Dřevěný dům se zaplavovacími otvory přežil i dvoumetrovou proudící vodu

Je vůbec možné po čerstvě nabytých zkušenostech stavět v zátopových oblastech? Ano, ale domy je třeba na záplavy připravit. Tak jako tomu bylo u domu, který povodeň v roce 2002 přestál bez větší újmy.

V srpnu 2002 byl před dokončením rozsáhlý dřevěný rodinný dům na rovinatém pozemku v obci Lety u Dobřichovic, jehož oplocení bylo sotva 20 metrů od břehu Berounky. Mezi hranicí pozemku a řekou je pouze nízká hráz, jejíž koruna chrání maximálně proti padesátileté vodě.

V místě budoucí stavby se provedly dvě vrtané sondy do hloubky 2,8 metru. Jejich profil prokázal převahu hnědých písků, písčitých hlín a písčitých jílů. Tyto podmínky vedly nakonec k rozhodnutí změnit hlubinné založení na mělké na pasech a desce nesoucí základovou nadezdívku.

Když přišly záplavy, voda kulminovala na úrovni odhadované jako Q100 a zastavila se přibližně 150 mm pod spodním lícem stropních panelů suterénu.

Po opadnutí vody, vymetení sedimentu a omytí podlahy suterénu přivolaný statik konstatoval, že dům povodeň přestál zcela bez poškození, přestože na pozemku byly místy dva metry proudící vody.
Neizolované zdivo suterénu bylo během tří až čtyř týdnů prakticky suché.

Domem prošla voda bez větších následků

Zaplavovací otvory uložené v nejnižším místě a vyspádované směrem ven do násypu umožnily rychlý odtok. Odolal rovněž důsledně hutněný násyp po obvodu stavby.

Kde se stavělo

Parcela je součástí větší lokality situované do říční nivy v nadmořské výšce 198 metrů nad mořem. Developerská společnost zde postavila řadu rodinných domů. Podle inženýrskogeologického průzkumu, který nechal zpracovat už předchozí vlastník stavebního pozemku, byly základové poměry složité.

Důvod? Nehomogenní podloží, proměnlivá ulehlost říčních sedimentů a kolísající hladina podzemní vody - ta se nacházela asi 2,5 až 2,8 m pod stávajícím terénem.

Geolog proto doporučil jako jediné řešení založení rodinného domu na hutněném násypu ze štěrkovité zeminy o mocnosti kolem 1 až 1,5 metru. Klienti, kteří koupili pozemek od původního majitele, měli představu poměrně náročného stavebního programu. Vybrali si otevřený systém rodinných domů pro opakovanou výstavbu s variabilní dispozicí Kadet®.

Dispozičně jej tvoří základní obytný čtvercový modul 12 x 12 m s možností rozšíření do stran. Půdorys je osově symetrický a skládá se z modulů 4,5 + 3,0 + 4,5 m. Vzhledem k požadavku maximálně odlehčit základovou spáru a přání klientů byla stavba navržena jako celodřevěná, montovaná z velkoplošných panelů.

Základy se zaplavovacími otvory

První návrh domu vycházel z historických kolových staveb, ale toto řešení by znamenalo vysoké náklady (minimálně 870 tisíc a víc). Proto se princip založení objektu přehodnotil a ve spolupráci se statikem nahradil (formou změny stavby před dokončením).

Místo hlubinného založení se použilo mělké na pasech a desce nesoucí základovou nadezdívku. Vlastní základ tak tvoří křížem uložené železobetonové pasy 600/500 mm a ve středu dispozice deska 3 000/3 000/500 mm vyztužená kari sítí.

Betonová zálivka byla prováděna přímo do rýh, bez bednění pasů. Aby se ušetřily náklady, nedělal se ani podkladní štěrkopískový podsyp. Nadzákladové zdivo tvořily betonové KB bloky 290/190/390 mm v hladkém provedení.

Zaplavovací otvory pomáhají rychlému odtoku vody

Tvárnice jsou opatřeny svislou a rozdělovací výztuží a u paty základů zaplavovacími otvory z novodurových trubek Js 100 mm á 1 500 mm uzavřených z vnější strany filtrační geotextilií. Suterén není vybaven ani izolací proti zemní vlhkosti, ani tepelnou izolací.

Vrchní část zdiva je ukončena železobetonovým věncem, v místě volných rozponů nahrazeným ocelovými válcovanými profily 2U 180. Na věnce jsou ukládány dřevěné stropní panely vrchní stavby.

Suterén má běžný průchozí profil, slouží jako rozsáhlý studený skladovací prostor. Po obvodu byl obsypán svahovaným, po vrstvách hutněným ozeleněným násypem, začleňujícím dům do kontextu místa a zmírňujícím případný tlak vody na spodní stavbu. Kromě zaplavovacích otvorů je otevřen také vstupní otvor opatřený pouze ocelovou mříží, který umožňuje trvalou cirkulaci vzduchu.

Niveleta (čára udávající výškové poměry) přízemí je v úrovni 600 mm nad hladinou Q100 (stoletá voda). Takto koncipovaný systém založení přišel přibližně o 300 tisíc levněji než původně uvažovaná varianta založení na studních.

Před povodní v srpnu 2002 byla stavba z větší části dokončena, dům byl v celé lokalitě stavěn jako poslední. Voda kulminovala na úrovni odhadované jako Q100. Zastavila se asi 150 mm pod spodním lícem stropních panelů suterénu. Statik konstatoval, že dům povodeň přestál bez poškození, třebaže na pozemku vystoupala proudící voda do dvou metrů.

A ostatní domy? Většinou se spoléhaly na blízkou protipovodňovou hráz dimenzovanou na padesátiletou vodu. Mnoho stavebníků zřejmě také trvalo na plně funkčním podsklepení nebo do terénu zapuštěné garáži.

Všechny okolní, níže založené rodinné domy měly zatopené nejen suterény, ale i přízemí a zničené zařízení. Jejich izolované spodní stavby z nasákavých materiálů dlouho vysychaly.

Vysoké zděné ploty okolních domů, převážně z dutých betonových tvárnic, povodňová vlna většinou povalila. Ukázalo se totiž, že nebyly vyztužené, ale většinou ani vyplněné betonovou zálivkou. Lokalitu zainvestovala velmi aktivní developerská společnost a patrně díky jejímu lobbování neobsahovalo územní rozhodnutí žádnou omezující regulační podmínku, že se pozemky nacházejí v záplavovém území a ve složitých geologických poměrech.

Řez domem se zaplavovacími otvory

Inspirace historií

Pro návrh spodní stavby v úrovni projektu pro stavební povolení se zvažovala inspirace historickými kolovými stavbami.Rodinný dům byl tak bylo možné založit bodově na soustavě šestnácti velkoprofilových betonových studních, po obvodě stavby o průměru 1200 mm, pod středními sloupy o průměru 1500 mm. Jejich celková délka dosahovala až do úrovně předpokládané hladiny podzemní vody, tedy asi čtyři metry.

Hlavy studní byly spřaženy pro pokládku stropních panelů roštem z ocelových válcovaných profilů I 220 a U 180. Po obvodě domu byl navržen oboustranně svahovaný, hutněný násyp s možností zatravnění.Uprostřed dispozice by tak vznikl rozsáhlý provětrávaný (průlezný) úložný prostor, umožňující zároveň periodickou kontrolu spodního líce stropních panelů. Řešení rovněž zaručovalo dokonalé oddělení dřevěné části stavby od základů.

Tento koncept se však projevil z ekonomického hlediska jako zcela neprůchodný. Jak ukázalo výběrové zřízení, nejlevnější nabídka na realizaci spodní stavby činila 870 tisíc korun, což bylo pro klienty nepřijatelné. Navíc chtěli maximálně využívat suterénní prostory.

Autoři

Inženýrskogeologický průzkum : GGS s.r.o. Beroun , RNDr. J. Chalupa

Statik realizované varianty : Ing. Václav Jandáček

Zhotovitel stavby : H.L.C. Hodonín s.r.o., stavbyvedoucí Vladimír Kočíř

Autor projektu a řešení stavební části : Ing. arch. Josef Smola, Projektový a inženýrský ateliér, [e-mail]

Systém Kadet lze realizovat jako přízemní, nebo patrový. Obvodová nosná konstrukce vrchní stavby je stěnová, střed vymezuje čtveřice ocelových sloupů. Charakteristickým prvkem je centrální světlík, který v tomto případě prosvětluje prostor schodiště v těžišti dispozice.