Kdo uvažuje o koupi nových oken, měl by si uvědomit, že nakupuje výrobek, který bude sloužit několik desítek let. Okno je v domě bránou do vnějšího světa a nezáleží jen na tom, že v zimě zadržuje mráz a v létě horko. Stejně důležitá je i jeho schopnost větrat, lhostejné nejsou ani jeho vzhled a pracnost údržby. Pěkné a kvalitní okno dokáže vylepšit i jinak nezajímavý dům, není problém naopak vidět na ulici i případy, kdy památkáři povolili do starobylé stavby s bohatě štukovanou fasádou osadit typizovaná paneláková okna.
Z toho všeho vyplývá, že před nákupem nových oken skutečně platí ono okřídlené »třikrát měř a jednou řež«.
Plast nebo dřevo
Tak zní obvykle první otázka, plynule ji doplňuje dotaz na cenu. Výrobci udávají cenu za metr čtvereční běžného dřevěného okna kolem pěti tisíc korun, u okna podobných vlastností z bílého plastu se obvykle pohybuje cena mezi třemi a čtyřmi tisíci korunami. Nejjednodušší plastová okna jsou tedy zhruba o dvacet až třicet procent levnější. »Uváděné ceny však obvykle platí pro varianty s nejjednodušším zasklením a s celoobvodovým kováním, které zajistí jen základní otevírání a vyklápění okna,« upozorňuje Petr Možný z firmy Stv-eko, která zastupuje velkého českého výrobce dřevěných oken Karde. Každý z příznivců obou skupin výrobků má své vlastní argumenty pro obhajobu právě toho svého. Výrobci dřevěných oken poukazují v první řadě na krásu přírodního materiálu, vyzdvihují dobré tepelněizolační vlastnosti dřevěného rámu a okenních křídel a na velkou tuhost dřeva. Důležitá je i nízká tepelná roztažnost při zahřátí na slunci. Hlavní výhodou plastových oken je podle výrobců to, že se okna nemusí natírat, v kancelářích jejich obchodních oddělení velmi často končí také lidé, pro které je úspora několika desítek tisíc korun v celkovém rozpočtu na stavbu domu podstatná. Na časté pochybnosti o trvanlivosti plastu odpovídají výrobci či prodejci argumentem, že plastová okna se v Německu vyrábí od roku 1954. »Viděl jsem je na vlastní oči a mnohá ještě bez problémů slouží. Je sice pravda, že první plastová okna z padesátých let dávno nejsou bílá, ale moderní složení tvrzeného PVC by mělo mít daleko větší barevnou stálost a okna tolik nezešednou a nezežloutnou,« přesvědčuje Miroslav Hybler z firmy A Q okna.
Co také lze požadovat
Za každý nadstandard se připlácí a vyplatí se věnovat pozornost hlavně typu zasklení. Pokud je vnitřní sklo pokovené, zlepší se podstatně tepelně izolační vlastnosti okna, za metr čtvereční plochy okna se však připlatí podle dodavatele kolem 300 až 500 korun. Například Josef Bahula z VUT Brno však vypočítává návratnost této investice při započítaní vlivu inflace a zvyšujících se cen energijí zhruba na čtyři roky. Pro oblasti velmi frekventovaných městských oblastí je možné také zvýšit protihlukové vlastnosti skla. Nejjednodušší je zvětšit tloušťku jednoho či obou skel z běžných čtyř milimetrů alespoň na šest i více milimetrů. Nelze však jít do velkých extrémů - velké tabule příliš tlustého skla by totiž mohly přetěžovat závěsy oken, křídlo by nemělo být těžší než doporučuje výrobce kování. Dalších zlepšení tepelně a hlukově izolačních vlastností je možné dosáhnout naplněním prostoru mezi skly speciálními směsmi plynů. Plnění plynem však skla podstatně prodraží, navíc nikdo z výrobců nezaručí, zda plyn mezi skly vydrží například i po deseti letech. Jistotou proto zůstávají kombinace s pokovením.
Atypy cenu vyrovnávají
Zatímco v základních verzích je plastové okno přece jen levnější než dřevěné, jakékoliv úpravy na plastovém okně jeho cenu zvedají prakticky až k ceně dřevěného. Jedním z častých požadavků je potažení bílého plastu fólií napodobující dřevo. Cena se pak zvedá o 15 až 20 procent a vyrovnává se tak dřevěnému oknu. V případě rozhodování proto znovu vstupují do hry výše zmíněné argumenty - u dřeva příchylnost k přírodnímu materiálu, u plastu odpadá údržba. Do hry také mohou zasáhnout památkáři, kteří plast nepovolí. Rámy původních dřevěných oken jsou totiž obvykle slabší, při rekonstrukci se změní zasklená plocha a celkový vzhled okna. Jakékoliv další speciální požadavky, například řezbářské ozdoby či okna do oblouku okno opět prodraží, ať už je dřevěné či plastové. Například ozdobná hlavice na středovou příčku plastového okna stojí podle tvaru od pěti set do tisíce korun. Ušetřit je naopak možné při zadání zakázky v zimě - sleva bývá i desetiprocentní.
Viz Jak má vypadat... str II
Z toho všeho vyplývá, že před nákupem nových oken skutečně platí ono okřídlené »třikrát měř a jednou řež«.
Plast nebo dřevo
Tak zní obvykle první otázka, plynule ji doplňuje dotaz na cenu. Výrobci udávají cenu za metr čtvereční běžného dřevěného okna kolem pěti tisíc korun, u okna podobných vlastností z bílého plastu se obvykle pohybuje cena mezi třemi a čtyřmi tisíci korunami. Nejjednodušší plastová okna jsou tedy zhruba o dvacet až třicet procent levnější. »Uváděné ceny však obvykle platí pro varianty s nejjednodušším zasklením a s celoobvodovým kováním, které zajistí jen základní otevírání a vyklápění okna,« upozorňuje Petr Možný z firmy Stv-eko, která zastupuje velkého českého výrobce dřevěných oken Karde. Každý z příznivců obou skupin výrobků má své vlastní argumenty pro obhajobu právě toho svého. Výrobci dřevěných oken poukazují v první řadě na krásu přírodního materiálu, vyzdvihují dobré tepelněizolační vlastnosti dřevěného rámu a okenních křídel a na velkou tuhost dřeva. Důležitá je i nízká tepelná roztažnost při zahřátí na slunci. Hlavní výhodou plastových oken je podle výrobců to, že se okna nemusí natírat, v kancelářích jejich obchodních oddělení velmi často končí také lidé, pro které je úspora několika desítek tisíc korun v celkovém rozpočtu na stavbu domu podstatná. Na časté pochybnosti o trvanlivosti plastu odpovídají výrobci či prodejci argumentem, že plastová okna se v Německu vyrábí od roku 1954. »Viděl jsem je na vlastní oči a mnohá ještě bez problémů slouží. Je sice pravda, že první plastová okna z padesátých let dávno nejsou bílá, ale moderní složení tvrzeného PVC by mělo mít daleko větší barevnou stálost a okna tolik nezešednou a nezežloutnou,« přesvědčuje Miroslav Hybler z firmy A Q okna.
Co také lze požadovat
Za každý nadstandard se připlácí a vyplatí se věnovat pozornost hlavně typu zasklení. Pokud je vnitřní sklo pokovené, zlepší se podstatně tepelně izolační vlastnosti okna, za metr čtvereční plochy okna se však připlatí podle dodavatele kolem 300 až 500 korun. Například Josef Bahula z VUT Brno však vypočítává návratnost této investice při započítaní vlivu inflace a zvyšujících se cen energijí zhruba na čtyři roky. Pro oblasti velmi frekventovaných městských oblastí je možné také zvýšit protihlukové vlastnosti skla. Nejjednodušší je zvětšit tloušťku jednoho či obou skel z běžných čtyř milimetrů alespoň na šest i více milimetrů. Nelze však jít do velkých extrémů - velké tabule příliš tlustého skla by totiž mohly přetěžovat závěsy oken, křídlo by nemělo být těžší než doporučuje výrobce kování. Dalších zlepšení tepelně a hlukově izolačních vlastností je možné dosáhnout naplněním prostoru mezi skly speciálními směsmi plynů. Plnění plynem však skla podstatně prodraží, navíc nikdo z výrobců nezaručí, zda plyn mezi skly vydrží například i po deseti letech. Jistotou proto zůstávají kombinace s pokovením.
Atypy cenu vyrovnávají
Zatímco v základních verzích je plastové okno přece jen levnější než dřevěné, jakékoliv úpravy na plastovém okně jeho cenu zvedají prakticky až k ceně dřevěného. Jedním z častých požadavků je potažení bílého plastu fólií napodobující dřevo. Cena se pak zvedá o 15 až 20 procent a vyrovnává se tak dřevěnému oknu. V případě rozhodování proto znovu vstupují do hry výše zmíněné argumenty - u dřeva příchylnost k přírodnímu materiálu, u plastu odpadá údržba. Do hry také mohou zasáhnout památkáři, kteří plast nepovolí. Rámy původních dřevěných oken jsou totiž obvykle slabší, při rekonstrukci se změní zasklená plocha a celkový vzhled okna. Jakékoliv další speciální požadavky, například řezbářské ozdoby či okna do oblouku okno opět prodraží, ať už je dřevěné či plastové. Například ozdobná hlavice na středovou příčku plastového okna stojí podle tvaru od pěti set do tisíce korun. Ušetřit je naopak možné při zadání zakázky v zimě - sleva bývá i desetiprocentní.
Viz Jak má vypadat... str II
