"Když jdu večer do hospody, automaticky si beru reflexní vestu. Musím jít po silnici směrem na Rudnou, kde jezdí jeden kamion za druhým a navíc je neosvětlená. Je to tam o život, maminky s kočárky raději nevycházejí a žijí jako v ghettu," řekl jeden z chyňských obyvatel Vladimír Dočekal.
Z pole se staly stavební parcely
Chýně je typickým příkladem toho, jak ještě donedávna probíhala živelná výstavba v prstenci obepínajícím Prahu.
Zemědělskou půdu změnili zastupitelé v územním plánu na stavební parcely. Pozemky pak skoupili investoři, postavili na nich domky a kupce zlákali i na to, že v obci je veškerá infrastruktura.
Jakmile se noví obyvatelé nastěhovali, začaly problémy s tlakem vody, čistička odpadních vod nestíhá a přeplněná je škola i školka.
Chodníků nebo pěších cest se obyvatelé Na Vyhlídce hned tak nedočkají. "Komunikace jsou věcí obce, ale ta nás posílá za investorem EUFI. Ten nás zase odkazuje na obec," popsal situaci Dočekal.
Problém je v tom, že minulé vedení obce dalo investorovi volnou ruku. "Teď už ho to nezajímá, už ty baráky se ziskem prodal a obci pak zbudou jen oči pro pláč. Lidi jsou hrozně naštvaní a chodí kvůli tomu na úřad. Ale pro obec je teď prioritou výstavba nové školy a mateřské školky, protože počet obyvatel se téměř ztrojnásobil," řekla současná starostka Chýně Věra Kovářová.
Obec nemůže ani žádat o peníze z evropských fondů, protože parcely ani okolní pozemky jí nepatří.
Absurditu celého problému ještě znásobil fakt, že když zastupitelé před několika lety odhlasovali přeměnu polí v lukrativnější stavební parcely, vlastnil část polí i tehdejší starosta. "To není ideální kombinace, ale víc se k tomu vyjadřovat nebudu," prohlásila Kovářová.
Obec kvůli problémům kolem novostaveb jednala i se Středočeským krajem. Ten jí však přislíbil peníze "pouze" na výstavbu nové školy a rozšíření školky. O peníze na vybudování chybějících cest chce nyní starostka požádat stát.
Manželé Dočekalovi představují typickou rodinu žijící Na Vyhlídce. Pražané, kteří žili v centru metropole, a když si chtěli pořídit dítě, odešli na venkov. I přes problémy však na vesnici nezanevřeli. "Zpátky do Prahy už bych nešel," podotkl Vladimír Dočekal.
