Již řadu let se ví, že při zahřátí pánví či nádobí nad 260 °C se začnou rozkládat nepřilnavé povrchy na bázi PTFE (polytetrafluoretylen), nad 360 °C začnou unikat nebezpečné výpary.
Pokud se jich nadýcháte, můžete mít tzv. teflonovou horečku – několik dnů vás mohou trápit příznaky začínající chřipky – bolesti hlavy, zad i svalů, zvýšená teplota. Čím je teplota na pánvi vyšší, tím hůř.
"Při teplotách nad 370 °C se teflon – polytetrafluoretylen - rozkládá na perfluorisobuten, který je desetkrát jedovatější než fosgen," vysvětluje profesor Jiří Patočka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který přednáší toxikologii.
Ten také upozorňuje na to, že tento dusivý plyn a uvolňované částice mohou způsobit dokonce edém plic či v kuchyni zabít kanárka. Ptáci jsou totiž na něj velmi citliví.
Nedávno ve Spojených státech televizní stanice ABC uvedla reportáž, kde problém s teflonovou horečkou přiznala i víceprezidentka firmy DuPont pro výzkum a vývoj, Uma Chowdhry: "Symptomy odpovídají chřipce, ale jsou jen dočasné."
Jako zástupkyně firmy musela hájit její zájmy. Právě lobby výrobců prý stojí za neochotou něco výrazně měnit. Před dvěma měsíci však proběhla jednání u předsedy Evropské komise Barossa. V dohledné době by měly být výrobky označeny příslušným varováním.
Jak se bránit
Seriózní výrobci nádobí už dnes proto varují na přebalech zákazníka na nebezpečné přehřívání, mnohé výrobky používají už delší dobu tzv. termospoty, hlásící svou změnou barvy na tmavší odstín, že je pánev správně rozehřátá a je možné snížit teplotu plotýnky. Pokud se držíte varování, nic se tedy nestane.
Teplota varných desek, kterou přejímá nádobí, není totiž nijak zanedbatelná. "Na plynu dosahuje teplota plamenů kolem 390 °C, litinové plotýnky mohou mít až 450 °C, u sklokeramických varných desek je to asi 430 °C, maximum je v krajních případech až 600 °C," vysvětluje Jaromír Šiška, odborník na domácí spotřebiče z firmy AEG Electrolux. Výjimku představují indukční varné desky, které pracují na principu elektromagnetické indukce. Varná plocha má tak maximálně 250 °C.
Co s tím, když preferujeme nepřilnavé povrchy? Do prodeje přišlo v loňském roce např. nádobí s patentovaným nepřilnavým keramickým povrchem Thermolon – jen za první čtyři hodiny se v USA prodalo 100 000 pánví!
Pánev s nepřilnavým povrchem GeenPan odolává teplotám 450 °C.
Na českém trhu se objeví na začátku příštího roku. Pánve GreenPan (tato belgická firma má exkluzivitu na používání Thermolonu) běžně zvládají teplotu 450 °C. "Povrch vydrží i teploty kolem 650 °C, tu však nezvládá hliník použitý v řadě Koyto pod povrchem," vysvětluje zástupce firmy GreenPan.
Ta uzavřela smlouvu na dodávky s tuzemským zástupcem Potten & Pannen – Stanek Group. Ceny by se měly pohybovat podle velikosti a provedení asi kolem 600 až 2 000 korun.
Protože se zákazníci budou zajímat o to, zda se u nového nádobí nedočkají také nemilých překvapení, bylo podrobeno přísnému testování.
"Běžné využití kuchyňského náčiní GreenPan® a v něm použité technologie nepřilnavé vrstvy Thermolon® nezpůsobuje - měřitelně nebo vědecky relevantně - přenos chemických látek, například polycyklických aromatických uhlovodíků PAH, těžkých kovů, kovů, rozpouštědel, kyselin nebo zásad do potravin," prohlásil a svým podpisem stvrdil profesor J. Tytgat, vedoucí laboratoře toxikologie University v Leuvenu.
Pánve s teploměrem
Obdobně vysokým teplotám odolává např. nádobí Silit se sklokeramickými povrchem Silargan®. Jeho výrobce přišel dokonce už i s pánví vybavenou displejem, který ukazuje aktuální teplotu pánve, která je důležitá hlavně při přípravě steaků, bifteků či ryb.
Pánev s displejem označujícím teplotu
"Jestliže teplota přesáhne 250 ˚C, ozve se alarm. Displej funguje na baterie, jež lze vyměňovat, stejně tak jej lze odejmout, aby bylo možné pánev umýt v myčce," vysvětluje Sylva Horká z firmy Mobax. Tyto pánve přijdou zákazníka podle velikosti kolem tří až čtyř tisíc korun.
