Podlaha jako jedna z převládajících ploch značně ovlivňuje celkovou atmosféru místnosti nebo prostoru. V technicistním interiéru je podlaha zpravidla dokonale hladká, snadno udržovatelná a výtvarně působivá.
Kromě klasické betonové mazaniny využívá technicistní styl speciální stěrky, kterým k obytnému výrazu pomáhá zajímavá barevnost a vysoký lesk.
Často se jedná o podlahové krytiny vyvinuté speciálně pro náročné průmyslové provozy a jejich sklady, takže výborně a dlouhodobě odolávají běžnému provoznímu zatížení v domácnosti průměrné rodiny včetně dětí a čtyřnohých miláčků.
Samonivelační stěrky se kromě relativně komfortní realizace mohou pochlubit antistatickým povrchem účinně omezujícím prašnost, což ocení především rodiny s alergikem.
Nespornou výhodou především v přízemí rodinného domu je také jejich vysoká mechanická i chemická odolnost, otěruvzdornost a stálobarevnost.
Dokonale rovný, hladký a bezesparý povrch významně zjednodušuje pravidelnou údržbu a v rodinách s dětmi je zárukou snadného udržování každodenní hygieny. Průmyslová podlaha při úklidu snese nedůsledně vyždímaný hadr i vylitý kýbl s vodou.
Technicistní styl výborně doplní také "obyčejné" PVC, ovšem raději zapomeňme na imitace keramické dlažby, korku nebo dřeva - optimální je abstraktní geometrický vzor. Neutrální barevnost vytvoří vhodný univerzální základ dalšímu vybavení.
Kdo se chce kvůli dětem, ekologii či vlastnímu přesvědčení v domácnosti vyhnout uměle vyrobenému materiálu, může stejného výsledku dosáhnout položením přírodního linolea.
Pokud se snad někomu zdají všechny uvedené podlahové krytiny pocitově příliš studené a nehodlá se ve svém obydlí vzdát přírodního dřeva, může sáhnout po módní a efektní průmyslové mozaice, "kantovce".
Jedná se o velmi odolnou masivní podlahu, skládanou z tenkých proužků dřeva. Ty jednak podlahu příjemně oživují výraznými barevnými kontrasty, jednak jí dodávají příjemně drobné měřítko.
Původně se tato podlaha používala do extrémně namáhaných provozů továren, výroben i soukromých dílen, proto je velmi stabilní a odolná.
Podobným původem - tedy uplatněním v průmyslu - se může pochlubit také čedičová dlažba, která je jednou z nejodolnějších podlahových krytin vůbec. Kromě toho vnese do interiéru výrazný výtvarný prvek, který silně ovlivní jeho atmosféru.
Pokud chceme technicistnímu stylu dodat nádech luxusu, vytvořme mu elegantní a nepřehlédnutelný základ z leštěné velkoformátové kamenné dlažby, oživené v důležitých bodech dispozice zapuštěnými podlahovými svítidly.
Na galeriích a vestavěných patrech nejlépe vyniknou atypické podlahy tvořené např. kovovými rošty nebo skleněnými deskami. Obě dobře korespondují s podstatou stylu a současně umožňují pronikání světla hluboko do struktury domu.
Sklo v jakémkoli množství
Technicistní styl nemá rád průměrnost ani obvyklá řešení. Naopak s oblibou využívá různé typy netradičních povrchových úprav a jejich kombinací.
Módní jsou různé druhy speciálních stěrek, které vynikají vysokou odolností jak proti mechanickému namáhání, tak proti působení vlhkosti.
Jejich netuctový atraktivní vzhled spolu s výjimečnými užitnými vlastnostmi je předurčují do exponovaných míst interiérů kuchyní a koupelen, kde elegantně nahradí keramický obklad.
Pokud už technicistní styl použije klasický štuk, postaví ho do kontrastu k hrubě štípanému kamennému obkladu, přírodnímu betonu nebo režným zdem.
Přírodní kámen vnáší do technicistního interiéru příjemně svěží závan přírody, oživuje ho nepravidelností kresby i struktury a jemnou proměnlivou barevností. Tvrdost kamene však současně dobře koresponduje s programovou strohostí a chladem stylu.
Mezi oblíbené materiály technicistního stylu patří také kámen umělý neboli beton. Přírodní barevnost betonu dokáže v dostatečně světlých interiérech navodit netuctovou a osobitou atmosféru, často ještě umocněnou plastickým reliéfem, který na jeho povrchu zanechalo prkenné bednění.
V rekonstruovaných domech, starých statcích nebo malých továrnách přestavěných na obytné účely staré cihlové či kamenné zdi přímo volají po obnažení. Po odstranění všech povrchových úprav oživí interiér prostou krásou původního režného zdiva.
V novostavbách se jejich roli snaží alternovat keramické obkladové pásky s umělou patinou a jemně odstupňovanou barevností.
Typickým stavebním prvkem, který dokáže překrásně oživit plochy stěn i příček, jsou skleněné tvárnice a dílce. Tajemství jejich půvabu spočívá v atraktivní kombinací průsvitnosti s diskrétní neprůhledností.
Spáry mezi prvky vnášejí do interiéru výrazný rastr, upravují jeho měřítko a opticky tak korigují prostorový dojem. Zabudované do vnitřních dělicích příček účinně pomáhají prosvětlit tmavé kouty, koupelny a chodby uvnitř dispozice.
Současně výrazně zvyšují estetickou úroveň a výtvarnou hodnotu interiéru. Také deskové sklo nachází v technicistním stylu široké pole působnosti: může chránit podlahu v bezprostředním okolí krbu, stěnu za varnou deskou v kuchyni nebo režné zdivo za umývadlem v netradičně pojaté koupelně proti odstřiku vody.
Stále oblíbenější je jeho využití jako nosného stavebního prvku, kdy se ocitá zabudované např. v podlaze nebo v konstrukci schodiště, kde může tvořit jak zábradlí, tak jednotlivé stupně.
Nábytek také z plastu
Technicistní styl není svázán konvencemi, zatížen předsudky ani nemá vysoké požadavky na zdobnost. Nábytek je zpravidla tvarově jednoduchý až strohý, bez zbytečných ozdob a titěrných detailů.
Jeho design je inspirován průmyslem, ke kterému se četnými odkazy hrdě hlásí. Nejčastěji rozeznáme vliv strojírenství, stavebnictví, automobilového, leteckého či loďařského průmyslu.
Kromě tvarování dodávají nábytku na zajímavosti surové a často netradiční materiály postavené způsobem využití do zcela nových a nezvyklých souvislostí.
Dobrým příkladem je například lehký a cenově dostupný polykarbonát, který dokáže úspěšně nahradit těžké a drahé pískované sklo.
Nejčastěji ho najdeme ve funkci polotransparentní výplně posuvných dveří nebo šatních skříní, kde je zárukou bezpečného užívání, obzvlášť pak v rodinách s dětmi.
Dřevo se v technicistním stylu uplatňuje střídmě a spíše v hladkých dýhovaných plochách. Nábytek oživují spíše zajímavé konstrukční detaily ovlivněné volbou netradičního konstrukčního materiálu, jakým je například biodeska nebo ohýbaná překližka.
Přirozené teplo pocitově sálající z přírodního dřeva technicistní styl ochlazuje a vyvažuje jeho kombinací se sklem a kovem.
Celoskleněné drobnější solitéry zůstávají v prostoru téměř neviditelné a nechají výborně vyniknout kontrasty materiálů a struktur na velkých plochách podlahy a stěn.
Zpestření a barevné oživení interiéru zprostředkují moderní transparentní solitéry z barevného plastu.
Oblíbeným prvkem technicistního interiéru jsou odolné celokovové solitéry, které svým designem často odkazující k unifikovaným skříňkám hromadných šaten.
Originální staré oprýskané nebo nově zrenovované kovové skříňky jsou v interiéru výborným základem pro rozvíjení dalších charakteristik stylu.
Světlo dodá atmosféru
Architekti a designéři využívají zpravidla několik odlišných způsobů nasvětlení technicistního interiéru, které pro dosažení lepšího výsledku s oblibou vzájemně kombinují.
Jednou z cest vedoucí k originálnímu výsledku je práce s hmotami spuštěných podhledů a představěných stěn. Jedná se zpravidla o hmotově výrazné, mnohdy až dramatické prvky, které svým decentně podsvíceným obrysem vytvářejí v interiéru příjemnou, téměř intimní atmosféru.
Plynule se prolínající hmoty různě dimenzovaných podhledů mění světlou výšku a prostorové působení různých částí domu a nenásilně tak vymezují zóny s odlišnou funkční náplní.
Příjemně rozptýlené světlo bez viditelného zdroje dokáže ozvláštnit a zjemnit kteroukoliv místnost intimní zóny domu: chodbu, ložnici, koupelnu i šatnu.
Nevtíravým způsobem zajistí její celkové osvětlení, které neoslňuje a v kombinaci se stmívačem vnese do interiéru nádech luxusu.
Vhodnou kombinací k předchozímu způsobu jsou nenápadná svítidla zabudovaná do podhledů, stěn, případně také podlah a schodišťových stupňů.
Vzhledem k širokému výběru z mnoha různých typů světelných zdrojů, jejich výkonů i ostatních světelných charakteristik jsou individuální možnosti nasvícení každého interiéru prakticky neomezené.
Zabudovaná svítidla dokáží prostor účinně opticky rozehrát a dynamizovat pečlivě vybranými světlenými akcenty.
Pokud se v technicistním interiéru uplatňují viditelná svítidla, jsou zpravidla jedním z jeho výtvarně a stylově nosných prvků.
Obzvlášť oblíbená jsou svítidla určená původně do veřejných prostorů, obchodních center a průmyslových hal.
Nosné rampy pro reflektory bývají tvořeny buď nenápadnou a jednoduchou kovovou lištou, nebo naopak tvarově výrazným nosníkem inspirovaným ocelovou výztuží betonových stropů.
Kromě rampy ucelené systémy většinou zahrnují také různé druhy reflektorů, které lze posunutím po rampě libovolně prostorově přeskupit a směrově nastavit. Velice zajímavé efekty přináší hra se světelným výkonem a barevnými světelnými filtry.
Barevnost a doplňky
Barevnost stylu je velmi střízlivá, nenuceně elegantní a přesto působivá. Pracuje převážně s přírodními odstíny, které doplňuje spíše chladnými barvami palety.
Neutrální barevný základ často vytvoří několik odstínů hnědé, béžové a šedé, které se výborně hodí pro vybavení pánské domácnosti.
Oživení obstarají citlivě dávkované antracitové, tabákově hnědé a černé akcenty, optimální pozadí pro převládající jemné barvy vytvoří čistě bílé stěny.
Zcela jiného efektu dosáhneme, když na pozadí pískových nebo béžových stěn necháme vyniknout několik výrazně barevných akcentů.
Interiér pracující s převahou černo-bílé škály účinně pocitově proteplí přírodní dřevo, tvrdost kontrastů milosrdně zjemní smetanové a kávové stěny.
Život a vzruch sem pak vnese jasná červeň, švestková nebo temně rudá na doplňcích a drobnějších nábytkových solitérech.
V intimní zóně najdou na větších plochách uplatnění spíše chladné a uklidňující odstíny šedomodré nebo pistáciové, doplněné sytě barevnými akcenty v souladu s koncepcí tón v tónu.
Na doplňky je technicistní styl poměrně skoupý. Nejlépe ho doplní jednoduché, účelné a tvarově zajímavé užitné předměty.
Chlad a eleganci kovu vždy citlivě vyvažujme jinými materiály, neboť přemíra nerezu v interiéru může snadno působit až příliš neosobně.
Pamatujme také na praktickou speciální povrchovou úpravu nerezového plechu proti otiskům prstů. Z bytového textilu najdou uplatnění spíš jednobarevné efektní látky oživující interiér zajímavou a výraznou strukturou.
V sousedství skla a oceli se překrásně vyjímá textil s kovovým nádechem či odlesky. Mezi výtvarná díla, která dobře korespondují se syrovými přírodními materiály a hrubými strukturami, patří rozměrné olejomalby s abstraktními motivy, popřípadě velkoformátové umělecké černobílé fotografie.
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 8/2008.
