Řidiči, kteří přijíždějí do Prahy po dálnici D1, ten pohled znají. Na horizontu se již od Říčan rýsují paneláky Jižního Města. Tomuto pohledu se s nadsázkou a možná i posměchem říká Skyline. Tak Američané přezdívají siluetě newyorského Manhattanu, ostrova plného mrakodrapů.
Ta pražská Skyline letos slaví své výročí. Jižní Město dorostlo do takzvaných Kristových let. Je to již třicet tři let, co se do panelových domů nastěhovali první nájemníci. Stalo se tak v domech v okolí dnešní Plickovy ulice v roce 1976.
Když byla tenkrát část sídliště dokončena, nebyly tu chodníky, školky, školy, ale ani lékaři. Nebylo nic divného, že v jedné třídě bylo třeba až čtyřicet dětí. Sociální inženýři tehdejšího režimu na jedno místo sestěhovali zvláštní směs obyvatel.
"Jižák" v datech1964 1. září 1971 1973 1976 1978 7. listopad 1980 |
Dělníky pracující na stavbě sebrané z celé republiky, prominenty režimu, kterým zde přidělili vytoužený byt, a obyvatele ze zbouraných žižkovských domů či přesídlené z malostranských uliček. Ti pak, vykořeněni ze svého domova, mezi horami hlíny zoufale bloudili.
Prakticky povinnou výbavou byly holínky. Dostat se od domu zablácenými ulicemi k zastávce bylo o život. Na rozbahněném sídlišti se také odehrává dlouho zakazovaná filmová satira Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režisérky Věry Chytilové.
Za nákupy i do práce se muselo jezdit jinam
Dojít na nákup a opatřit si nejen základní potraviny, ale i ostatní věci znamenalo cestovat. "To byl tehdy největší problém. Tím, že tu nic nebylo, tak se musel člověk za vším neustále přemisťovat jinam," vzpomíná Jiří Bartoň, kronikář Prahy 11 a dnes již místní starousedlík. Na Jižní Město se přistěhoval v roce 1978.
Situace se však postupně zlepšovala. Začaly přibývat školky i obchody. "Jakmile odpadne nutnost cestovat za sportem, nákupy nebo kulturou, lidé začnou vnímat prostor jinak," řekl Bartoň.
Mezi vysokými paneláky se začaly objevovat trávníky a původně malé vysazené stromy postupně vyrostly. "Bydlel jsem skoro celý život v centru a sídliště jsem se bál. Měl jsem pocit, že je to betonová džungle. Stromy ale vyrostly a zeleň sídliště zlidštila," popsal Jan Lada, který se na Jižní Město přistěhoval z centra Prahy před necelými třemi roky.
Přestože si většina Pražanů šedivé panelové domy zřejmě spojuje se sedmdesátými lety minulého století, kdy byly vystavěny, projekt Jižního Města začal vznikat již v šedesátých letech.
Dělníci v 70. letech minulého století montují panelové domy
Na sídlišti se stavělo také v zimě. Dělníci se během přestávek ohřívali u ohně
V roce 1964 bylo rozhodnuto, že mezi obcemi Háje a Chodov vznikne nové sídliště. Ani jedna z těchto obcí tehdy ještě nebyla připojena k Praze. První buldozery sem pak vyjely 1. září 1971 a stavět se začalo trochu paradoxně ne směrem od Prahy ven, ale směrem od Hájů k centru města.
Důvodů, proč se soudruzi rozhodli zastavět pole na jihu metropole, je několik. Jedním z nich byla dopravní dostupnost, v roce 1967 byl totiž položen základní kámen dálnice D1, která vede přes Chodov.
Metro a patriotismus
Významným datem pro rozvoj Jižního Města byl 7. listopad 1980. Tehdy totiž na Háje dorazila první souprava metra trasy C. To výrazně zkvalitnilo život obyvatelům sídliště. Například cesta na nejfrekventovanější stanici I. P. Pavlova trvá šestnáct minut.
Kdysi "strašidelné" sídliště se proměnilo a mění se neustále. Dřív se stávalo, že se jeden druhého na ulici zeptal, kde je která ulice. A on odpověděl, že neví, že tu jen bydlí. To se dnes už tolik neděje, lidé se s městem sžili a probudil se i jistý patriotismus," popisuje Jiří Bartoň, co se podle něho za třicet tři let na Jižním Městě nejvíce změnilo.
SYMBOLY "JIŽÁKU"Věžové domy Kupa Mozaika a socha kosmonautů Multikino Galaxie Archiv hlavního města Hotel Opatov Obchodní centrum Chodov Skupina Manželé Pamětníci minulostiChodovská tvrz Pruský křížek Kaplička ve Starobylé ulici Vily na Chodově Osvětová beseda |
