Že se v kotli spaluje odpad, se ukáže teprve zhruba půlhodinu po zatopení. | foto: Jaroslav Sýbek, MAFRA

Na venkově je ovzduší čím dál horší. Plyn je drahý, brání se místní

  • 662
Na venkově je čistší vzduch, říkají lidé, kteří se z měst, třeba jenom na víkend, stěhují na vesnici. V zimě to však rozhodně neplatí, spíše naopak. MF DNES se po vzoru iniciativy bojující proti čmoudilům vydala na venkov a zjišťovala, proč si tam místní navzájem otravují ovzduší, a je to dokonce čím dál horší.

Hlavně ať je ta chalupa na čistém vzduchu. Nejlépe na samotě u lesa, co nejdál od silnice. Tak mnohdy uvažuje člověk ze smogem zamořeného města, když vybírá místo, kde stráví dny volna na horách.

Autorovi se chatu snů podařilo najít u obce Kořenov při zatím posledním víkendu prožitém v Jizerských horách. Jenže lyžování na blízkém vleku nadšeného lufťáka vrátilo do reality. Z komína domku na svahu se začal valit přímo na sjezdovku černý páchnoucí kouř, jako kdyby někdo topil pneumatikami.

"Znáte majitele toho domu? Nemohl byste jim říct, aby s tím přestali? Vždyť tady kazí nejen vzduch, ale i váš byznys," oslovil jsem vlekaře, když dým neustával. "Vy jste z Prahy, že jo? Tak nám, vy Pražáci, posílejte víc peněz a my budeme topit něčím lepším," odsekl naštvaně horal, zřejmě zároveň majitel domu.

Horská střediska se obvykle rekreanty podobným způsobem vyhánět nesnaží, ale iluze čistého vzduchu na "obyčejné" vesnici či v menších městech mimo průmyslové oblasti bere v zimě po příjezdu na místo často zasvé.

Nevíme, že to vadí

Je sobota podvečer, vzduch v Čeradicích na Kladensku houstne. Když se přiblížíte až k domu na konci hlavní ulice, chce se vám kašlat a štípou vás oči. Z komína vychází šedočerný kouř a brzy zahalí celé okolí. Po zazvonění stojí ve vratech paní Černá (křestní jméno nechce prozradit) a tvrdí, že topí stejně jako ostatní ve vsi hnědým uhlím, tedy ničím zakázaným.

"Občas tady stížnosti řeším," říká Soňa Ottová, starostka obce Klobuky v Čechách, pod niž Čeradice spadají. "Ale všichni vám řeknou, že oni nic nezávadného nespalují, a já samozřejmě nemám právo to u nich doma kontrolovat," dodává Ottová. Má pravdu, to nemohou dokonce ani inspektoři životního prostředí či jiní úředníci.

Ministerstvo životního prostředí před časem prosazovalo, aby kontroloři měli právo vstoupit do domácností, pokud by měli podezření, že lidé spalují odpad. "Snažili jsme se o to, ale vláda řekla ne," poznamenává Jan Kužel z odboru ochrany ovzduší ministerstva. Podle jeho slov se úřad v nejbližší budoucnosti změnu opět pokusí navrhnout. "V některých západoevropských zemích má oprávnění kontrolovat kotle i starosta," tvrdí Kužel.

Před několika dny starostka Ottová v Čeradicích vytýkala zdejší rodině Fuksových, že zatápí rámy ze starých oken získaných kdesi na stavbě. "Nevěděli jsme, že to vadí. Už to dělat nebudeme," slibuje Marie Fuksová za vraty svého domu.

Nádražní restaurace ve Štětí. Snímek je starý dva týdny, podle svědků to nebylo poprvé.

"Odpad jako starý lakovaný nábytek je velmi nebezpečný, ale lidé jej takto nevnímají. Podle nich jde o neškodné dřevo. Lidé však topí i železničními pražci či starými pneumatikami," připomíná Kamila Plocková z ostravského sdružení Čisté nebe, které chce změnit špatné návyky topičů. Například tím, že vyzývá obyvatele Moravskoslezského kraje, aby podezřele dýmající komíny fotografovali a snímky dávali na internetovou stránku cisty-komin.cz.

Vzduch znečištěný spalováním odpadu, ale i hnědého uhlí či dřeva, zejména pokud jsou horší kvality, nejen páchne, ale vážně poškozuje zdraví a někdy i zabíjí. "Obsahuje nebezpečné karcinogeny. Naše studie z roku 2011 navíc prokázala i to, že v rodinách, kde topí uhlím, rostou děti pomaleji," upozorňuje Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny a dodává, že škodliviny vycházející z domácího kotle pochopitelně unikají nejen k sousedům, ale i do bytů samotných topičů. Podle studie byly tříleté děti vyrůstající v rodinách topících uhlím o 1,32 centimetru menší než v ostatních rodinách.

Alespoň se zastydí

Na mapě na stránce cisty-komin. cz se od jejího spuštění loni v listopadu sešlo už 280 fotek komínů, jejichž kouř byl podezřele tmavý, což svědčí o spalování něčeho, co by se spalovat nemělo. "Smazání žádalo tuším šest lidí s tím, že se stali obětí sousedských sporů nebo kotel teprve roztápěli. Všem jsme vyhověli," říká organizátorka akce Plocková.

Že se v kotli spaluje odpad, se totiž ukáže teprve zhruba půlhodinu po zatopení. Do té doby tmavý kouř ještě nemusí znamenat, že se děje něco nekalého. "Průkazný by tedy měl být pouze snímek s časovými údaji," připomíná Jan Kužel z ministerstva životního prostředí.

Dřívější názor, že vyčištění vzduchu na venkově vyřeší zavedení plynu, sdílí stále méně venkovanů i jejich starostů.

Zveřejnění fotografií hříšníků je zatím jednou z mála pák, které na čmoudily platí. "Někteří napsali, že uvažují o výměně kotle nebo izolaci domu," říká Plocková. Podle ní se mnozí hříšníci prostě zastydí, že jsou veřejně pranýřováni, a mohou proto své chování změnit. "Konkrétní dopad, tedy počet napravených hříšníků, je těžko měřitelný, ale chceme přispět k větší diskusi a informovanosti," dodává.

Odstřihnout se od gigantů

Dřívější názor, že vyčištění vzduchu na venkově vyřeší zavedení plynu, sdílí stále méně venkovanů i jejich starostů. "Obec nemá na rozvody peníze a řada lidí tady nemá peníze ani na účty za plyn," říká starosta Petr Jenšovský z Tuklat u Prahy.

Některé obce v sousedním Rakousku a Německu se proto odstřihly od drahých distributorů energií a jdou cestou "komunálního" vytápění. Topí štěpkami, slámou nebo biomasou. Výtopny mají napojené na turbínu a přebytečnou energii ještě prodávají. Jenže takový záměr vyžaduje mohutný výdej energie hned na začátku: k podobnému kroku je nutná odvaha a iniciativa zastupitelů, schopnost se domluvit s lidmi ve vesnici a také zaplatit projekt.

Vzduch znečištěný spalováním odpadu nejen páchne, ale vážně poškozuje zdraví a někdy i zabíjí.

Kontroly, nebo jen sčítání kotlů?

Nový zákon nařizuje, aby kotle, které nesplňují stanovené emisní limity, si lidé vyměnili do roku 2022 za nové, ekologičtější. "Pokud někdo topí uhlím ve starých kotlech, nemá to daleko ke spalování odpadu," říká Miroslav Šuta z neziskového Centra pro životní prostředí a zdraví.

Výměna kotlů se bude týkat asi půlmilionu domácností ve starších rodinných domech. Řada z nich už podporu na nákup nových kotlů díky nárazovým dotacím získala, podle Jana Kužela z ministerstva stát plánuje, že nakonec podpoří drtivou většinu žadatelů. "Uvažujeme o 80 procentech z ceny," říká úředník.

První kontrolu emisí musí podle novely provozovatel kotle zajistit do konce roku 2016. "Zatím se ale nepočítá s jakýmkoli měřením," upozorňuje Jiří Horák z Vysoké školy báňské -Technické univerzity v Ostravě. Podle něj jsou takové kontroly neúčinné, protože budou posuzovat jen údaje, které má kotel na štítku. "Říkám tomu sčítání kotlů," dodává Horák. Podle něj jsou účinnější kontroly kotlů v sousedním Německu, protože měří emise v reálném provozu.

Zhoršilo se ovzduší na venkově?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 neděle 2. března 2014. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 1971
NE
NE 416