Namontování poměrových měřičů a instalace termostatických hlavic sice stojí v průměru pro běžný byt kolem tří tisíc korun, návratnost této investice však podle zkušeností z minulých let nepřesahuje dva roky, mnohde je i kratší. Tyto ceny však většinou platí pro nejlevnější odpařovací měřiče. S jejich cenou se obvykle lze vejít do stokoruny za kus (co radiátor, to jeden měřič), za montáž se platívá mezi dvaceti a třiceti korunami, roční vyúčtování stojí kolem stokoruny na byt. K těmto nákladům je nutné připočítat montáž termostatických ventilů a hlavic, cena běžných typů se pohybuje kolem čtyř set korun. Při instalaci měření a regulace se někdy mohou vyskytnout potíže, a tím i platby navíc. Pokud je topný systém bytového domu například zarostlý vodním kamenem, musí se propláchnout speciálními přípravky, prakticky vždy se musí znovu takzvaně vyvážit celá topná soustava. Termostatické ventily totiž kladou topné vodě daleko větší odpor, proto se změní tlakové poměry v systému. Z tohoto důvodu také není možné, aby si regulaci pořídil jen jeden byt. Dobrý úmysl by se totiž vymstil tím, že by radiátory v tomto bytě vůbec netopily. Také je výhodné zregulovat vždy celý blok domů, které jsou připojené na stejný výměník tepla. V opačném případě se systém musí doplnit o komplikované regulace mezi upravenými a neupravenými domy, což by instalaci měření zbytečně prodražilo. Je proto levnější se napřed domluvit. Instalaci měřidel a regulaci by podle vyhlášky 176 z roku 1993 měl zaplatit majitel domu, náklad na investici si pak po dobu osmi let, což je předpokládaná životnost zařízení, může postupně strhávat od nájemníků. To v přepočtu představuje něco přes třicet korun měsíčně na byt. Taková je situace v domech se soukromým majitelem. Poněkud odlišně funguje financování u bytových družstev. Tam se po schválení investice členskou schůzí obvykle platí pozvaná firma z fondu oprav.
21. ledna 2000
