Manželé Jana a Petr obývali celé podlaží, ale v malém řadovém domku to znamenalo prostor sotva panelákového třípokojového bytu. Tři děti – dva chlapci (15 a 8 let) a desetiletá slečna – však potřebovali více místa.
Jenže když oba rodiče pracují na univerzitě, na vlastní dům pomýšlet nemohli. Proto se rozhodli k přestavbě patra s podkrovím. Dvoupodlažní dům v brněnské čtvrti Černá Pole naštěstí patří Janině rodině - rodiče bydlí v přízemí – takže se souhlasem problém nebyl.
Použitím dřevěných podlah i podhledů se prostor výrazně opticky zateplil
"Rozměry, uspořádání i vybavení bytu pro nás byly tehdy nevyhovující. Protože jsme už měli zkušenosti s drobnými rekonstrukcemi, bylo nám jasné, že vše chceme řešit od počátku s architektem,“ říká Jana.
Díky přestavbě vznikl šestipokojový byt o rozloze 200 metrů čtverečních. Architekta Svatopluka Sládečka ze studia New Work si manželé zvolili proto, že se jim líbily stavby, které navrhoval.
Navíc věděli, že má zkušenosti s nízkonákladovými domy. Nízký rozpočet při zachování estetické a funkční kvality byl jejich jasným požadavkem.
"Architekt Sládeček realizoval dostavbu domu našich přátel, která se nám velmi líbila. Kromě dosažení funkčních požadavků jsme si také přáli, aby odpovídajícím způsobem propojil novou část bytu se stávajícími prostorami a aby při dostavbě podkroví, například nových vikýřů, vhodně spojil nové prvky se starými,“ vysvětluje majitelka.
Manželé si byli jisti, že architekt nebude vytvářet pseudohistorické prvky, ale že moderní části plně přizná a dotvoří tak celkový charakter domu.
"Vyhovovala nám také jeho práce s materiály. Chtěli jsme, aby nám navrhl i část mobiliáře,“ dodává Jana.
Starý dům byl nenásilně propojen s novým podkrovím
Z jednoho tři podlaží
Ačkoli je půdorys domu pouhých 8 x 13 m, úctyhodné rozlohy bytu bylo dosaženo díky maximálnímu využití prostoru a také "vytažením“ podkroví do hřebene střechy. Tak se vytvořilo vlastně třetí podlaží, které dnes slouží ve třech dětských pokojích jako prostor pro spaní. Vznikla tak také šatna v ložnici.
Původní dispozici horního bytu tvořila malá předsíň, ložnice, obývací pokoj a kuchyně. V podkroví byla kromě půdy ještě stará nevyužívaná krejčovská dílna.
Po komplexní přestavbě, která využila i část chodby, vznikl byt, který má ve svém přízemí halu s knihovnou, jež opticky i funkčně propojuje obývací pokoj s ostatními částmi tohoto podlaží – s pracovnou, kuchyní a šatnou.
Ve druhém patře, v původním podkroví, je ložnice s koupelnou rodičů, tři samostatné dětské pokoje a koupelna pro děti.
V pokojích dětí byly použity veselé barvy
Varianty na výběr
Na počátku spolupráce navrhl architekt tři varianty přestavby včetně velmi odvážných. Manželé na to sice byli připraveni, ale nakonec společně s architektem uznali, že kvůli začlenění do okolní zástavby je třeba zvolit umírněnější řešení.
"I přesto jsme se ale během stavebního řízení potýkali s problémy ze strany úředníků, protože náš dům leží v širším okruhu památkové zóny města Brna. Vybraný návrh se jim zdál příliš odvážný, takže projekt musel být ještě ,umírněn’,“ vysvětluje Jana.
Jen pro doplnění – dům je řadový a okolní zástavbu tvoří převážně rodinné a menší činžovní domy, které získaly svůj základní charakter v meziválečném období.
Zábradlí i řada dalších prvků pocházejí z roku 1933
Zařizovali i přízemí bytu
Původně sice architekt Sládeček navrhoval rekonstrukci podkrovní části bytu a spodní část zůstala beze změn, ale po dostavbě podkroví chtěli manželé i tady provést menší úpravy a doplnit zařízení. Logicky se opět obrátili na Svatopluka Sládečka.
"Navrhl nám tak ještě úpravu vstupní části bytu, kde kromě zajímavého estetického řešení vymyslel i účelné botníky. Dále vytvořil celou koncepci knihovny, která vznikla z bývalé předsíně,“ vypočítává Jana.
Architekt změnil i jídelní kout v kuchyni, kam se mělo do malého prostoru vejít pohodlně ke stolu pět osob. Došlo i k výměně pracovní desky, jinak zůstala kuchyně původní. Kromě toho vyměnil osvětlení v kuchyni, předsíni, chodbě a v pracovně.
Nábytek v nových částech bytu zrealizovala podle návrhů architekta Sládečka firma Brychta. Výrobce použil dřevotřísku, povrch tvoří lamino a polyrey, dále MDF desky a plexisklo.
Knihovnu v prvním patře navrhoval také architekt Sládeček, je z dřevotřísky s ořechovou dřevěnou dýhou a s prvky z pískovaného skla.
"Další nábytek i doplňky jsme pořizovali již dříve sami. Snažili jsme se využít historický nábytek, který jsme měli v rodině, a spolu s architektem jej zapojit do převážně moderního interiéru,“ doplňuje Jana.
Osvětlení, textilie a další doplňky vybírali manželé sami, mají totiž rádi moderní výtvarné umění. Proto najdete v bytě hodně obrazů, grafik a soch, to vše výrazně ovlivňuje jeho konečnou podobu.
Vtipné využití i miniaturního prostoru pro knihovnu
Šťastné propojení starého s novým
"Protože jsme už dříve měli určité zkušenosti se zařizováním i drobnými rekonstrukcemi, vyvarovali jsme se tentokrát větších chyb. Spolupráce s architektem, který se stal v průběhu prací naším přítelem, byla výborná a s výsledkem jsme maximálně spokojeni,“ říká Jana.
Hlavní část rekonstrukce se uskutečnila před čtyřmi roky, další tři roky se postupně doplňoval nábytek.
"Rádi zde bydlíme, máme dobrý pocit z toho, že prostor, kde žijeme, vytváříme postupně, organicky. Snažili jsme se propojovat funkčně a esteticky staré prvky s novými a máme pocit, že se nám to ve spolupráci s architektem podařilo,“ uzavírá Jana.
Původní kachlová kamna zůstala zachována
