příčky Porotherm Výplně otvorů: okna, vchodové dveře a prosklená stěna atypická konstrukce se skrytými rámy a s izolačními dvojskly, vnitřní dveře skleněné do kovových zárubní Vytápění: ústřední, elektrokotel, podlahové konvektory (v obývacím pokoji) + radiátory, dodatečně zabudovaný kotel na dřevo |
AutorIng. arch. MgA. Ondřej Kamenický * 1976 Zabývá se návrhy rodinných domů od studie až po realizaci, návrhy rekonstrukcí a soukromých i veřejných interiérů. V r. 2004 získal jako člen autorského týmu ocenění Gloria musaealis za interiér Muzea skla a bižuterie. |